Josef Kajetán Tyl

Před 165. lety, 11. července 1856 odešel na onen svět
český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik,
spisovatel a novinář Josef Kajetán Tyl.
Narodil se v roce 1808 v Kutné Hoře a zemřel v Plzni,
kde je po něm pojmenováno “hlavní divadlo”.
Asi jste jako já netušili, že J. K. Tyl od roku 1833 prakticky vedl redakci
časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české
a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého,
zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845.
Dále vydával časopis Vlastimil (1840–1842), v letech 1846–1849 redigoval
Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny.
Hymna česká
spisovatel a novinář Josef Kajetán Tyl.
Narodil se v roce 1808 v Kutné Hoře a zemřel v Plzni,
kde je po něm pojmenováno “hlavní divadlo”.
Asi jste jako já netušili, že J. K. Tyl od roku 1833 prakticky vedl redakci
časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české
a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého,
zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845.
Dále vydával časopis Vlastimil (1840–1842), v letech 1846–1849 redigoval
Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny.
Hymna česká
kde je po něm pojmenováno “hlavní divadlo”.
Asi jste jako já netušili, že J. K. Tyl od roku 1833 prakticky vedl redakci
časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české
a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého,
zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845.
Dále vydával časopis Vlastimil (1840–1842), v letech 1846–1849 redigoval
Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny.
Hymna česká
časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české
a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého,
zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845.
Dále vydával časopis Vlastimil (1840–1842), v letech 1846–1849 redigoval
Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny.
Hymna česká
zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845.
Dále vydával časopis Vlastimil (1840–1842), v letech 1846–1849 redigoval
Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny.
Hymna česká
Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny.
Hymna česká

Kde domov můj je původně píseň o dvou slokách, složená pro postavu slepého
houslisty v divadelní hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv
a žádná rvačka z roku 1834.
Píseň brzy zlidověla a stala se českou vlasteneckou hymnou, poté se její první
sloka stala českou částí československé státní hymny, v níž byla následována
první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska), a poté samostatně
hymnou České republiky. Již od 19. století k písni vznikalo také množství
nejrůznějších doplňků i parafrází.
Na Josefa Kajetána Tyla můžeme být všichni Češi právem hrdí 🙂
houslisty v divadelní hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv
a žádná rvačka z roku 1834.
Píseň brzy zlidověla a stala se českou vlasteneckou hymnou, poté se její první
sloka stala českou částí československé státní hymny, v níž byla následována
první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska), a poté samostatně
hymnou České republiky. Již od 19. století k písni vznikalo také množství
nejrůznějších doplňků i parafrází.
Na Josefa Kajetána Tyla můžeme být všichni Češi právem hrdí 🙂
Píseň brzy zlidověla a stala se českou vlasteneckou hymnou, poté se její první
sloka stala českou částí československé státní hymny, v níž byla následována
první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska), a poté samostatně
hymnou České republiky. Již od 19. století k písni vznikalo také množství
nejrůznějších doplňků i parafrází.
Na Josefa Kajetána Tyla můžeme být všichni Češi právem hrdí 🙂
první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska), a poté samostatně
hymnou České republiky. Již od 19. století k písni vznikalo také množství
nejrůznějších doplňků i parafrází.
Na Josefa Kajetána Tyla můžeme být všichni Češi právem hrdí 🙂
nejrůznějších doplňků i parafrází.
Na Josefa Kajetána Tyla můžeme být všichni Češi právem hrdí 🙂












