Martina Karafiátová: Je dobré snít. A to i po padesátce, protože tehdy život teprve začíná

Doménou Martiny Karafiátové byly a stále ještě jsou stavby. Ani tak náročná práce jí však nezabránila v tom, aby si splnila svůj hedvábný sen. Její značka Silky Gang vypráví příběhy velmi specifickým způsobem, slouží totiž jako motivy luxusních hedvábných šátků. Nahlédněte pod pokličku tvorby utkané z těch nejjemnějších vláken, v níž se snoubí kreativita a preciznost.

Jak vznikl nápad věnovat se módní tvorbě?

Původně jsem vystudovala stavební fakultu, kde jsem se postupně zaměřila na architekturu, která mě vždy zajímala. V roce 2005 jsme si pak s kolegou založili vlastní architektonický atelier, v němž jsem se dlouhé roky spokojeně realizovala. Před čtyřmi lety přišla ta správná chvíle přenést do reality nápad, který jsem už dlouho nosila v hlavě, a to založit si módní značku. Rozhodla jsem se tvořit limitované kolekce hedvábných šátků, které mě vždy fascinovaly pro svoji krásu a mnohostranné využití. Od začátku jsem nastavila koncept spolupráce s různými českými ilustrátory. V rámci své původní profese jsem zvyklá pracovat s týmem, mít v hlavě ideu, kterou spolu s dalšími spolupracovníky dovedu k cíli, který jsem si vysnila. Začátky budování značky nebyly lehké, ale měla jsem štěstí, že na startu jsem oslovila ilustrátorky Kateřinu a Zuzanu Čupovy, které zpracovaly stejné téma – motiv Sedmero krkavců. Výsledek dopadl skvěle a já jsem věděla, že vše bude dávat smysl tak, jak jsem si představovala. Postupně jsem se začala spojovat s dalšími ilustrátory a dnes je značka Silky Gang tam, kde jsem chtěla, aby byla.

Jak probíhá příprava kolekce?

Koncept tvorby každé šátkové kolekce je takový, že já jsem vždy součástí celého procesu realizace, od návrhu po výrobu. Najdu si zajímavé téma nebo motiv a vyberu barevnou škálu, která vím, že bude fungovat na hedvábí i pro daný vzor. Pak hledám autora, který by svým výtvarným stylem nejlépe „seděl“ k mojí vizi. Z 99 % se mi daří vybírat tak, že ilustrátor je spokojený a trefím se i do jeho výtvarného vkusu. Díky tomuto způsobu realizace našich šátkových motivů najdete u Silky Gang různé výtvarné styly a rukopisy. Stejné téma může každý ilustrátor zpracovat jinak, a právě v tom je, myslím si, také kouzlo našich šátkových kolekcí.

Zdrojem mé inspirace pro ilustrace jsou příběhy. Nejen ty pohádkové, ale baví mě i románové předlohy. A tak se u nás potkává Otesánek s Mauglím nebo Alenka v říši divů se Zlatou Rybkou. Typické pro šátkové vzory Silky Gang jsou jinotaje, často musíte chvíli přemýšlet a hledat, co je na šátku zobrazeno. Nebaví mě prvoplánovost. Z příběhu si často vyberu nějaký detail nebo jen část a tu s ilustrátorem rozpracujeme.

Nechtěla jste někdy promítnou na šátky i architektonické prvky?

V jistém smyslu tam architektura určitě funguje. Některé kompozice dopředu rozvrhnu tak, jak bych si to představovala. Autor motivu jej pak zpracuje ve svém výtvarném stylu. Hodně pracuji s geometrií, která je na některých šátcích někdy více zřejmá, jindy zase méně. Takže se tam architektura určitě promítá, a to i ve způsobu, jakým buduji značku. Je to jako se stavbou domu. Nejprve musí být dobře postavené základy – tedy koncept a vize, jak se bude značka rozvíjet. Pak přidáte logo, web, obaly – všechny tyto komponenty, které tvoří dohromady celek – „dům“. Jsem sice součástí celého procesu, mám poslední slovo, ale baví mě spolupráce s různými profesemi, kdy se mohu učit neustále něco nového.

Pro moji kreativní duši ale byly za chvíli šátkové kolekce málo, a tak jsem se pustila do navrhování dalších doplňků – kožených rukaviček, kabelek a šperků. To vše už je moje vlastní designérská tvorba, ve které mohu promítnout svoji lásku k architektuře, ale zároveň dostane i prostor moje technické „já“. Typická pro doplňky Silky Gang je totiž jejich variabilita, různé možnosti nošení a využití a také promyšlené barevné kombinace, které vám umožní vše k sobě krásné sladit.

Kde čerpáte inspiraci pro svou tvorbu?

Vše se u mě nějak postupně skládá dohromady jako puzzle. Jsem velmi vnímavý člověk, a tak každá cesta, návštěva galerie, zajímavá architektura, náhodná kompozice, kterou jen tak někde zahlédnete, struktury, emoce, literatura, hudba, gastronomie, vzpomínky z dětství. To vše se v mojí hlavě mísí jako v nějakém kouzelném kotlíku a pak přijde ten okamžik, kdy se zrodí nápad, který mám chuť realizovat. Před dvěma měsíci jsem strávila s manželem 3 týdny v Japonsku. To byla pro mě přímo pokladnice nové inspirace. Neřídím se tedy módními trendy, ale svými emocemi a náladami. Ovšem velmi často se mi stane, že s něčím přijdu a pak totéž vidím třeba na přehlídce nějaké známe velké značky. Naposledy se mi to stalo s našimi zlatě platinovými koženými kabelkami, které jsem začala vymýšlet před dvěma lety. Nechala jsem si vyrobit zlatou kůži na míru, našít nové modely kabelek. A pak jsem zjistila, že zlatá na doplňcích je nový trend. Takže někdy držím „prst na tepu doby“ a potkám se se světovými trendy. Ale pro mě je spíše než trendovost zajímavá nadčasovost. I proto pojímám naše šátkové vzory jako grafické listy. Hedvábné šátky mají číslované certifikáty s limitovaným počtem tisků. Chci tak zdůraznit výjimečnost a unikátnost každého vzoru.

Šátky tisknete v Itálii, dříve v Anglii. Jakým způsobem hledáte dodavatele?

Můžete mít sebelepší nápad, ale najít toho správného dodavatele je jako získat svatý grál. To platí jak v architektuře, tak v oblasti módního průmyslu. Pro mě bylo toto území úplně nové, a tak jsem zde začínala doslova „od píky“. Hodiny a hodiny u počítače, hledání té správné výroby, která by byla dostatečně kvalitní, a přitom by byla ochotná pracovat i se začínající značkou, která chce vyrobit jen desítky kusů zboží. A to jsem si navíc ztížila výběr jen na Evropu, ve snaze zůstat maximálně lokální. Nejprve jsem byla úspěšná v Anglii, ale po brexitu mi začalo hledání nanovo. Už jsem byla ale o dva roky zkušenější, značka měla také lepší pozici, a tak i komunikace s výrobci byla o něco snazší. Zaměřila jsem se na severní Itálii – region Como, kde mají v tisku na hedvábí doslova staletou tradici. Ale i tady jsou výrobci různé kvality a úrovně. Proto jsem si nechala dělat zkušební tisky od několika dodavatelů, než jsem si vybrala toho nejlepšího. Dnes jsem maximálně spokojená. Můžeme s ilustrátory pracovat téměř bez omezení, ať z hlediska propracování detailů nebo výtvarných technik. Vše dokáží naši skvělí italští tiskaři přenést perfektně na hedvábný twill, se kterým pracujeme nejčastěji. U města Como jsem našla i našeho dalšího dodavatele, tkalcovnu, kde tkají látky pro naše šátky. Vše je tak spolu krásně propojené a musím říci, že se to počáteční úsilí a hledání nakonec vyplatilo.

Měla jste možnost nahlédnout i do celého výrobního procesu. Například tkaní je samo o sobě zajímavé, ale snad ještě víc u tak tenkého vlákna, jakým je hedvábí.

Tkalcovna se kterou spolupracujeme, má různé dodavatele a každý z nich dodává vlákno bourců v různé kvalitě. Princip je tedy v tom, že nejprve spojí několik těchto titěrných vláken do nitek, ze kterých následně tkají látku. Podle způsobu tkaní pak dostanete různé druhy hedvábí od pongé přes crepe de chine až po twill. Často se k hedvábným vláknům přidávají různé příměsi jako je kašmír nebo jemná bavlna.

Továrnou, která má už více jak stoletou tradici, mě spolu s manželem prováděl sám pan majitel a vyprávěl i o tom, jak jeho pradědeček s výrobou začínal. Bylo zajímavé vidět celý ten výrobní proces, kdy na strojích švýcarské výroby vznikají úžasné hedvábné látky. Zásadní pro nás je však surovina a oni nám garantují hedvábí v biokvalitě. Tiskárna pak pro tisk našich šátků používá jen barvy v bio kvalitě. V celém výrobním procesu používají i menší procento vody a celkově tedy pracují v duchu udržitelnosti.

I Vy na udržitelnost hodně dbáte?

Trend takový je a buď se můžete jako značka udržitelně jen tvářit, nebo tak opravdu konat. Bylo to impulzivní rozhodnutí v momentě, kdy nám naši dodavatelé nabídli hedvábí a tisk v bio kvalitě. Když jsem viděla ten fyzický rozdíl v materiálu a v tom, jak jsou barvy zářivé, rozhodla jsem se jít touto cestou, i když je surovina i tisk dražší než standardní způsob. Ne pro všechny naše zákazníky je tohle faktor, který považují za důležitý. Ale pro mě a naši značku to dává smysl. Luxus a kvalita nespočívá pouze v tom, že produkt dlouho vydrží, ale také v certifikaci deklarující, že je vyroben udržitelně.

Stejnou filozofii promítáte i do výroby doplňků, že?

Ač se hodně snažím o lokálnost, bohužel nemohu zůstat lokální zcela v rámci České republiky. Proto jsem lokální v rámci Evropy. Například v tisku na látky mají Italové lepší tradici a také nabízejí pro mě jako značku více možností. Na kůže z jemné jehnětiny jsem našla koželužnu v Neapoli. Beru od nich materiál na naše rukavičky a kabelky. Šití a výroba těchto produktů ale již probíhá tady v Čechách, protože zde máme skvělou rukavičkářskou tradici, kterou bych také ráda udržela. Jelikož jsem velký perfekcionista, chvíli jsem tu správnou rukavičkářskou dílnu hledala. Kvalita provedení u různých dodavatelů se může dost lišit, proto jsem si nejprve nastudovala celý proces výroby, abych dokázala rozeznat, na jaké detaily se mám při realizaci soustředit.

Přístup k udržitelnosti používám při tvorbě všech našich doplňků. Například některé komponenty původně určené na kabelky jsem začala používat i na naše šperky. Jsou to třeba zbytky kožených šňůrek nebo kovové koncovky. Teď přemýšlím, jak zužitkovat zbytky kůží, protože je mi líto je vyhodit. Určitý nápad a prototypy už mám hotové, tak časem uvidíte.

Přemýšlela jste někdy o nějaké limitované edici ručně malovaných šátků?

Ruční malbu na hedvábí jsem si už dříve sama vyzkoušela. S profesionálním tiskem se to vůbec nedá srovnat. Technologie je úplně jiná a ručně malované šátky neumožňují ten styl ilustrací, kterým bych ráda naši značku prezentovala. Vybírám si na spolupráci autory, jejichž tvorba i výtvarný jazyk jsou často velmi specifické. Digitální příprava vzoru není vůbec jednoduchá, jedná se o práci v řádech týdnů. A pouze profesionální tisk umožní přenést na hedvábí vše tak, jak jsme spolu s ilustrátorem zamýšleli.

Jak lze šátky využít kromě klasického vázání?

Zajímavé je, u nás v Čechách myslím zvláště, že hodně žen si neví rady, jak šátek uvázat a nosit. Zastávám názor, že není potřeba z toho dělat velkou vědu. Pokud máte opravdu krásný šátek, v barvách, které vám sluší, tak ať si jej jakkoliv i ležérně omotáte kolem krku, vždy to bude vypadat dobře. Můžete si jím ozdobit váš krk, ramena nebo jej uvázat do vlasů. Bude se krásně vyjímat i v pase nebo na vašem zápěstí či kabelce. Dělejme to jako Francouzky. Být nedbale chic s krásným šátkem je velmi snadné. U šátků mě baví i jejich praktičnost a skladnost. Do kufru si jich sbalíte hned několik a na dovolené, pak vykouzlíte bezpočet outfitů.

Novinkou v naší nabídce jsou úzké stuhy – šátky twilly. Můžete je nosit jako kravatku, uvázat na mašli pod krkem, na ruce nebo na ucho kabelky. Vázání je v tomto případě velmi jednoduché a získáte na svém outfitu výrazný a přitom jemný detail. Proto letos razím heslo –„twilly do každé rodiny“.

A jak je to s muži a šátky?

V Čechách bohužel v tomto směru mají muži co dohánět. Italové, Francouzi, Španělé, ale i Švédové nebo Japonci jsou v „šátkování“ mnohem zdatnější. Když se podíváte do historie, nošení šátků bylo vzorem mužnosti. Nosili je kovbojové nebo i vojáci u svých stejnokroků. Muži s šátky prostě vypadají sexy, jen je musejí umět nosit. To máte podobné třeba jako Skotové a sukně. V tomto ohledu vidím velké pole působnosti ve vzdělávání českých mužů. Ráda proto i ve svých šátkových kampaních požívám mužské modely a snažím se muže inspirovat.

Slůvko „gang“ v názvu vaší značky tak trochu evokuje, že máte rádi nadsázku a vtip.

Přesně tak, to je tam schválně. Silky je ta naše něžná stránka, ale Gang evokuje i naše „drsnější“ já. Myslím si, že i v každém z nás jsou takové dvě polohy a je potřeba je vyvažovat. Naše šátky se pak třeba dají využít i pro neverbální komunikaci, kdy buď více ukážete Karkulku nebo jiný den Vlka, podle momentálního pocitu.

Když za Vámi přišla značka Mionetto s návrhem na spolupráci, jaká byla Vaše první reakce?

Upřímně, nejprve jsem si nebyla jistá, zda na tuto spolupráci kývnout. Sice děláme šátky i na zakázku a říkala jsem si, že by to téma mohlo být zajímavou výzvou, jenže já i moji ilustrátoři potřebujeme k tvorbě autorskou svobodu. A ve chvíli, kdy děláte pro nějakou velkou značku nebo korporátní firmu, může dojít k situaci, kdy vám do vzoru i návrhu začne zasahovat tolik lidí, že to je jen na škodu konečného výsledku. To máte stejné jako v architektuře. Klient si vás vybere, většinou na základě vašich referencí, vy si vyslechnete jeho požadavky a vize a on vás pak musí nechat tvořit. Je to důvěra za důvěru. Pak vzniknou ty nejlepší věci. Mionetto mi slíbilo naprostou tvůrčí svobodu, a proto jsem se rozhodla nabídku přijmout. Pro spolupráci jsem si vybrala ilustrátorku Dominiku Režovou. Její geometrický výtvarný styl byl to, co jsem pro tento vzor hledala. Barvy v odstínech zapadajícího slunce a vinných hroznů jsem zvolila záměrně. Firemní logo Mionetta Prosecco sice používá oranžovou a černou, ale na šátku by to nebyla natolik slušivá kombinace, jaká funguje na láhvi prosecca.

Toto rozhodnutí se ukázalo jako správné, ženy tento vzor milují i pro jeho barevnost. Práce na vzoru pro značku Mionetto byla v jistém smyslu trochu odklonem od toho, na čem pracujeme u našich klasických šátkových kolekcích. A tak jsem si v hlavě vytvořila příběh, trochu inspirovaná knihou italské spisovatelky Eleny Ferrante – Geniální přítelkyně. Ve vzoru se skrývají emoce, kdy se potkáte po letech se svojí dlouholetou přítelkyní. Celý den jezdíte na Vespě po kopcích v krajině vašeho dětství a večer, v záři zapadajícího slunce pak u sklenky výtečného prosecca probíráte vše, co se událo za dobu, kdy jste se neviděly. To je pro mě ta chvíle, když si chci dát dobré prosecco. Ideálně ve dvou, s někým, koho ráda vidím.

Vymýšlela jste pak vzor u sklenky Mionetta?

Upřímně, já nejsem moc velká fanynka šumivých vín, kam se řadí také prosecco. Ale díky této spolupráci jsem měla možnost ochutnat vícero druhů a také si popovídat s hlavní someliérkou značky. A neskutečně mi zachutnalo růžové Mionetto prosecco. To teď nesmí u nás doma chybět. Večer, po namáhavém dni si dám ráda skleničku se svým manželem. To je u mě, milovnice klasické vína, opravdu novinka.

Jste pracovně hodně propojená s Itálií, co na ní máte nejraději?

Na Italech a Itálii se mi líbí jistá ležérnost a neuspořádanost, která vám dává pocit lehkosti a volnosti. Historické, lehce ošuntělé domy, skrývají překrásné interiéry, všude dostanete výtečnou kávu, dobře se najíte. To je rozdíl třeba od Německa nebo Rakouska, kde podle mě platí přísloví, že dokonalost může i nudit. A navíc, hodně Italů má rádo vysoké ženy a to já, se svými 188 cm kvituji.

Zmínila jste svou návštěvu Japonska. Promítlo se to nějak i do Vaší tvorby?

Návštěva Japonska byla dlouho na mém „wish listu“. Kvůli Covidu jsme cestu několikrát odložili, abychom si vše mohli užít naplno a bez nějakých restrikcí. Je to jedna z těch destinací, které jako například New York, zcela naplnily moje očekávání. Odnesla jsem si spoustu krásných zážitků, dojmů a samozřejmě také inspirace. Rozhodně jej doporučuji navštívit. Poznáte kulturu, která se tolik liší od té evropské. Rozhodně se od nich můžeme dost věcí naučit nebo se inspirovat. Jistě, není vše dokonalé, ale to není nikde na světě. Já si ale beru z každého cestování vždy jen to dobré, co mě nějakým způsobem může obohatit.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?

Za úspěch považuji, že je po čtyřech letech naše značka už docela známá v Čechách i na Slovensku a že máme spoustu věrných zákaznic a zákazníků, kteří se nám vracejí. Také jsem byla velmi poctěna, když nás v časopise Forbes označili za český Hermès, protože tato značka je pojmem v oblasti hedvábných šátků. Dalším úspěchem je i nová spolupráce s designovou galerií v Ženevě. Podobně jako zpráva z Austrálie, že by i tam rádi měli naše věci. Toto všechno k nám přichází z různých stran a já si říkám, jak je skvělé, když nás sami od sebe oslovují. Potvrzuje mi to, že naše značka jde správnou cestou.

Máte nějaká přání či sny do budoucna?

Momentálně hledáme větší prostor, protože značka roste. Máme sice hezký showroom v centru Prahy, ale produkty přibývají. Proto je u nás na pořadu dne nalezení většího místa pro naši prezentaci a setkávání se zákazníky. Ráda bych také rozšířila naše kolekce, aby byly ještě víc ucelené. Momentálně chystáme krásnou novou kolekci na podzim, kde jsou šátky i doplňky navržené tak, že tvoří dohromady jeden celek. Máte se opravdu nač těšit.

Hodně diskutovaným tématem je Work-life Balance. Jak se Vám daří vyvažovat všechny činnosti, rodinu a volný čas?

Zcela upřímně říkám, že je to velmi náročné a mnohdy se vše nedaří vybalancovat tak, jak bych chtěla. Nejsem žádná super žena, která zvládá vše vždy zcela dokonale a s přehledem. Neumím práci ošidit, jak už jsem říkala, jsem perfekcionistka a někdy přijdou takové dny, že si říkám, že jsem si opravdu hodně „naložila“. Stále s kolegou pracujeme na našich architektonických zakázkách a do toho tvořím značku Silky Gang. Značka je takové vaše dítě, které roste, dělá vám radost, ale jsou někdy situace, kdy už je toho moc. Cesta do Japonska byla jeden z těch momentů, kdy jsem potřebovala vypnout a načerpat novou inspiraci. Naštěstí mám také místo, kde mohu dokonale vypnout. Jezdíme na chalupu, která stojí na polosamotě hned u lesa. Je tam velmi slabý signál, šumí stromy, teče potok. Procházím se v přírodě a večer sedíme u ohně, povídáme si u sklenky dobrého vína. Tady si dokonale odpočinu a vyčistím hlavu.

Ale přes ty všechny náročné okamžiky, miluji vše, co dělám. A nejvíce mám ráda zpětnou vazbu od našich zákaznic a zákazníků. Je to můj milovaný gang. Volají mi, píší i dlouhé emaily nebo zprávy, jak je šátek nebo jiný doplněk od nás potěšil a jak se jim dobře nosí. To je to, co mě nabíjí do další práce. Je to stejné jako v architektuře. Když někomu postavíte dům nebo navrhnete interiér a on tam potom žije rád.

Než jsem spustila značku, ptala jsem se manžela, co si o tom myslí. A on mi řekl, ať to zkusím, že bych si to jinak vyčítala. Tvůrčí proces je krásný, ale nakonec to nejtěžší je prodat, co vyrobíte. Pro spoustu lidí, kteří začnou budovat svou značku, pak nastává největší zkouška v tom, aby vydrželi dělat i veškerou administrativu kolem.

Určitě je v takových chvílích skvělé, když máte oporu v partnerovi, rodině.

Manžel mě podporoval hned od počátku, kdy jsem se ho ptala, co si o nápadu myslí. Řekl mi, ať to zkusím, že bych si to později vyčítala. Věděla jsem, že to bude náročné. Jistě, je lepší mít kolem sebe lidi, kteří vám řeknou: „Vydrž!“ Osobně si nejvíc vážím těch, kteří při mně stáli už na začátku a podporovali mě v době, kdy byla značka Silky Gang doslova v plenkách.

Říkali počkej, za čtyři, pět let se to zlomí. Toho si opravdu vážím. Někteří lidé si na vás vzpomenou až ve chvíli, kdy přijde úspěch. Proto je dobré řídit se tím, abyste si pamatovali ty, které potkáváte cestou nahoru a jak se k vám chovají. Úspěch hodně protřídí lidi kolem vás, to platí v každém oboru. Zároveň je totiž dost lidí, kteří vám nepřejí, protože se zrovna máte dle jejich mínění lépe než oni.

Mám výhodu, že jsem už dost dospělá na to, abych byla nad věcí a uměla na některé situace dívat s odstupem. Ve svém oboru jsem hodně dokázala a Silky Gang už je pro mě taková třešinka na dortu. Život zkrátka začíná v 50. Všichni se dožíváme vyššího věku, životní styl se mění a my, ženy, můžeme déle vypadat mladistvě a užít si dobu, kdy můžeme realizovat své sny. Takže pamatujte, 50 je nových 40 a 40 je nových 30.

Co byste vzkázala čtenářkám a čtenářům?

Slogan naší značky zní „Příběhy denního snění“, proto říkám: „Lidé sněte!“. Klidně se zasněte i během dne, občas je dobré mít hlavu v oblacích.

Foto: se souhlasem Martiny Karafiátové a Mionetto