Smutný den pro tuto více jak 300 let starou lípu, která rostla na půl cesty mezi Blatnou a Lnářemi a byla nepřehlédnutelnou krajinnou dominantou.
Lípa byla údajně vysazena na počest vestfálského míru, který v roce 1648 ukončil ničivou třicetiletou válku. Díky umístění při hlavní silnici by se nabízela přítomnost nějaké drobné sakrální stavby nebo alespoň dřevěného kříže, ale pravděpodobně šlo o strom hraniční. Z konce 19. století je doloženo pouze umístění svatého obrázku od frátera Josefa Patery z augustiniánského lnářského kláštera, s nápisem Královno míru, oroduj za nás.
Univerzitní profesor Josef Velenovský (1858-1949), mykolog a botanik zaznamenal lípu ve spisku „Botanická vycházka po okolí Blatenském“. S výškou téměř třicet metrů a obvodem kmene k sedmi metrům, přežila všechny další války (a že jich bylo !!) a živelné pohromy. Včetně katastrofální povodně z roku 1895, postihující lnářské panství a nejvíce právě Tchořovice.
Ještě ničivější povodeň, ze srpna 2002 již nezažila, protože o necelých dvacet let dříve (1.8. 1983), podlehla vichřici. V pařezové dutině ještě do roku 1996 bojovala neúspěšně o přežití nová lipka, ale po terénních úpravách silnice zůstala po nejslavnějším stromu Lnářska jen vzpomínka…
Takovéto vyznání lípě sepsal i básník Kamil Bednář
Nevyrostla jsi v knížecí oboře, tchořovická lípo,
skromně stojíš při silnici, kudy proudí nejvšednější život,
ale co říkám, stojíš, ty strmíš, pneš se a košatíš,
vyšlehuješ korunou k nebi, kotvíš ponorně v zemi,
oble se větvíš do prostoru, staletý strome!
A hledím-li na Tebe z dálky, vidím tvou zelenou hlavu
vyčnívat nad krajinu a stanu-li blízko tebe
musím se naklonit dozadu, abych Tě viděl,
jako plavčík ležící na palubě
a pozorující plachtoví pradávného korábu, staletá lípo!
