Vánoce máme v dnešní době spojeny především s dárky, předvánočním shonem, hodováním a vzájemným setkáváním se. Význam a historie Vánoc jsou však mnohem hlubší a historie těchto svátků sahá tisíce let nazpět. Pojďme si povyprávět příběh Vánoc.
Počátky se točí kolem slunovratu
Jak jistě víte, na období kolem 21. prosince připadá mýty opředený zimní slunovrat. Čas znovuzrození Slunce, jenž symbolizuje počátek nové cesty. A právě tuto dobu oslavovali pohané, a to dávno před příchodem křesťanství. Staří Římané slavili tzv. Saturnálie, tedy svátek zasvěcený bohu Saturnovi, a dodnes se zachovaly zvyky jako navštěvování se, obdarovávání a bohaté pohoštění. Zdobení obydlí větvičkami jehličnanů zase vzešlo z vikingského svátku zvaného Yule. Lidé při něm také zapalovali velké ohně pro přivolání slunečního světla.
Od pohanských oslav ke křesťanským svátkům
Slunovratové tradice přešly s příchodem křesťanství v oslavu narození Ježíše Krista, proto je za nejdůležitější den Vánoc považován Boží hod. I když není vůbec jasné, kdy se Ježíš narodil, dle nejrůznějších hypotéz a výpočtů se tak mělo stát 25. prosince. Mnozí ovšem předpokládají, že toto datum bylo zvoleno z důvodu snadného navázání na pohanské tradice oslav slunovratu.
Možná si teď říkáte, proč tedy slavíme již 24. prosince. Důvod je prostý, vánoční čas se stal obdobím mší a procesí a dnu Narození Páně předcházely vigilie, tedy příprava na významný svátek nočním bděním při modlitbách.
Způsob slavení Vánoc se v jednotlivých zemích liší a například na zámku Loučeň se můžete až do ledna vydat na vánoční cestu kolem světa. Při prohlídce vám prozradí třeba to, kdo nosí dárky v severských zemích, na čem si o svátcích pochutnávají v Japonsku, proč jsou na ukrajinském stromku pavučiny a mnoho dalšího.
Proč máme stromeček a pečeme dobroty?
Podobně jako mají Vánoce své kořeny v pohanských tradicích, je tomu tak i u stromečku. Pohané pořádali u stálezelených stromů veselice a zdobili je ovocem či světly. Z volné přírody se později přesunuly stromky do domácností, protože to bylo pohodlnější. A aby se uspořilo místo, kterého nebylo ve světnicích nazbyt, věšel se stromek ze stropu špičkou dolů.
V pohanství má svůj původ také pečení, kdy nejrůznější koláče, srpky měsíce či pletence, které můžeme považovat za předchůdce vánočky, pekli na počest svých bohů. Vánočka, jak ji známe dnes, se peče (i když v trochu jiné podobě) od přibližně 14. století, ale byla výsadou pekařského cechu. Teprve v 18. století se začalo s jejím pečením i v domácnostech a hospodyňky jich zpravidla pekly tolik, kolik bylo členů domácnosti. Vánočka má také svou symboliku, již proces kynutí představuje nárůst hojnosti a štěstí. Devět pramenů, z nichž se vánočka zpravidla plete, pak bývá označováno takto: Základ tvoří čtyři prameny – země, slunce, voda a vzduch, na ně klademe prameny tři – vůli, cit a rozum, navrch pak přijdou dva spletené prameny značící lásku a vědění.
Obdarovávání nejen hmotnými dary
A co by to bylo za Vánoce bez dárků. Tradice obdarovávání nemá jednoznačný původ. Jedna z legend ji přisuzuje svatému Mikuláši, biskupovi ze 4. století, který byl znám svou štědrostí a obdarovával prý chudé děti a rodiny. Další inspirací se údajně stali tři králové, kteří přinesli dary pro Ježíše – kadidlo, myrhu a zlato. Jak to bylo ve skutečnosti, se asi nedozvíme, v každém případě bychom měli myslet na to, že není až tak důležité co a kolik toho darujeme, ale s jakým úmyslem.
Co v souvislosti s Vánocemi ještě stojí za zmínku, je jmelí. Musí být darované, aby přineslo štěstí, a pokud se dva lidé ocitnou pod zavěšeným jmelím, měli by se políbit. Zároveň slouží jmelí jako ochrana obydlí před zlými silami. Jmelí je vlastně cizopasníkem na stromech, ale koluje legenda, že samo bylo dříve stromem, a to tím, z něhož byl vyroben kříž, na kterém ukřižovali Ježíše Krista. Strom pak prý hanbou seschl do malých keříků a začal lidi zahrnovat dobrem. A jeho cizopasnictví? To, že se přiživuje na jiných stromech, má symbolizovat život věřících, kteří jsou částečně živi z Kristova těla.
Tradice se sice mění a přizpůsobují, ale i v dnešní materialisticky zaměřené době by Vánoce měly zůstat především o naději, lásce a dávání druhým.
Zdroj: Wikipedia Commons. pastorace.cz, history.com
Foto: Shutterstock
