Rok se s rokem sešel a my jsme v redakci dostaly opět možnost otestovat – aneb podrobit svým mlsným jazýčkům – vítěze soutěže Biopotravina roku. A je jasné, že jak jde o jídlo, navíc takové kvality, zájemkyň bylo víc než dost…
Co k nám z nejrůznějších biofarem, biovinařství či biostatků letos dorazilo? Kategorii Biovíno vyhrál Riesling, pozdní sběr 2017, z vinařství Marcinčák, titul Biopotravina živočišného původu si pro rok 2020 odneslo Sušené hovězí maso Mitrovský, v kategorii Biopotraviny rostlinného původu si vavříny nasadila Lahůdková chilli pasta ze Svobodného statku na soutoku, titulem Biovýrobek pro gastronomii 2020 se může pyšnit Kolekce bio bylinných čajů Květomluva od Zuzany a Radka Fryzelkových a kategorii Steaková biomasa vyhrál jehněčí hřebínek z Farmy Rudimov. Všechny tyhle dobroty jsou samozřejmě „vybavené“ označením biozebra a biolist, které zaručují, že jsou vyrobené podle těch nejpřísnějších pravidel ekologického zemědělství, takže se na vaše stoly dostane jen to nejlepší.
Svačinka, co přijde vhod
V redakci jsme se sešly tak akorát na svačinu, v jejímž rámci jsme se rozhodly ochutnat hned dvě biopochoutky – Sušené hovězí maso Mitrovský a Lahůdkovou chilli pastu ze Svobodného statku na soutoku.
„Když jsme loni testovali sušené maso, mělo konzistenci spíše jako klasické jerky, a tak nás překvapilo, že Sušené hovězí maso Mitrovský je úplně měkoučké, trochu jako kdybyste jedli hovězí šunku. Jen tedy o mnoho lepší, než jakou jsem kdy ochutnala,“ říká Bára, která už od začátku hlásila, že právě tuhle pochoutku bude testovat především ona. A my ostatní jsme si musely dávat velký pozor, abychom stihly aspoň ochutnat.
„Maso má jemně uzenou příchuť a člověk z něho cítí česnek a bylinky. Ale samozřejmě i samotné maso, což je skvělé, protože pochází z plemene Mitrovsky Angus a má úžasnou chuť. Zapomeňte na sušené, průmyslově zpracované hovězí ze sámošky, kde nemáte šanci maso vychutnat, což je možná i dobře… Když chcete opravdu vědět, jak tahle pochoutka chutná, sáhněte po bio kvalitě. A za mě je toho Sušené hovězí maso Mitrovský jasným důkazem,“ rozplývá se Bára.
A i my ostatní, co jsme měly to štěstí, že jsme stihly ochutnat, musíme souhlasit. Na téhle svačince je zkrátka znát láska k produktu a pečlivost, s jakou je připravována. Ostatně není to žádný „krátký proces“. Vyzrálé hovězí naložené několik týdnů v soli a koření se udí studeným kouřem v kombinaci se sušením několik dnů ve speciální udírně a poté je dosušováno v místnosti. Neobsahuje samozřejmě žádné konzervační látky!
Lahůdková chilli pasta byla další položkou na menu. Ovšem v jejím případě jsme byly úplně „nepolíbené“. „Znám vlastně chilli pastu jen jako přísadu, co můj přítel dává do jídla, když nedávám pozor, a která vždycky zajistí, že mám úplně spálený jazyk. Takže nebudu lhát, byla jsem trochu skeptická, když jsem si přečetla, že se tahle biopasta ze Svobodného statku na soutoku dá mazat na chleba,“ usmívá se Tereza.
Ale protože se nezalekneme žádné výzvy, každá z nás si poctivě nechala namazat plátek bagety. „Nebudu lhát, první, co ucítíte, je opravdu pořádně pálivá chuť. Pasta tak úžasně voněla, že jsme nejspíš byly moc optimistické s množstvím. Ale když se chutě víc rozvinou, cítíte nejen palčivost papriček, ale i sladkost. A také ovocnou chuť, kterou mají na svědomí meruňky. Když jsem si pak zkusila bagetku namazat krémovým sýrem a pak lehounce potřela biopastou, byla ta chuť úžasná. Takže v téhle podobě může být na chlebu i pro mě. Můj přítel, který je milovník ostrého jídla, si ji ale pochvaloval i jen tak,“ popisuje Terezka. „Pastu si dokážu představit nejen na chlebu, ale i jako dochucovadlo třeba ke grilovanému nebo pečenému masu, steaku, ale třeba i k pečené šunce a dalším jídlům,“ vypočítává.
S tím souhlasí i ostatní testerky. „Já si s lahůdkovou chilli pastou zkusím ochutit svůj oblíbený hummus, myslím, že ty chutě by se mohly skvěle doplňovat. A klidně bych ji použila i do pesta na těstoviny. Nebo jako přísada do jogurtového dipu k nakrájené zelenině,“ přemýšlí Šárka.
Co vlastně v této úžasné chilli pastě ze Svobodného statku na soutoku najdete? Hlavními přísadami jsou bio kayenské papriky, bio mrkev a bio meruňkový klevel (a samozřejmě koření). A právě jejich dokonalé vyvážení stojí za chutí, která si nás v redakci získala na první (i když nejprve opatrné) olíznutí.
Hostina jako na zámku
Od svačinky jsme se přesunuly k hlavnímu chodu – pořádnému fláku masa. I když takové označení se pro jemné maso jehněčího hřebínku z rodinné Farmy Rudimov příliš nehodí. Možná jen z hlediska velikosti. „Jehněčí hřebínek, tedy kotletu vcelku, jsem ještě neviděla. Tedy v nejrůznějších zahraničních pořadech o vaření ano, ale nikdy naživo,“ říká Pája. A během testování vyšlo najevo, že není sama. Jehněčí bylo novinkou pro nás všechny. A tak jsme se před začátkem vrhly na „průzkum“, abychom zjistily, který recept vyzkoušíme. „Nechtěly jsme žádné extra silné chutě, byly jsme zvědavé hlavně na samotné bio jehněčí,“ popisuje Pája.
Nakonec tedy zvítězil jednoduchý recept s česnekem a rozmarýnem. Osolený a opepřený hřebínek se zprudka opeče na olivovém oleji (nejprve na straně s tukovou vrstvou, která je nařezaná na mřížku). Až získá opravdu hezkou barvu a „zatáhne se“, vyndáte ho, slijete z pánve tuk a dáte do ní máslo. Jakmile se rozpustí, přijde na řadu oloupaný česnek a čerstvý rozmarýn. A zpátky do pánve putuje také hřebínek. Asi po 12 minutách mírného opékání ze všech stran stáhnete pánev z ohně a zabalíte ji do alobalu, aby maso mohlo pěkně odpočívat. Pak se hřebínek nakrájí na jednotlivé kotletky a hurá s nimi na talíř.
„Kromě jednoduchých chutí jsme tenhle recept ocenily i proto, že k němu není potřeba trouba, která je u nás v redakční kuchyni trochu problém,“ usmívá se Pája. „Navíc jsme pekly jehněčí poprvé v životě, takže jsme nechtěly nic komplikovaného.“
A jak se první kuchařský pokus, tedy co se jehněčího hřebínku týče, povedl? „Naprosto skvěle! Česnekem a rozmarýnem jehněčí jen lehce vonělo, takže jsme mohly maso opravdu vychutnat. A bylo to milé překvapení. Pamatuju si, jak jsem jako malá jedla jehněčí u babičky a hrozně mi nechutnalo. Ostatně myslím, že tuhle zkušenost má v nějaké podobě většina lidí, co říkají, že tenhle druh masa nemají rádi. Ale na vině není jehněčí jako takové, jen fakt, že měli smůlu na nepříliš kvalitní kousek. To se vám u biomasa nestane. Nemá totiž onu pachuť, které se spousta lidí bojí…nebo jak jsem si ji pamatovala já,“ popisuje Pája.
A podobně prožívaly testování i ostatní. „Já jsem si svoji kotletku ještě trochu opekla na pánvi – vím, že má být maso ještě růžové, ale já jsem v tomhle prostě ‚konzerva‘ a maso jím vždycky propečené. Aspoň jsem ale získala tu krásně opečenou kůrčičku ze všech stran,“ směje se Šárka. „Překvapilo mě, jak je maso jemné, vůbec nevím, k čemu bych ho přirovnala. Jako by se úplně rozplývalo na jazyku. A chutnalo prostě božsky. Nemůžu věřit, že to říkám o jehněčím, měla jsem ho před pár lety v restauraci a bylo to zklamání. Je prostě znát, že na Farmě Rudimov, na pastvinách v podhůří Bílých Karpat, chovají zvířata s láskou a sázejí na kvalitu. Tenhle chuťový zážitek bych prostě přála každému, kdo má z jehněčího strach,“ uzavírá Šárka.
Co budeme pít?
Testovací den jsme zakončily dobrým pitím. Letos hned ve dvou podobách – tou první byl bio Riesling, pozdní sběr 2017, značky Víno Marcinčák, tou druhou kolekce bio bylinných čajů Květomluva od Zuzany a Radka Fryzelkových.
„Hned jak jsem viděla lahev vína, došlo mi, že to z vinařství Marcinčák už jsem držela v ruce – tedy ne přesně tohle, ale během loňského biotestování jsme ochutnávaly slámové víno stejné značky. Takže jsem se začala těšit ještě víc, až ho otevřeme,“ říká Bára. A jak dodává, ani letošní zkušenost ji rozhodně nezklamala. „Mám ráda suchá vína, myslím, že do nich člověk ‚doroste‘. Zrovna jsme si s ostatními říkaly, že když jsme na střední začínaly s těmi sladkými krabicáky, nikdy by nás nenapadlo, že budeme jednou vychutnávat takhle kvalitní víno. Je úžasně lehounké, a i když nedokážu jako someliér přesně rozeznat všechny chutě, i tak dokážu s čistým svědomím říct, že je to jedno z nejlepších bílých vín, co jsem kdy pila.“
Abychom tedy doplnily Bářino nadšení, podívaly jsme se do oficiálního popisu z vinařství Marcinčák, podle kterého má víno harmonickou, lehce medovou, ovocitou vůni s tóny meruněk, lipového a akátového květu. V chuti je svěží se šťavnatou kyselinkou. A i když je prý nejlepší podávat ho k předkrmům, lehkým rybám, drůbeži či telecímu masu, my si ho vychutnaly jen tak – jako příjemné zakončení testovacího dne. „Úplně si dovedu představit, že bychom ho pili s přítelem při nějakém romantickém večeru,“ doplňuje Terezka.
Letos jsme dostaly možnost ochutnat i další nápoj, respektive hned několik – bylinné čaje Květomluva, dokonce celou kolekci čítající 9 různých směsí. „Holky z redakce o mě vědí, že jak jde o bylinky, jsem do nich blázen,“ říká Katka, která se kvůli dětem nemohla zúčastnit celého testování. „Sice mě mrzelo, že jsem neochutnala všechny bio dobroty, ale když mi Bára dávala k otestování čaje od Květomluvy, bylo po zklamání. Tohle je totiž přesně moje parketa,“ směje se. Z kolekce si pak odnesla čtyři čaje – Už nekuckám, Domácí pohoda, Usměváček a Kouzelné chvíle. V redakční kuchyňce se zabydlely bylinné směsi Pro tebe, Buď zdráv, Valašské Vánoce, Maminkám miminkám a Vlašské léto. „Jen myslím, že se tu dlouho neohřejí, docela jich ubývá,“ potvrzuje Bára.
„Ještě než jsem s rodinou ochutnala, zaujal mě obal, který působí jednoduše, ale tak nějak opravdově. A protože se poslední dobou snažím vyhýbat čajům v sáčcích, které jsou většinou bělené a občas i s plastem, velmi chválím fakt, že u Květomluvy najdete sypané směsi. A když už jsme u bylinek, myšlenka, že všechny ty voňavé rostlinky pocházejí z ‚políček‘ na Valašsku a jsou pěstované s ohledem na zdraví i životní prostředí mladou rodinou Fryzelkových, je prostě úžasná. To jsou projekty, kterým člověk musí fandit, i kdyby nechtěl,“ dodává Katka.
A jak se testované čaje osvědčily? „Na jedničku s hvězdičkou!“ neskrývá nadšení Katka. „Na první pohled jsou nádherné – vidíte květy, listy, dokážete jednotlivé bylinky určit. Žádná drť, u které nevíte, co pijete. A ta vůně! Stačí obal rozstřihnout a všude se rozline úžasné aroma bylinek. S něčím takovým jsem se snad ještě nesetkala. U dětí pak vyhrál na celé čáře bylinkovo-ovocný Usměváček z černého bezu, bio měsíčku, bio jablečných slupek, bio šípku, bio citronové trávy, bio mateřídoušky a bio rakytníku. Starší dcerce, která je vybíravější, ho sice musím doslazovat medem, ale ta mladší ho vypije klidně jen tak. Už nekuckám jsme také ochutnali, ale nechávám ho do zásoby, až se ochladí a holky – jako každou zimu – nastydnou. Tedy pokud vydrží, protože obsahuje bio mátu a to je moje nejoblíbenější bylinka. Navíc v kombinaci s bio šalvějí, bio lípou, bio tymiánem, bio jitrocelem a bio heřmánkem… Budu se muset hodně snažit, abych byla dobrá máma a svým dcerám ho nevypila,“ směje se s tím, že i další přidělené testované bylinkové směsi měly úspěch. „Je to pro mě každý večer rituál – udělat si hrnek bylinkového čaje. Nedokážu říct, jestli mi víc chutná Domácí pohoda nebo Kouzelné chvíle. Zjistila jsem, že je to pokaždé jinak. Ale takhle to mám se všemi bylinkami,“ dodává Katka.
Nadchly jsme vás také pro bio? Na stránkách www.myjsmebio.cz najdete i řadu dalších tipů, jak objevovat kouzlo biopotravin. Tak dobrou chuť!
Co je BIO?
BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.
Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, jenž dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jedenkrát za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou, která je nadstavbou pro standardní kontroly v konvenčním zemědělství.
Více tipů na zajímavé akce či příležitosti poznat svět biopotravin a ekologického zemědělství najdete na www.myjsmebio.cz.
Foto: redakce
Den plný bio je skvělý nápad a těší mě, že lidé hledají kvalitní potraviny, které nejsou jen chutné, ale také dobré pro naše zdraví. Já osobně dávám přednost nákupu na farmářských trzích. Kromě toho, že tímto způsobem podporuji místní výrobce a zemědělce, mám jistotu, že potraviny jsou čerstvé. Navíc komunikace přímo s farmáři mi dává možnost zjistit více o původu potravin a metodách jejich pěstování.