Digitální svět a obzvláště sociální sítě se dnes pro mnoho mladých lidí stávají i tzv. online terapeutem. Celosvětová iniciativa Safer Kids Online se na tuto problematiku snaží poukázat. Za cíl si klade vytvářet pro děti bezpečné online prostředí. A i když duševní problémy už nejsou tabu, k větší pohodě dospívajících to stejně příliš nepomáhá. Zvláště nároky na výkon a všudypřítomný tlak na vzhled vedou dnes u mnohých teenagerů k duševní nepohodě, což nezřídka řeší hledáním pomoci na sociálních sítích, kde si často diagnostikují i vážné poruchy.
Porucha, při které si uživatel nadměrně vyhledává informace o svém zdraví online (fyzickém i duševním), se nazývá kyberchondrie. Sebediagnóze z internetu ovšem chybí kontext a odbornost. Když poté tito lidé přijdou k lékaři, který zjistí, že jsou úzkostní a nikoli vážně nemocní, cítí se spíše zanedbaní a zklamaní.
Proč mladí lidé hledají první pomoc v online světě?
Důvodem může být generační rozdíl i pocit anonymity. „Sociální sítě vnímám jako přínosné, co se týče osvěty o duševním zdraví. Část dospívajících, kteří přichází do poraden, už zná některé pojmy nebo aplikace, které je v určitém pohledu mohou podpořit. Řada z nich si informace dohledá na sociálních sítích. Mnohem složitější je to u vnímání psychických problémů starších generací. Stále v naší společnosti přetrvává názor, že ten, kdo má psychické problémy, tak chce být pouze zajímavý. Typickou frází je, že současná generace „nic nevydrží,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková. „Často i z tohoto důvodu převažuje u některých dětí stud jít za odborníkem nebo požádat rodiče o to, aby s dítětem odbornou pomoc vyhledali. V takovou chvíli je pro dospívající jednodušší sdílet to, co se jim děje, s ostatními na sociálních sítích a anonymně na různých telefonních linkách.“
V posledních letech roste počet teenagerů, kteří online, a zejména na sociálních sítích, hledají příznaky své duševní nepohody. Sami sebe pak diagnostikují vážnými poruchami nebo duševními nemocemi. Jaký je důvod tohoto počínání náctiletých? Pro některé teenagery může být diagnóza jako ADHD nebo autismus štít, kterým chrání sami sebe před extrémními nároky svého okolí, nebo si tak vysvětlují, proč dobře nezapadají. Internet jim pomůže snadno zodpovědět palčivou otázku a nabízí jim i řešení.(1)
Potřebu vyhledávat informace vysvětluje i Ryšánková: „Někdy nejde o diagnózu jako takovou, ale v dnešní době je ve společnosti enormní tlak na výkonnost. To se jen těžce říká, že mi není psychicky dobře, špatně se mi soustředí, hůř spí. A přece: jen vyřčená diagnóza může být úlevná, protože najednou vím, co mi je a můžu díky tomu argumentovat i před rodiči, učiteli ve škole nebo v práci. Znalost mé diagnózy je pro mě něco, od čeho se mohu odrazit.“
Pověz, Google, mám depresi?
Dostupnost informací a otevřenost lidí na sociálních sítích do značné míry otevřela diskuzi o psychických problémech. Na rozdíl od generace X (1965-1986) je pro dnešní “Zetka” (2000-2010) zcela normální o duševní nepohodě mluvit. K tomu, aby se masy teenagerů cítily lépe, to ale moc nepomáhá, spíše naopak. Od roku 2013 zažívají teenageři vyšší míru stresu než dospělí.(2) Pokud je tělo vysoké míře stresu vystaveno dlouhodobě, mohou se projevit další zdravotní problémy. Navíc o psychohygieně se stále poměrně málo mluví, a tak řada mladých lidí ani neví, jak se stresem účinně pracovat.
Nemalá část teenagerů řeší problémy na sociálních sítích, kde ovšem nastává problém s přesností sebediagnostiky a laici mohou snadno zaměnit diagnózy. Navíc je velmi snadné projektovat do sebe symptomy, které bych „měl prožívat“. „Kupříkladu dospívající přijde s tím, že si na internetu vyčetl, že jeho příznaky odpovídají úzkostné poruše. Jako příznaky uvádí velkou únavu, narušený spánek, neklid nebo bušení srdce. Posléze psycholog zjistí, že může v tomto konkrétním případě jít o nedostatečná režimová opatření. Protože před objevením příznaků začal klient hrát až do ranních hodin počítačové hry, sledovat do noci nějakou streamovací platformu a únavu začal dohánět nadměrnou konzumací energetických nápojů,“ upozorňuje Kamila Ryšánková. Ne vždy je to ale tak snadné, navíc příklad výše je dost zjednodušující. „Na druhé straně se běžně stává, že dospívající přichází do poradny s podobnými příznaky, avšak tentokrát již psycholog zachytí třeba úzkostně-depresivní poruchu nebo klinickou depresi. V tomto případě je podle závažnosti nutná spolupráce i s dětským klinickým psychologem nebo dětským psychiatrem. Proto je vždy vhodné, aby člověk takové situace nepodceňoval a raději zbytečně vyhledal odbornou psychologickou pomoc, než si neřešením situace způsobil větší problémy,“ dodává.
Pomáhá zjištění, že hodně lidí je na tom stejně
Pokud víte, co přesně vás trápí, najdete na sociálních sítích obvykle obrovskou podpůrnou síť a inspiraci. Není těžké najít další mladé lidi, kteří mají podobné problémy nebo procházejí stejnou léčbou. Pro přijetí sebe sama je skvělé vědět, že v tom nejsem sám. Stejně tak lze najít inspiraci a různé „life hacks“, jak těžká období zvládají ostatní.
Na sociálních sítích je obrovský rozdíl v kvalitě informací. A i lékaři, psychologové nebo terapeuti už dnes mají své účty, a tak je ideální hledat rady zejména u nich.
Jak řešit (nejen) psychické problémy teenagerů?
Na problémy mladistvých související s digitálním prostředím se dlouhodobě zaměřuje i projekt Safer Kids Online, iniciativa společnosti ESET, jež pomáhá rodičům být dětem dobrými průvodci online světem. Pokud si rodič všimne, že jeho dítě zažívá duševní nepohodu, může s ním vyplnit několik testů na stránce opatrujse.cz, kterou vytvořili odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. Psychologický online test jen sice pouze orientační, ale pomůže rodinu nasměrovat na odbornou pomoc. Obrátit se lze i na pediatra, který mívá kontakty na odborníky s kratší čekací dobou. V rámci školy řeší tuto problematiku školní psycholog, který může pro dospívajícího vytvořit podpůrnou péči do doby, než se uvolní místo u psychoterapeuta. V akutním případě je nutné navštívit krizové centrum, např. RIAPS nebo centrum krizové intervence v Bohnicích. První psychologickou pomoc online naleznete například na stránkách Linka bezpečí, Centrum Locika, Opatruj.se či Nepanikař.cz.
(1)Zdroj CNN
(2) Zdroj American Psychological Association
Projekt Safer Kids Online
Iniciativu Safer Kids Online zahájila společnost ESET 1. dubna 2022, kdy byla zároveň spuštěna i webová stránka. Následně byly realizovány pilotní projekty. Pro nejmenší děti vznikl edukativní seriál Hey Pug!, za kterým stojí zlínské studio BareBear production. Na starší děti a širokou veřejnost mířila osvětová kampaň To nevymažeš! vytvořená ve spolupráci s Policií České republiky, jež upozorňuje na rizika konsensuálního sextingu.
O společnosti ESET
Společnost ESET již od roku 1987 vyvíjí bezpečnostní software pro domácí i firemní uživatele. Drží rekordní počet ocenění a díky jejím technologiím může více než miliarda uživatelů bezpečně objevovat možnosti internetu. Široké portfolio produktů ESET pokrývá všechny populární platformy, včetně mobilních, a poskytuje neustálou proaktivní ochranu při minimálních systémových nárocích. ESET dlouhodobě investuje do vývoje. Jen v České republice nalezneme tři vývojová centra, a to v Praze, Jablonci nad Nisou a Brně. Společnost ESET má lokální zastoupení v Praze, celosvětovou centrálu v Bratislavě a disponuje rozsáhlou sítí partnerů ve více než 200 zemích světa.
Zdroj: ESET
Foto: se souhlasem ESET
