Barbora Neradová žije svůj dětský sen, i když skutečnost jej možná předčila. Patří totiž mezi naše světově nejúspěšnější modelky, ale rozhodně neusíná na vavřínech. Ve volném čase pomáhá, kde jen může, dokonce se chystá jako dobrovolnice do Nepálu. A ačkoliv si jako modelka musí hlídat postavu, svůj životní styl přizpůsobuje především onemocnění, kterým od dětství trpí.
Jaké byly vaše začátky v modelingu a proč jste se vydala právě touto cestou?
Modeling byl můj sen už od malička. Fascinoval mě svět módy, focení i cestování. Lidé mě často oslovovali na ulici a ptali se, jestli nechci zkusit modeling, ale neměla jsem podporu v rodině. Moje máma mi bohužel moc nevěřila — dokonce mi řekla, že nejsem dost hezká na to, abych se stala modelkou. Jenže místo, aby mě to odradilo, stalo se to pro mě motivací. Chtěla jsem si tento sen splnit sama pro sebe. A když přišla první příležitost, neváhala jsem. Dnes vím, že modeling není jen o kráse — je to hlavně o osobnosti, kreativitě a odvaze jít si za svým.
Můžete nám přiblížit spolupráci s takovými světovými značkami jako je třeba Valentino? A jaké to bylo poprvé stát na přehlídce nebo fotit velkou kampaň?
Spolupráce s takovými značkami jako je třeba Valentino pro mě byla splněným snem a také obrovskou zkušeností. Každý okamžik byl plný emocí — nervozita, adrenalin, ale i neskutečná radost. Přiznávám, že si už ani přesně nepamatuju, která přehlídka byla ta úplně první. Svět módy je tak rychlý! Ale ten pocit, když jsem poprvé stála na mole nebo fotila velkou kampaň, si pamatuju dodnes. Byla to směs hrdosti, štěstí a obrovského vděku, že se mi plní sen.
Jako modelka jste působila v různých světových metropolích. Kde to máte nejraději a proč?
Nejraději mám Milán a New York. Milán je pro mě srdcovka — mám tam spoustu přátel, svou komunitu a strávila jsem tam hodně času. Vždycky se tam cítím jako doma. Právě teď mě však nejvíc přitahuje New York. To město je plné příležitostí a neuvěřitelně inspirativních lidí. Miluju tu možnost potkávat kreativní lidi z celého světa a otevírat si nové pracovní cesty.
Kromě modelingové kariéry se věnujete i charitativní činnosti a dobrovolnictví. Jaké jsou vaše osobní důvody pro tyto aktivity? A kde konkrétně pomáháte?
Pomáhat druhým pro mě bylo vždycky přirozené. Věřím, že když člověk má tu možnost, měl by to dobré vracet. Charitativní činnost a dobrovolnictví mi dávají hlubší smysl než cokoliv jiného. Je to o empatii, pokoře a uvědomění si, že ne všichni mají stejné možnosti.
Dlouhodobě spolupracuji s nadací Be Charity, která pomáhá handicapovaným dětem. Měla jsem dokonce tu čest zorganizovat vlastní charitativní bazar společně s jedním z významných českých designérů. Jeho výtěžek šel právě na pomoc dětem. Zároveň pravidelně pomáhám i na každoročním bazaru Be Charity. Pro mě to ale není jen o tom přispět finančně — je důležité zapojit se i fyzicky, věnovat svůj čas, energii a opravdu být součástí té pomoci. To má pro mě největší hodnotu.
Chystáte se jako dobrovolník do Nepálu. Co doufáte, že vám tato zkušenost přinese?
Dobrovolnictví v Nepálu je něco, za co jsem nesmírně vděčná a na co se opravdu těším. Věřím, že právě takové zážitky mají schopnost změnit člověku pohled na svět a připomenout mu, na čem v životě skutečně záleží. Doufám, že tam najdu hlubší propojení s místní komunitou, s jejich kulturou, ale i sama se sebou. Když se člověk úplně odpojí od svého běžného prostředí a věnuje čas druhým, aniž by za to něco očekával, naplní ho to klidem a pokorou.
V 17 letech vám diagnostikovali Crohnovu chorobu. Jakým způsobem vám to změnilo pohled na zdraví a ovlivnilo to nějak váš životní styl?
V mnoha ohledech mě to posílilo a učinilo disciplinovanější. Ale také soucitnější k ostatním, kteří také možná svádějí své tiché bitvy. Svou diagnózu nyní nepovažuji za omezení, ale za připomínku toho, jak odolní můžeme být, když se o sebe správně staráme.
Myslíte si, že krása je v životě spíše výhoda nebo může být i nevýhodou?
Myslím, že krása může být jak výhodou, tak i nevýhodou. Všechno záleží na tom, jak ji vnímáte a jak s ní nakládáte. Nedá se popřít, že v určitých situacích může otevírat dveře. Lidé si vás často víc všímají a některé příležitosti k vám mohou přijít snáz.
Zároveň ale krása může vyvolávat různé domněnky a předsudky. Někdy vás lidé neberou vážně, nebo se soustředí jen na to, jak vypadáte, aniž by viděli vaše schopnosti, inteligenci nebo pracovní morálku. Občas je pak potřeba pracovat dvakrát tolik, abyste ukázali, že jste mnohem víc než jen hezká tvář.
Váš vzhled je i váš pracovní nástroj. Prozradíte nám, jak o sebe pečujete?
Kvůli Crohnově chorobě jsem si musela velmi hlídat svůj životní styl. Dodržuji přísnou dietu bez cukru a lepku. Ne kvůli trendům, ale proto, že je to pro mě nezbytné pro zdraví a pohodu. Opravdu věřím, že krása začíná uvnitř, a proto kladu velký důraz na čisté a výživné jídlo, dostatek vody a kvalitní spánek. Také se moc neopaluji. Raději si chráním pleť, vždy používám opalovací krém a vyhýbám se zbytečnému slunění. Věřím, že zářivá pleť není zásluhou slunce, ale že vychází zevnitř. A to díky celkovému životnímu stylu a péči o tělo.
Mojí největší „posedlostí“ je sauna. Chodím tam minimálně jednou týdně, někdy i třikrát, když mám možnost. Je to pro mě dokonalý způsob relaxace, detoxikace a zlepšení krevního oběhu. Sauna mi pomáhá snižovat záněty, zmírňovat stres a vždycky se po ní cítím lehčí, klidnější a svěžejší. Je to takový můj osobní rituál krásy a pohodlí. Na konci dne je pro mě nejdůležitější, abych se ve svém těle cítila silná, vyrovnaná a přirozeně dobře.
Foto: se souhlasem Barbory Neradové
