Letošní rok se zásadně zapíše do historie Planetária Praha, neboť v květnu startuje rekonstrukce, která nemá za dobu existence této instituce obdoby. Po jejím dokončení se planetárium stane nejmodernějším zařízením svého druhu na světě. V čem konktrétně tkví unikátnost celého projektu a jakým směrem se bude planetárium ubírat v budoucnu nastínil ředitel Planeta Jakub Rozehnal.
Kde se zrodila první myšlenka na nový projekční systém?
Projekční systémy se vyvíjejí a v roce 2019 byla světu představena zcela nová LED Dome technologie, kde se projekce děje pomocí vlastní kopule, nikoliv projektorů. Byli jsme se s kolegy podívat na prototyp a hned jsme věděli, že něco takového do Prahy nutně potřebujeme. Největší překážkou byla ale cena, která je násobně vyšší než u stávajících systémů. Na druhou stranu je však třeba brát v potaz životnost nového systému, jež je také násobně delší. Propočty následovně ukázaly, že ačkoliv se jedná o investici enormní částky 250 milionů korun, plus stavební úpravy za jistě dalších několik desítek milionů, měl by systém vydržet tak dlouho, že při rozpočítání na dvacet let vychází úspora v řádu také několika desítek milionů. Velmi obtížné bylo najít v rozpočtu Prahy potřebnou částku. Jsem opravdu vděčný minulému vedení města, že se to nakonec podařilo, protože spočítáme-li jednotlivé investice do projekčních systémů za šedesát let, tak se v podstatě rovnají této rekonstrukci. Jedná se tedy o naprosto bezprecedentní částku od vzniku planetária.
Co pro vás tento krok vůči planetáriu znamená?
Již v koncepci, s níž jsem se hlásil do výběrového řízení na post ředitele, jsem představil vizi planetária jako jakési křižovatky kultury, vzdělávání a zábavy. Mým cílem je, aby planetárium bylo místem, kde se budou setkávat i lidé, kteří například nemají až takový zájem o vesmír, ale další odvětví kultury jsou jim blízká. Toto je také důvod, proč jsme velmi významně rozšířili naši nabídku třeba o koncerty nebo o křty hudebních a literárních děl. Doufáme, že se z planetária stane místo, jakým bylo před několika tisíci lety Stonehenge. Zde se také potkávali lidé nejen proto, aby uctívali své bohy a čekali na slunovrat, ale bylo to zároveň místo, kde se setkávaly různé kultury a živě se tu obchodovalo. Tak nějak si představuji i planetárium.
Jaký potenciál planetárium ještě ukrývá?
Každé větší město, ať už Plzeň, Liberec nebo Brno mají své science centrum, ale Praze jej stále dlužíme. V tomto směru by bylo velmi přínosné, kdyby se z planetária stalo nějaké menší, a třeba i více přírodovědně zaměřené science centrum. Určitý projektový záměr na rozšíření planetária již vznikl. Po jeho dokončení by disponovalo zhruba trojnásobně větší výstavní plochou, což by měl být dostatečný prostor pro to, aby se zde lidé mohli setkávat nejen s astronomií, ale také geologií, chemií a dalšími příbuznými přírodními vědami.
V jakém horizontu si dovedete představit realizaci?
V roce 2018 jsme již určitý projektový záměr i se skicou představili a náklady byly tehdy odhadovány na přibližně 750 milionů korun. 200–250 milionů korun ale tvořil nový projekční systém. Chystanou rekonstrukci tedy bereme jako první etapu a následovně se uvidí, zda se Praha rozhodne investovat i do rozšíření prostor. Osobně doufám, že se toho dožiji. Jedná se samozřejmě o velkou stavbu s možným zásahem do územního plánu, což znamená roky práce. Pokud by však bylo do pěti let alespoň dojednáno, že se stavbou začneme, budu spokojený.
Planetárium bude po dobu rekonstrukce zcela uzavřené veřejnosti, nebo zůstane možnost navštívit alespoň jeho část?
Kopule nemůže být z důvodu stavebních prací návštěvníkům přístupná. Nejedná se sice o zásah do stavby, ale bude budována nová nosná konstrukce projekčního systému a nejsme schopni odhadnout, jak hlučné a prašné práce budou. V každém případě se ale budeme snažit zachovat přístupné spodní patro planetária, kde jsme v druhé polovině loňského roku otevřeli nově adaptované prostory se simulátory. Lidé si tak mohou vyzkoušet přistání raketoplánu, modul pro pohyb na Měsíci nebo třeba jaké je proletět se stíhačkou L39. Simulatorium cílí na jiný typ návštěvníků, kterým chceme i nadále přístup umožnit. Podobně nás mohou stále navštěvovat i školy, které si vyberou program, jehož součástí je komunikace s družicí Planetum-1. Tu se nám minulý rok jako prvnímu planetáriu na světě podařilo úspěšně vypustit do vesmíru, kladli jsme na ni edukační požadavky. Můžeme ji nazývat družicí pro výuku a popularizaci, neboť v rámci těchto programů bychom si chtěli tak trochu i vychovávat budoucí kosmické inženýry, kteří nám třeba pomohou stavět další série podobných družic.
Rok 2019 byl prý vůbec nejlepším rokem planetária v historii. Čím to podle vás bylo?
V lednu 2018 došlo k celkové změně koncepce planetária. Dlouhá léta či dokonce desetiletí bylo planetárium nastaveno tak, že přibližně 80 % jeho návštěvnosti tvořily školy. Školní pořady mají samozřejmě za úkol především vzdělávat, ale už se tolik nemyslelo na to, aby se děti i bavily. Vždy se hledělo především na to, aby obsah odpovídal osnovám, ale jeho sdělovací forma již byla vedlejší. Bylo nám líto, že když jsme někomu řekli, kde pracujeme, odpověď zpravidla zněla: „Jé, tam jsem byl naposledy se školou.“ Tento způsob vnímání planetária jsme chtěli změnit, protože si myslíme, že jeho digitální technologie umožnuje ponořit se do vesmíru a vidět fantastické záběry nejen z toho velkého vesmíru nad námi, ale třeba i z hlubin země, podmořského světa a podobně. Vydali jsme se tedy cestou licencování těch opravdu nejlepších show pro celooblohovou projekci, které na světě existují. Za vše hovoří čísla, návštěvnost planetária vzrostla za dva roky zhruba o 50 %, což ukazuje, že veřejnost má o takové zážitky zájem. Navíc jsme zařadili živé komentované prohlídky oblohy a jsme opravdu rádi, že po dvou letech covidu, kdy planetárium bylo celkem dvanáct měsíců uzavřené, tak i přes nesmělý nástup byla návštěvnost v roce 2022 srovnatelná s rokem 2019, jenž byl nejlepší rok v šedesátileté historii planetária. Mám z toho velkou radost a doufám, že nový projekční systém, nejmodernější na světě, přitáhne ještě násobně více lidí.
Jak přistupujete k výběru filmů, zakoupíte je či vznikají ve vlastní produkci?
V dnešní době zejména digitální planetária, jež jsou od roku 2010 již standardem, přinesla možnosti, kterými stará planetária nedisponovala. Na tento trend navázal vývoj celooblohových filmů. Nejdříve se většinou jednalo o filmy animované, posléze i točené či hrané, až produkce dospěla do fáze, kdy opravdu špičkové filmy mají rozpočet v řádech mnoha milionů dolarů a podílejí se na nich stovky lidí. Z toho vyplývá, že planetárium, které má všeho všudy padesát zaměstnanců i s hvězdárnami, nemůže podobný produkční tým ani uživit. Na vývoj filmů podobné kvality zkrátka nejsou prostředky. Určité možnosti se nám však otevírají u vývoje speciálních celooblohových filmů, nebo je možné vývoj rozprostřít na delší dobu. Podobným způsobem nyní vzniká projekt celooblohového filmu s Hurvínkem, který bychom rádi natočili během uzavírky a představili ho v již zrekonstruovaném planetáriu.
Jakým způsobem probíhá získávání tak specifických filmů, když nevzniknou ve vlastní produkci?
Co se týče toho, kde filmy pořizujeme, existuje několik desítek festivalů, na nichž se každoročně tento druh filmů představuje. Snažíme se tam vybírat ty nejlepší. Co nás opravdu těší, je fakt, že jsme se stali koproducenty prvního českého plně animovaného celooblohového filmu s názvem „3-2-1 Start!“, pojednávajícím o dobrodružstvích křečka Elona. Právě tento film již získal čtyři skvělá ocenění na nejrůznějších festivalech v Americe, Velké Británii a v Jeně, která je považována za meku planetárií. Zapomenout nesmíme ani na prestižní festival v Brně. Je tedy vidět, že jsme schopni i do tohoto světa zasáhnout a mít v něm co říct, nicméně bez nákupu licencí velkých show se neobejdeme.
Planetum
Štefánikova hvězdárna, Hvězdárna Ďáblice a Planetárium Praha – tři subjekty, které jsou součástí jediné platformy jménem Planetum, která nabízí chytrou vesmírnou zábavu – sledování planet, hvězd, Slunce, Měsíce a vesmírných objektů, návštěvu výstav, komentovaných prohlídek a filmů, interakci s vesmírem prostřednictvím různých 4D simulátorů, na kterých se návštěvníci mohou plně vžít do kůže astronauta či astronoma. Kopule pražského planetária s průměrem 23,5 metru je největší promítací plochou v ČR a patří k největším planetáriím na světě. Projekci oblohy a unikátní prostorové zobrazení vesmíru lze sledovat v digitálním planetáriu v rozlišení 8 K za každého počasí. Filmy pro děti i dospělé jsou proto neobyčejným zážitkem.
www.planetum.cz
Foto: se souhlasem Jakuba Rozehnala a Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
Věřím, že pro nadšence planetárií to bude skvělé…Já byla v životě 1x v tom brněnském a nejsem úplně ta správná cílová skupina, o tuto oblast se v podstatě nezajímám.
Já jsem navštívila všechny a těším se jaké novinky přinesete.
To bude paráda, já jsem, ostuda, ještě v žádném planetáriu nebyla 🙁
Buď v klidu, já byla 1x a tedy nic moc mi to nedalo a rozhodně jsem nedospěla do fáze, že bych snad někdy chtěla jít znovu.
To musí být skvělý zážitek.