Tetování. Někdo ho miluje, jiný nad ním ohrnuje nos. Stále ještě se můžeme setkat s názorem, že tetování mají jenom kriminálníci.
V tom případě jsem nejspíš kriminálnice. Mám ho. Přesněji, mám je. Kdysi někdo říkal, že je to návykové. Je. Vždycky se mi tetování líbilo, ostatně pár let jsem se pohybovala mezi muzikanty, zejména rockery a k nim tetování tak nějak patří.Marně teď přemýšlím, co mi bránilo si také nějakou kérku nechat udělat?
Nejspíš to bylo vícero důvodů. V době mého mládí tetování u nás ještě nebylo tak rozšířené, vidět bylo nejčastěji opravdu u muzikantů, kriminálníků, sem tam nějakého cizince, umělce… Možná jsem se bála bolesti, možná neměla dostatek sebevědomí. Taky by mi to rodiče nedovolili a už vůbec mi nedali finance na takový nesmysl.
Pak přišla práce, manželství, rodina a když jsem se jen zmínila o možnosti si nechat něco vytetovat, byl oheň na střeše. A já neměla „koule“ na to prosadit si svou.
Všechno má nejspíš v životě svůj čas a tak si svůj čas našel i obrázek na mém těle. Byla a jsem si vědoma faktu, že se jedná o trvalý krok (jasně, vím, že je možné odstranění tetování s větším či menším úspěchem) a tak jsem si nejdřív vyzkoušela jednorázová tetování. Chtěla jsem vědět, na jaké lokalitě mého těla se mi bude líbit nejvíc, motiv ve mně zrál dlouho a tušila jsem, co chci. Pomalu jsem se začala rozhlížet po tetovacích studiích, jak který styl tatéra se mi bude líbit, poptala se u kamarádů muzikantů.
Nápad zrál a zrál a přišel den, kdy se ozvala má spolužačka ze školy, že má s dcerou cestu do Prahy a že bychom se mohly po mnoha a mnoha letech vidět. Dcera si prý jde nechat za odměnu po promoci udělat kérku a my si mezitím můžeme dát kafe. Světe, div se, tetovací salón, který si vybrala, byl jedním z těch, po kterých jsem pokukovala pro své poprvé i já. A pak, že náhody neexistují. Víte, kolik je po Praze tetovacích salónů? Moc! A my si zvolíme stejný.
Jdu do toho! Překvapení první – návrh se dá vyladit přesně podle mých představ. Překvapení druhé – fakt to nebolí. Maximálně je dotyk tetovací jehly místy nepříjemný. A tak na mém kotníku přibyl vlk vyjící na Měsíc. Proč zrovna tento motiv? Vlk je pro mne odjakživa symbolem volnosti, měsíc má v sobě tajemno a magii. A protože miluju hudbu, skryl se u vlka také malý hudební symbol.
Po velkém životním kotrmelci doplnil vlka symbol roztrženého řetězu, z jehož konců vylétají ptáci. Symbol znovu nabyté svobody a připomínka toho, že se už nikdy nechci nechat spoutat. Maličký hudební symbol u vlka se mi tak líbil, že jsem si větší nechala udělat na druhý kotník.
Zkrátím to – miluji celý život růže, jsou nádherné a dokonalé. Jedna se mi skví na zápěstí. Nikdy neuvadne a taky mi připomíná, jak je tahle květina něžná a přitom se umí bránit ostrými trny, je-li třeba.
Když mi brácha tvrdil, že na druhé půlce zápěstí je moc místa, smála jsem se mu.
Měl pravdu, bylo tam moc místa. Už není, je tam letadlo. Připomíná mi jeden novoroční let a hlavně volnost, svobodu, nadhled.
Každá kérka byla tou poslední. Jediné, co mi na tetování trochu vadí, je fakt, že po něm 6 měsíců nemohu darovat krev. Takže asi opravdu jsou tyhle moje soukromé symboly všechny. Aspoň prozatím! 😉
A co si o tetování, zejména o tetování u žen, myslíte vy?
Pro mě je tetování většinou něco intimního a mám ho spojené i s tím samotným procesem píchání jehly do těla. Prostě takový rituál. Rozhodně nemám ráda, když k tomu někdo přistupuje tak, že je tetování jako by jmenovka na dárek nebo dekorace vlastního těla. Jasně, nejsme ten typ člověka, co by měl vytetované data nebo jména dětí, vypadám taky jako obrázek. Ale všechno to má nějaký smysl.
Milá Lenko, děkuji za krásný text. V kontextu tohoto a Vašeho prvního článku “Obyčejná žena?” mne napadá myšlenka, že jste nesmírně silná a Váš bývalý manžel musel být strašný uzurpátor. Vždyť Vy jste vůbec nemohla dýchat. Váš příběh mne chytil za srdíčko vzhledem k podobné zkušenosti… Ještě, že teď již máte svůj svobodný život, to Vám moc přeji.
Snad jen ze zvědavosti… Proč jste si ho brala a jak se Vám podařilo postavit se na vlastní nohy a od bývalého se odstřihnout? O stěhování nikde nepíšete…
Promiňte mi mou zvědavost a přeji brzy také nějakou novou lásku 😉
Hezký den Karin
Dobrý den, Karin, děkuji za krásný komentář a mrzí mne, že i Vy máte podobnou životní zkušenost. Na první otázku bych řekla asi to, že při svatbě je vždycky hodně faktorů, zamilovanost, růžové brýle, touha sdílet radosti i starosti – žádná se přece nevdáváme proto, abychom pak byly nadále samy nebo měly na starosti další nedospělé dítě. Že manželství někdy nevyjde není nikdy o jedné straně, chyba je vždycky na obou a tak tomu bylo i u nás. O stěhování nikde nepíšu, protože bydlení není dořešeno, avšak jsme konečně ve fázi, kdy se víceméně jsme schopni respektovat.
K odstřižení mi pomohlo i to, že jsem se zdravotně začala opravdu dost “sypat” a v jednu chvíli jsem čekala na verdikt, který mohl znamenat i hodně blbou diagnózu – byly to zatím asi 3 nejhorší dny v mém životě, ale je fakt, že člověk si najednou uvědomí spoustu věcí, srovná si priority a dojde mu, že ten čas na světě je opravdu krátký a že už vlastně dál nechce žít, jak žil a snášet, co snášel. Nebylo v životě moc situací, kdy jsem si před nějakým razantním krokem byla naprosto jistá, že je správný, před tímto zcela…
Přeji Vám, Karin, hodně štěstí a krásné dny se spoustou lásky!
Me SE MOC testovani nelibi me osobne SE Vic libi mehdie Hanna ale pokud nekdo chce klasicke tatovani a libisemu tak at SI ho klidne ma
Když není tetování bezhlavé, tak s ním souhlasím. 🙂 Pokud symbolizuje něco v našem životě, tak je to určitě skvělá připomínka.
Děkuji, Kláro, myslím, že právě proto je tetování pro spoustu z nás zajímavé, pro tu symboliku a skrytý význam.
Mně se osobně tetování také nelíbí. Když ho někdo chce, tak ať ho má, je to každého věc.
Na to, že je dnes každý druhý mladý tetovaný jsem si pomalu zvykla, každého věc. Já osobně tento trend nevyznávám a když jsem se do toho nepustila jako mladá, tak na stáří už se nechystám. Ono koukatelné to je na mladých lidech s pěknou postavou…
Souhlasím, že věk se na vzhledu i vzhledu tetování může podepsat negativně 🙂
Patřím do starší generace a jsem zásadně proti tetování. Nelíbí se mi, a nikdy, opravdu nikdy bych se nenechala tetovat. Ani nikdo z mé blízké rodiny (i mladší generace) to nechce, tak jsem moc ráda, že jsme zajedno.
Děkuji za názor, Lenko, respektuji a myslím, že svět je hezký právě v tom, že každý jsme jiný a máme jiné názory a úplně nejkrásnější je, že jsme schopni je vyjádřit slušně a s respektem k druhé straně. Děkuji za to, Lenko.