Ahoj, tak jak to všechno zvládáte? Tady na vesnici se moc nezměnilo. Jen nám kolem baráku jezdí míň aut, což je super a chodí o to víc lidí. Teda takhle, 2x denně projde ta samá skupinka lidí, babička, dcera, dvě vnoučata a dva psi. Jsme předposlední barák, za náma už je jen soused a pak pole a o kus dál les. Celá skupinka, včetně dětí, má roušky, psi jen vodítka. Čumim. Teda jako v dobrým. Tady na tý cestě se nikdo s nikym nepotká a v polích a v lese taky ne, za normálního stavu tady jen projede auto, jednou za čas projede někdo na koni nebo se jde projít. Takže hlásím, že u nás to berou zodpovědně. Já jsem jen doma a na zahradě, nikam nelezu, protože se mi ani nikam nechce, jedu v úspornym režimu a jen tak si bloumám. Stejně mi to celý přijde zvláštní. Máma bydlí pár km od nás a jenom si voláme. Děti od sousedů mají taky roušky, a já musim Šimonovi vysvětlovat, že si k nám fakt nemůžou jít hrát. Je to fakt zvláštní. Takový divný napětí. A kdo ví, co všechno se pod rouškou celé té situace schovává. Pojďme ale jinam, máme tim virem zavirovaný úplně všechno, média i internet. Ať kliknete kam kliknete, je to všude. Na něco holt karanténa nezabírá 🙂 Mrkejte na kartu 😉
Vidíte, jak drží ten strom? Vidíte tam tu jasnou propojenost s přírodou? To, že i my jsme příroda, její součást? Jak je všechno propojený? Četli jste už o tom, jak se v Benátkách vyčistila voda v kanálech? Viděli jste fotku kachen ve fontáně di Trevi? Kance v Římě? Satelitní snímky Země? Je úžasný, jak to jde rychle! Země má obrovskou regenerační schopnost. Obrovskou. Pár dní jsou lidi zavřený doma a co to udělá… Když pomineme všechno to kolem, můžeme být vděční za to, že jsme toho součástí. Že za nás nastává ta změna. Že bude všechno jinak. Jestli se Země uzdravuje tak rychle, kdo ví, jakých povzbudivých obrázků se dočkáme za dalších pár dní. Jak se řiká, každá mince má dvě strany. A tohle byl opravdu jen důsledek našeho drancování týhle planety. Pojďme si ale říct ještě o jedný věci – jestliže se Země z toho, jak jsme s ní zacházeli, dokáže uzdravovat takhle rychle a připustíme-li fakt, že jsme její součástí, že jsme jedno a že si vše navzájem zrcadlíme, je možná na místě, abychom si z ní vzali příklad. Totiž to, že má tak skvělou uzdravující schopnost, nám může jít příkladem. Jestliže pocházíme z přírody, jsme její součástí a jsme součástí Matky Země, co když nám ona jde příkladem a ukazuje nám, že se můžeme uzdravovat stejně rychle? Nebo aspoň to, že se MŮŽEME uzdravovat? Co kdybysme se místo toho, kolik je nakažených a obětí a jak rychle se to šíří, soustředili na to, že Země se konečně může nadechnout? Mimochodem, koronavirus napadá plíce a lidi nemůžou dýchat – podobnost čistě náhodná??? Co kdybysme si přiznali, že jsme potřebovali zastavit a vypnout, protože tempo společnosti a chodu světa už pro nás bylo neúnosný? Že to, jak jsme žili většina z nás ani nepovažovala za život, vzhledem k těm všem starostem, který měla? Teď máme pauzu. Všichni. Lidi i planeta. Ona toho využila naprosto skvěle! Pojďme se od ní učit. Nechme se inspirovat. Nechme se vést. Nalaďme se na její frekvenci a tempo, teď na to konečně máme čas a prostor. Možná se zpomalíte ještě víc. A navíc, a to je hrozně důležitý, když se na ni naladíte, ucítíte klid. Nekonečnej klid. A to je v týhle době paniky a stresu to nejdůležitější. Takže kdyby někdo nevěděl, kde ten klid vzít a načerpat, tak teď už to víte. Celá tahle situace je jen a jen o nás. Přesně o tom, co se teď děje. Aby došlo k rovnováze, muselo se všechno zpomalit, co šlo se muselo i zastavit. Byl to jedinej možnej způsob. Nebo teda nebyl, ale byl to jedinej způsob, kterej na nás zabral. Kdybysme se dokázali zastavit sami, mohlo bejt třeba všechno jinak. Ale nebudeme tady rozebírat coby kdyby. Ono je to hodně vidět u nás na vesnici. V podstatě se nic nezměnilo, venku je všechno při starym. Nemám takový srovnání jako vy ve městech. Díky bohu. Já když se kouknu ven, tak tráva roste, vítr fouká, sluníčko svítí, ptáci lítají, kočky od sousedů choděj k nám na zahradu, je vidět čím dál víc sedmikrásek, prší. Už to, že na to koukám, mě strašně uklidňuje. Znáte to, takovej ten pocit, všechno je v pořádku, všechno je jak má být. Další obrovskou výhodou, kterou nám situace dává je, že si daleko víc budeme uvědomovat přítomnej okamžik. Ten slavnej ezoterickej pojem! 😀 Kolik lidí věta “musíš žít přítomností” dokáže brutálně nasrat 🙂 “A jak se to asi dělá?!?!” odpoví vám tak, že na vás zařvou 😀 Tak odpověď je jednoduchá. Takhle. Už to konečně víte a můžete to taky začít žít. Není účel se zaobírat tím, jak co bude zítra nebo za měsíc. Jistý je to, že to prostě nějak bude. S náma nebo bez nás, vždycky to nějak bude. Důležitý pro nás je to, co je teď a jak k tomu budeme přistupovat. Nic víc. To, co je teď je taky to jediný, co můžeme řešit, k čemu můžeme zaujmout nějakej postoj. K tomu, co bylo nebo co bude, se postoj zaujímá dost blbě, protože to, co bylo je zbytečný řešit a to, co bude, nikdo stejně neví. Takže pokud jste v pohodě, zvládáte to, jste zdravý nebo nejste, ale dejcháte a žijete, buďte rádi za to, co je a co máte. Všichni teď potřebujeme čas a prostor. Čas máme, prostor teď patří především přírodě, protože s naší narůstající populací a jejími nároky jsme si tady z toho udělali prostor svůj a přírodu jsme měli úplně na háku. Takže se není čemu divit, že jsme teď pro změnu my zavřený doma. Opět mě k tomu napadá jistá symbolika – zvířata. Kolik jich máme, ochočujeme, zavíráme do klecí a bereme jim svobodu? Kolik je jich zavřených v králikárnách, chovech a krmený jen proto, abychom my měli co jíst? To samý se teď děje s náma. Jsme zavřený doma, paneláky ty králíkárny připomínají víc než dost a čekáme, jestli nás to, co je venku a všichni se toho tak bojí, sežere nebo ne. A tak se tak vykrmujeme a čekáme. Čim víc si začneme uvědomovat, co se doopravdy děje a začne nám docházet proč, tím líp. Pak může nastat ta hromadná změna od jednotlivců a ne ze strany nějakých nařízení nebo pofiderní “vlády”. To je to, co je potřeba a troufám si říct, proč se to tady celý děje. Tak nezoufejme a berme to tak, že všechno špatný je pro něco dobrý. Příroda se obnovuje a to je to nejdůležitější, protože bez ní by to byl teprve průser! A teď tady mám výzvu: vy všichni, kteří máte zahradu či zahrádku, kousek přírody, kam můžete jít, i klidně ten park, kam jdete na rychlo vyvenčit psa – zastavte se tam a chvíli jen tak buďte. Nasajte se ti ten klid do sebe, jak to jen půjde. Čím víc nás bude, tím líp, protože tím víc se to přenese do kolektivního vědomí lidí, tzn., že se to přenese i na ty, kteří do té přírody teď prostě nemohou. Vy, kteří jste uvězněni ve městech v bytech, aspoň se z okna dívejte na nějakej strom. Stačí fakt málo, ale to málo dělá zázraky. Když už jste doma, využijte ten čas nějak smysluplně. Vypněte televizi, otevřete okno, dívejte se ven a prostě jen tak čumte. Protože každej takovej okamžik mění svět! A hlavně – když příroda léči sebe, léčí i nás. Tak! A ještě jedna věc, protože už mě to začíná srát! Právě jsem otevřela Instagram a zase se na mě odevšad valí, co máme a co nemáme dělat. Kurva! To už víme všichni. Proč to do nás všichni influenceři furt dokola hustěj? Nestačí, že je toho plná televize a net? Beru akci s rouškama, to je v pořádku. Ale lidi už je nosej! Všichni víme, že si máme mejt ruce, dodržovat rozestupy, nechodit s rýmou do nemocnice. Prosim vás, nenechme si tu OSOBNÍ svobodu brát až tak moc. Jinou svobodu, než tu osobní, už totiž nemáme. A post od těch, které sleduje hodně lidí s popisem: “Poslechnout. Sdílet!” To už je fakt moc. Tvl jste gestapo? Proberme se! Tohle všechno je strašně kontraproduktivní, protože máme bejt u sebe a tohle nedělá nic jinýho, než že nás to od sebe odvádí. Prosim vás, spolíhejte na sebe a buďte ohleduplní. NIC VÍC!!!
Konzultace jsou i nadále jen po telefonu, ale furt nemam pocit, že by byly potřeba. Okno máte doma každej, tak se běžte dívat ven a máte po starostech. A to myslim vážně.
Vodnář
Pomalu se vyrovnáváte s tím, jak se věci mají. A teď nemluvim o viru, ale o vás a o tom, čím si procházíte. Super! Jste mnohem klidnější a to je důležitý. Běžte do toho ještě hloub, tak hluboko, jak jen to půjde. Přijdete na hodně zajímavý věci 😉
Ryby
Jakmile zjistíte, že se vás to začíná dotýkat víc, než je zdrávo, nepřipouštějte si to. Nenechte se tím semlýt. Ono se to tak nějak chce, vyvolat ještě větší paniku, než která už je. Tak tomu nepodléhejte a držte se toho, že to prostě nějak bude a jak, to teď stejně nemá cenu řešit 😉
Beran
Koukejte otevřít oči a v nastalých podmínkách si to udělejte tak, jak vám to bude vyhovovat. Jasně, že se vám to nelíbí. Ale pamatujte si jednu věc – existenční věci, jako práce a podnikání, jdou stranou. Tahle situace je přesně o tom, že se nemáme starat o peníze, ale žít dokud to jde a podle toho, jak to jde.
Býk
No výborně! Pokračujte, začali jste skvěle! Teď už nezbývá, než si to udržet tak dlouho, jak to jen půjde. Ale v klidu, žádnej násilnej proces. I když vám řikat, že nejlepší je nechat věci plynout, je asi zbytečný, protože to vypadá, že jste na tenhle režim už najeli. Takže tleskám 😉
Blíženci
Nějak si uvědomujete, že něco končí a naopak něco nového začíná. Navíc k tomu všemu ještě vypadáte klidně a vyrovnaně. Na vás až nezvykle 🙂 (To byl takovej astrologickej vtípek 🙂 Protože já jsem astrolog jak stehno 😀 ) Takže se i nadále držte sebe a je to. Fandim vám 😉
Rak
Yes! (Jo! pozn. překladatele) Nevim moc co “jo”, ale je to dobrý 🙂 Raci chápou, co se děje. I oni totiž žijí jen v čistých vodách, takže pokud se zlepšuje stav planety, oni (samozřejmě nejen oni) plesají. Z tý karty jde fakt krásná energie, tak si ji udržme 😉
Lev
Hele, neházejte flintu do žita! Jestli přestává fungovat jedna věc, neznamená to, že nebude fungovat jiná. Přestaňte věnovat čas a energii tomu, co nemá smysl a vrhněte se na něco, co vám ho dávat bude. A je úplně jedno, CO to bude. Klidně můžete jen zašívat ponožky, hlavně, že vás to bude bavit. V jednoduchosti je síla 😉
Panna
No tak, zbytečně se do toho neponořujte. Jako můžete, samozřejmě, ale je to zbytečný. No a jako vždy, je to fakt jen na vás, na co se budete soustředit. Jestli neni lepší si na tom najít něco pozitivního. Možná budete překvapený, kolik toho ve finále najdete 😉
Váhy
Přesně! Odpočívejte, co to jen jde. Kdy taky jindy, že jo 🙂 Navíc mám pocit, že zrovna vy se to musíte naučit, to odpočívání, protože mi přijde, že se vždycky spíš do něčeho vrhnete a zaměstnáte se nějakou aktivitou, než abyste byli u sebe. Jenže teď nemůžete, i stavebniny máte zavřený 🙂 Takhle se na vás musí 🙂 Trochu to zlehčuju, samozřejmě, nicméně odpočinku zdar! 😉
Štír
Že se zrovna vy stresujete 😀 Vy, kteří vždycky ze všeho nějak vybruslíte, někdy i tak trochu ne úplně čestně, že 🙂 Nebo máte pocit, že se stahujou mračna i nad váma? 🙂 Dělám si z toho trochu srandu, a to byste měli udělat i vy 😉
Střelec
Tak ono už to doléhá i na vás? No tak, kde je váš vrozený smysl pro humor a nadhled? Svět je teď potřebuje víc, než kdy jindy. Tak se trošku vzmužte a rozstřelte atmosféru společnosti. Teď každý může přispět tím, co mu jde nejlíp 😉
Kozoroh
Nebraňte se ničemu a udělejte to, co udělat chcete! To je teď vaše téma, přestat se už konečně ohlížet na všechny a všechno a konečně se zaobírat sami sebou tak, jak to fakt cejtíte a potřebujete. To je ale hezkej domácí úkol, nemyslíte? 😉
A máme to. Přiznám se, že je mi teď trochu smutno. Byla tady máma s manželem. Přivezli nám roušky a nějaký vitamíny. Máma měla roušku, byla za plotem. Je to fakt divná doba. Někdy je těžký se v tom vyznat. Do jaký míry je to o viru a do jaký o uměle vyvolanym strachu? Těžko říct. Ta přílišná izolace a striktní dodržování pravidel hry. Asi je potřeba k tomu přistupovat tak, že teď se to tak holt dělat musí. Otázka ale je, před čím se vlastně izolujeme? A běžte s tou dopovědí fakt do hloubky, každej do svýho nitra. NIkdo neví, co se schovává pod ROUŠKOU viru. No nic, já jdu na zahradu. Nasosat si ten přirozenej řád věcí a klid. Ještě jedna věc na závěr. Něčemu ta rouška nezabrání, něco fakt neschová – výraz očí. Možná se díky tomu všemu naučíme poznat opravdovost i v době přetvářek a lží. Vlastně každej denodenně nosí masku, teď je to ten oficiální. Ale ty oči, ty mluvěj za všechno. Došlo mi to, když jsem se dneska dívala na mámu za plotem. Viděla jsem to tam. Měla jsem hroznou chuť tě obejmout, mami. Tak aspoň takhle, na dálku… Snad to už brzy půjde opravdově.
Mějte se všichni tak krásně, jak jen to jde
Tereza
