Prázdniny spějí ke svému konci, což znamená, že se děti i jejich rodiče musí začít připravovat na nový školní rok. Jedna ze základních věcí, kterou dítě školou povinné potřebuje, jsou vhodné podmínky pro domácí učení. Jinými slovy – rodiče by se měli zamyslet nad správným pracovním stolem, osvětlením, v případě využívání počítače také vzdálenosti monitoru od očí, neboť toto jsou všechno aspekty ovlivňující zásadním způsobem správný vývoj zraku.

Velmi znepokojující informací totiž je, že v Česku trpí každé dvanácté dítě ve věku do čtyř let oční vadou. Předškoláků se zhoršeným zrakem je až deset procent a dětí školního věku zhruba čtvrtina. „Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk. U dětí se právě v tomto věku mohou objevit různé refrakční vady, jako je například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Drobné vady jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do 15 let,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Dětský zrak je obzvláště citlivý na přetížení a špatné vizuální podmínky. Důsledky mohou být vážné – od bolestí hlavy a únavy očí až po rozvoj krátkozrakosti. „Počet dětských pacientů s diagnostikovanou krátkozrakostí neboli myopií narostl za posledních deset let o neuvěřitelných 30 procent. Myopie je oční vada, která se obvykle projevuje kolem šestého roku života. Zbystřit by tedy měli zejména rodiče dětí raného školního věku. V následujícím období, zhruba do 13 až 15 let, se vidění do dálky na tabuli může bez odpovídající léčby výrazně zhoršit,” upozornila Denisa Darsová, vedoucí lékařka dětské ambulance oční kliniky Gemini v Liberci.

Pro zdravý vývoj zraku školáků je zásadní zajistit vhodné pracovní prostředí – umístění pracovního stolu i jeho osvětlení. Důležitá je i délka času stráveného u počítače nebo vzdálenost očí od monitoru či sešitu.

Zásady správného pracovního prostředí pro děti

Kam s pracovním stolem?

Umístění pracovního stolu by nemělo být náhodné. „Optimální osvětlení pracovního místa v dětském pokoji výrazně přispívá k ochraně zraku. Stůl by neměl stát přímo naproti oknu kvůli případnému oslnění nebo odleskům ani zády k němu, kdy vznikají hluboké stíny. Nejvhodnější je boční orientace vůči oknu – u praváka po levé straně, u leváka naopak. Tato poloha zajišťuje rovnoměrné, šikmé osvětlení a minimalizuje kontrasty mezi světlými a tmavými oblastmi. Díky tomu snižuje riziko únavy a nadměrného namáhání očí, čímž pomáhá předcházet rozvoji refrakčních vad,” doporučuje Tereza Jestřábová, lékařka oční kliniky Gemini v Novém Jičíně.

Myslete na kvalitní osvětlení

Ani výběr osvětlení stolu by rodiče neměli podceňovat. Například statické lampy nejsou pro pracovní stůl vhodné. Lékařka doporučuje, aby byl dětský pracovní stůl osvětlen nejlépe lampou s neutrálním bílým světlem, ideálně LED s plynulou regulací intenzity. Lampa by zároveň měla mít nastavitelné rameno a stínidlo pro rovnoměrné rozptýlení světla. Vhodné je umístit ji na opačné straně vůči dominantní ruce – u praváka tedy vlevo, u leváka vpravo – tak, aby svítila shora šikmo dolů na pracovní plochu. Tento způsob totiž minimalizuje odlesky, stíny a snižuje oční únavu.

Vhodné umístění monitoru

Většina dnešních dětí už od nástupu do školních lavic využívá moderní technologie. Běžnou součástí pracovního místa se tak dřív nebo později stává notebook nebo stolní počítač. Důležité je, kde je na stole umístěn. „Optimální umístění vrchního okraje obrazovky by mělo být ve výšce očí nebo lehce níže, aby se hlava mírně skláněla dolů, čímž se redukuje napětí krční páteře. Doporučená vzdálenost monitoru od očí je u dětí přibližně 50 až 60 centimetrů, což minimalizuje nadměrné namáhání očí při zaostřování a sbíhání pohledu. Monitor by měl být lehce sklopený, zhruba v úhlu 10 až 15 stupňů, a umístěný přímo před dítětem. Tato pozice podporuje správné držení těla, snižuje únavu očí i svalů a předchází problémům se zrakem i pohybovým aparátem,“ uvedla Jestřábová.

Pravidelné přestávky jsou třeba

V současnosti děti už ve velmi nízkém věku tráví denně hodiny před monitory počítačů či displeji mobilních telefonů a tabletů. Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu tráví už pětileté děti u monitorů či displejů 1,5 hodiny denně. Podle lékařky je optimální doba nepřerušeného zatížení u dětí při práci na počítači maximálně 30 až 45 minut. „Při delším souvislém zaostřování na blízkou vzdálenost hrozí přetížení ciliárního svalu a rozvoj spasmu akomodace – stavu, kdy oční svaly neúměrně a nekontrolovaně zaostřují na blízko, projevuje se přechodnou krátkozrakostí, bolestmi hlavy a rozostřeným viděním. Proto je vhodné zařazovat pauzy podle pravidla 20+20+20 – po 20 minutách dívání do monitoru se alespoň na 20 sekund zaměřit na předmět v dálce 20 metrů. Následně po 45 minutách provést delší přerušení na 5 až 10 minut k úplné relaxaci,” doporučuje Tereza Jestřábová.

Ideální vzdálenost při psaní a čtení

Děti často sklánějí hlavu příliš blízko k sešitu, i to dětskému zraku škodí. „Ideální pracovní vzdálenost při psaní a čtení u dětí činí přibližně 30 až 40 centimetrů od očí k pracovní ploše. Při této vzdálenosti jsou oční svaly i zaostřovací aparát v mírně uvolněné poloze, což omezuje riziko spasmu akomodace a progrese myopie. Doporučuje se mírné naklonění sešitu v rozmezí zhruba 20 až 30 stupňů a vzpřímené sezení s přirozeně sklopenou hlavou, aby se zabránilo nadměrnému předklánění a přetížení krční páteře,“ uzavřela Tereza Jestřábová.

Nyní už jen zbývá popřát dětem i rodičům pohodový vstup do nového školního roku a jeho úspěšné zvládnutí.

Zdroj: MUDr. Pavel Stodůlka, MUDr. Denisa Darsová, MUDr. Tereza Jestřábová, oční kliniky Gemini

Foto: freepik.com

Tagy:

©2025 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account