Modré pondělí, blue monday, je pseudovědecký, nicméně docela zábavný koncept. Původně hlavně marketingový tah. O co je?
Prapůvod leží v americké literatuře 30. let 19. století, kdy tento výraz označoval prostě jakékoli skličující pondělí po víkendu stráveném pitím, později, kolem 60. let předminulého století, se tak někdy označoval také den, kdy se pralo tzv. velké prádlo – při praní bílých textilií se někdy používala modrá barva pro optické zjasnění.
Blue Monday jako konkrétní den si vymyslela cestovka Sky Travel před osmnácti lety: V roce 2005 vydala přelomovou tiskovou zprávu o tom, že se povedlo „spočítat“, který den v roce je nejvíce depresivní. Zaštítila se jménem (skutečného) psychologa Dr. Cliffa Arnalla z univerzity v Cardiffum, kde zkoumá různé poruchy a pocity závisklé na počasí. Seriózně se tvářící rovnice mimochodem platí pouze na severní polokouli, protože kromě času uběhlého od vánoc zahrnuje i „počasí“. Tento pohyblivý nesvátek letos připadá na 16. ledna a i když je to strašná blbost, proč bychom ho neoslavili.
Musím říct, že toto pondělí bylo opravdu takové “blue.” 😀
Mi to vlastně ani nedošlo, ale nedivím se, protože na to nebyl čas. V pondělí jsem totiž dělali státnice. Nutno podotknout úspěšně. A to jsem si vůbec nevěřila. Známky sice jen takové hraniční, ale na to se historie neptá. No a pak to byl už šrumec. Obvolala jsem příbuzné a spěchala zpátky do průmyslové haly, kde mě čekala odpolední směna. 🙂 Takže na nějakou špatnou náladu fakt nebyl čas. 🙂
Modré pondělí včera vskutku bylo a dnes je i modré úterý, i když to sem už zase nepatří 🙂
Tak včera bylo u nás po dlouhé době celý den slunečno, což mi udělalo velkou radost, stihli jsme odpoledne i krátkou procházku.