Kodešova skála
je objekt bezprostředně navazující na kulturní dům v Heřmanicích u Frýdlantu, u silnice Heřmanice – Dětřichov) u domu č. p. 183.
Skalní výchoz tvoří třetihorní intruzivní těleso (olivinického nefelinitu), který pronikl podložní biotitickou tzv. rumburskou žulou (východní okraj lužického plutonu). Při chladnutí se vytvořila vějířovitě uspořádaná sloupcovitá odlučnost. Ta je dnes odkryta v menší opuštěné lomové stěně na okraji protáhlého skalnatého hřbetu. Jedná se o relikt několik metrů mocného lávového proudu, který v tomto místě patrně částečně vyplňoval mělké paleoúdolí. Rychlé chladnutí lávy vedlo k nedokonalé krystalizaci a drobné vyrostlice olivínu a klinopyroxenu s nehojnými pseudomorfózami po xenokrystech křemene jsou uzavřené v základní hmotě tvořené směsí klinopyroxenu, magnetitu, nefelínu a izotropního hnědého skla.
Sloupce jsou relativně tenké a rozevírají se do podoby vějíře. Podobné menší odkryvy v okolí naznačují, že láva sem natekla v podobě několika dílčích jazyků, které chladly samostatně a vytvořily tak jedinečnou kulisu různě pokroucených čedičových sloupců.
Lokalita je významná především pro svou estetickou hodnotu. Jedinečnost lokality spočívá v neobvyklém uspořádání sloupcové odlučnosti. Vulkanizmus na Frýdlantsku zatím nebyl předmětem vulkanologického výzkumu a chybí dokonce i základní geochronologické údaje.
Skála je pozůstatkem Gothova lomu a byla pojmenována po frýdlanstkém učiteli Otakarovi Kodešovi, kterého nedaleko zastřelili na podzim 1938 henleinovci. Událost připomíná deska vsazená do skalní stěny.
V podrostu dubohabrového háje kvete chráněná lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a plicník tmavý (Pulmonaria obscura), v lemu lesa se prosazuje brslen evropský (Euonymus europaea). Bezlesou část porůstá společenstvo skalních štěrbin a mělkých skeletovitých půd.
