Hanka Zemanová je první dámou BIOstravování u nás. Je spoluzakladatelkou Probio Ligy, ale stála také u zrodu Biopekárny Zemanka. Vydala první BioAbecedář a Biokuchařku, v nichž dokázala vyvrátit mnoho mýtů o biopotravinách. Svým životem dokazuje, že žít podle pravidel BIO, je žití podle zdravého selského rozumu.
Hanko, téměř dvacet let se věnujete zdravému životnímu stylu a ekologickému zemědělství. Jak jste se k biopotravinám vůbec dostala?
Vyrůstala jsem na úplně běžné stravě. Až během studia jsem mívala záněty dýchacích cest. Doktorka mi stále předepisovala antibiotika, ale nic se nelepšilo. Tak jsem převzala odpovědnost za to, jak se cítím a udělala zásadní změny ve stravě. Na nějakou dobu jsem vyloučila mléčné a sladké výrobky a tropické ovoce, ale zpočátku jsem nevěděla, co mám jíst. Knihy o zdravém vaření tehdy téměř žádné nebyly, ale našla jsem si kurz a za krátko jsem na sobě poznala léčivou sílu potravin.
V supermarketech mají biopotraviny stále vymezený jen malinký koutek. Je to proto, že dodnes nejsou považovány za normální?
Za normální potraviny lidé stále považují spíše ty, které pochází z chemicky ošetřovaných polí, jsou průmyslově zpracovávány, uměle ochucovány a obohacovány chemickými látkami, zatímco biopotraviny nám připadají „nenormální“. Přitom při jejich pěstování se nesmí používat škodlivé pesticidy a umělá hnojiva, zvířata v ekologickém zemědělství mají volný výběh na denní světlo a čerstvý vzduch, jedí přirozené krmivo. Do biopotravin je zakázáno přidávat potenciálně škodlivá éčka… tak by se přece měly produkovat všechny potraviny!
Znamená to, že pokud kupuji to, co je označené BIO, chovám se ekologicky?
Ano, nakupování biopotravin je v současnosti nejekologičtější způsob nakupování. Přímým způsobem tak podporujete ekofarmáře, kteří chrání půdu, spodní vodu, ptactvo, včely, hmyz a celou rozmanitost života. Ekologičtější je jen to, co si vypěstujete na vlastní zahradě bez chemických postřiků. Například vlašské ořechy, které nasbíráme na zahradě, jsou jednoznačně ekologičtější než bio kešu v plastových obalech dovážené přes půl světa. I při kupování biopotravin je ekologičtější kupovat místní a sezónní produkty.
_5be56ffd45ba0.jpg?t=1541763070149)
Bydlíte na venkově, pěstujete si potraviny, chováte slepice a ovce. To ale není pro každého možné. Můžeme tedy jíst podle pravidel biostravování, aniž bychom totálně změnili svůj život?
Já vybírám biopotraviny, protože to je projev mého životního postoje. Čím více vím o souvislostech mezi jídlem a stavem životního prostředí, tak už nemůžu jinak. Ale znám ženy, které začaly jíst biopotraviny jen kvůli zdraví, hubnutí, nebo s pocitem, že je to módní trend. Až postupem času došly k širším souvislostem jídla. Mám proto pocit, že změníme-li výživu, mění se postupně i náš životní styl. Není ale třeba zcela změnit život, stačí se napojit na ekologické farmáře ve svém okolí nebo zjistit, jak funguje systém tzv. KPZ – Komunitou podporovaného zemědělství. Více informací najdete na www.adresarfarmaru.cz a www.lovimebio.cz.
Jaká jsou tedy základní pravidla zdravého stravování?
Je to jednoduché: jezte základní a co nejpřirozenějším způsobem vzniklé potraviny, tedy ty, které nebyly zpracovány potravinářským průmyslem, takové, jaké měli k dispozici i lidé před sto lety. Přestaňte si všímat nesmyslně obrovské nabídky nejrůznějších průmyslových potravin v supermarketech a pozornost zaměřte jen na základní potraviny. Doporučila bych také vyvarovat se různých složitých výživových směrů, které nás nutí měřit, vážit, počítat kalorie nebo oddělovat různé druhy potravin. A pak také omezovat stres v jakékoli podobě.
Přítomnost stresu ale nemůžeme zcela ovlivnit. Váš život nabral nečekaný obrat, když se vám rozpadlo manželství. Jak jste hledala sílu a motivaci postavit svůj život znovu na koleje?
Je to už šest let. Mladší dceři byl rok, já ji ještě hodně kojila, v noci jsme moc nespaly a starší holčičce bylo pět. Z totálního psychického i fyzického vyčerpání jsem upadala do role oběti a litovala se. Věděla jsem ale, že to není cesta. Absolvovala jsem desítky kurzů a terapií. Některé byly jen slepé uličky, jiné mi moc pomohly. Najednou jsem měla čas a možnost bilancovat svůj život. Pomáhalo mi psát si deník, napsala jsem tři sta stran všech svých psychických procesů. Bylo pro mě důležité být téměř dva roky sama s dětmi. Díky času jsem z toho všeho vzešla obohacená, dostala jsem možnost poznat a žít lepší variantu sama sebe.
Mnoho dětí v dnešní době prožívá rozpad rodiny. Co je podle vás v takový moment důležité pro děti, jejichž rodiče oddělí své životy?
Každý den jsem řešila, jak moc být upřímná k dětem. Neuměla jsem hrát nějakou hru, a tak jsem před dcerami často plakala a mluvila hlavně s tou starší pravdivě. A stále se ptala sama sebe, co se z toho vlastně můžu naučit já i děti? Asi jsem jim upřímně ukázala, jak se dá projít životní krizí. Ale i tak mě čas od času bolí, že vůbec netuším, co si dcery z toho všeho nesou v duši a jak jim to bude ovlivňovat životy.
Dovolím si říct, že základní pilíře vašeho života jsou vaše dcery a BIO životní styl. Vybírala jste si svého nového partnera podle nich?
Nevybírala, ale jsme velmi silně hodnotově propojení. Témata spojená s ekologickým zemědělstvím, krajinou i výživou cítíme a žijeme velmi podobně. S holkami mají moc hezký vztah, který vznikal postupně za pochodu všedních dnů. Partner si je nikdy ničím nekupoval a vnímám, že je má opravdu moc rád. A to holky určitě cítí. Beru to jako zázrak i dar pro mě i děti.
I tak se občas vloudí stresující představa, kdyby z nějakého důvodu náš vztah nedopadl, že jsem do toho děti vtáhla a ony by přišly o druhého muže v každodenním životě. To je pro mě těžké. A tak žijeme, jak nejlépe umíme a budoucnost necháváme budoucnosti…
Vydala jste již tři knihy s BIO tématikou. Chystáte další knihu?
Nosím v sobě několik knih, některé jsou i rozpracované, ale zatím není na obzoru vydání další, takže raději neříkám, o jakou půjde. Určitě jednou vydám Dětskou biokuchařku, ale asi nebude teď první na řadě. Potřebuju vždy plně žít téma, které píšu.
Foto: Alena Hrbková (úvodní foto), Zuzka Panská, Ladislav Babuščák, Martin Matěj
Podzimní salát s pečenou zeleninou a polníčkem podle Hanky Zemanové
(foto Alena Hrbková)
