Lánská obora
leží z největší části v katastrálním území obce Lány – jihozápadně od ní, ale zasahuje i na území obcí Ruda, Zbečno, Běleč a Lhota. Spravuje ji Kancelář prezidenta republiky prostřednictvím své příspěvkové organizace Lesní správa Lány. Prezidentská kancelář spravuje i nedaleký zámek Lány a jeho zámecký park. Obora v původní, větší rozloze byla ohrazena roku 1713: podle ředitele Lesní správy Lány jde pravděpodobně o historicky nejstarší oboru v Evropě i na světě.
Křivoklátsko bývá charakterizováno jako kolébka české myslivosti. R. 1713 vytvořil Jan Josef z Valdštejna na císařskou žádost v severní části křivoklátského panství z lesních revírů tradičně bohatých na zvěř rozlehlou oplocenou oboru, určenou pro hony nejvyšších aristokratických kruhů. Velká valdštejnská obora zahrnovala mimo dominikální pozemky také 300 měr (asi 57,55 ha) rustikální a zádušní půdy. Její plocha činila celkem 49 194 měr (9 436,45 ha); obehnaná byla zčásti dřevěnou hradbou dlouhou 25 100 dolnorakouských sáhů (bezmála 47 km). Svého času to byla největší obora v Čechách.
V r. 1817 byla v části starobylé valdštejnské obory nově zřízena menší Lánská obora o rozloze 3 000 ha, zahrnující revíry Lány a Ploskov, určená pro intenzivní chov vysoké zvěře. Současně vstoupil v platnost Honební řád Jáchyma z Fürstenberka (5. září 1817), v němž bylo podrobně rozepsáno, jak v nové oboře hospodařit a jak se tam chovat. Potíže s údržbou dřevěného oplocení přiměly knížete Karla Egona I. z Fürstenberka ke stavbě bytelné oborní zdi.
Blízkost proslulé obory byla jedním z hlavních důvodů, proč byl v r. 1921 zvolen jako přechodné prezidentské sídlo právě lánský zámek. Kancléř JUDr. Přemysl Šámal se prý nechal slyšet, že mnohé diplomatické problémy, které se na oficiálních místech zdají být neřešitelné, se v důvěrném ovzduší honů vyřeší zcela snadno.
Část původní obory je oplocená a není veřejně přístupná, část je mimo oplocení a volně přístupná. Původní oplocení je tvořeno zdí z opukových kvádrů. Okolím obory vedou turistické značené trasy. Ze severozápadní a jihozápadní strany oplocení obory sleduje silnici II/236 z Lán, pokračující ke Křivoklátu.
Poslední medvěd na území obory byl uloven roku 1692 pod Dlouhým hřebenem. Poslední divoká kočka zde byla střelena roku 1780.
Dnešní lánská obora má rozlohu 30,05 km2. Ročně se v oboře loví kolem 500 kusů zvěře (z toho 80 kusů trofejové), v lánských lesích mimo oboru kolem 120 kusů ročně (srnčí, jelení, sičí, mufloní a daňčí, černou zvěř nepočítaje).
Roku 2006 otevřela lesní správa naučnou stezku o délce asi 4 kilometry pro pěší veřejnost i zčásti i pro cyklisty, která z poloviny vede vnitřkem ukázkové oddělené obůrky a je přístupná v letní sezóně čtyři dny v týdnu odpoledne a večer, v neděli i dopoledne.
