Co všechno by měla splňovat dětská plena?
Už jsme se zeptali za vás. 🙂 Rozhovor s pediatrem MUDr. Petrem Kargerem najdete v článku.
Jedna z nejčastějších otázek v internetových diskuzích týkající se plen zní následovně: látkové, nebo jednorázové? Co byste na ni odpověděl vy?
Nikdy nebudu bránit rodičům v užívání látkových plen, pokud se tak rozhodnou. Každopádně v technologii výroby jednorázových plen došlo za posledních několik let k tak výraznému pokroku, že pokud někdo není příliš ekologicky citlivý (je pravda, že jednorázové pleny zvyšují množství nerecyklovatelného odpadu) nebo nemusí do koruny počítat peníze, dá asi přednost jednorázovým plenám. Pro jednorázové pleny určitě mluví pohodlí i kvalita. Například produkty Pampers Premium Care dnes nabízí nejen měkkost a prodyšnou technologii, ale třeba i dětský krém ve vnitřní vrstvě, indikátor vlhkosti – plena mění barvu ze žluté na modrou a „řekne si“, když je vlhká a tak podobně. Pro jednorázové pleny mluví i jednoduchost použití. Protože i pro maminky na mateřské dovolené platí, že čas jsou peníze. Zvlášť pro ty, které mají víc potomků.
Co všechno by měla splňovat dětská plena?
Dětská plena by měla splňovat několik rolí. V první řadě musí být profilována tak, aby nebránila dítěti ve svobodném pohybu. Uvědomme si, že plenky používáme v době, která je pro rozvoj jeho pohybových schopností naprosto rozhodující. Asi nejdůležitější je požadavek, aby plenka umožnila dítěti svobodný pohyb. Pokud je dítě vyrušeno – třeba opakovaným bolestivým podnětem z oblasti plenky – je jeho rozvoj poznávání, paměti a také rozvoj jednoduchých pohybů, udržení rovnováhy, rozvoj chůze a jemné motoriky, zcela jasně narušen. Rozvoj kognitivních i motorických schopností vyžaduje obrovskou koncentraci. Jestliže je koncentrace dítěte jakýmkoliv způsobem narušena, může být jeho snažení zcela znehodnoceno. Můžeme jednou větou říci, že měkké, suché a dobře „sedící“ plenky, které dokonale plní svoji funkci, usnadní dítěti jeho objevování. Zde jen jednu poznámku na okraj: umožněte dítěti jeho vlastní zážitky. Neplánujte mu jeho činnost. Jen ji, především z hlediska bezpečnosti, mírně korigujte. Umožněte mu poznat omyl. Tím si postupně vytváří své dobré hranice. Je to pro rodiče trochu náročnější, ale svoboda v objevování je nadevše! Ze všeho, co bylo řečeno, tedy vyplývá: plenka musí být jemná, lehká, dobře padnoucí především v pase a okolo stehýnek. Musí být suchá, tedy schopna dokonale oddělit a uzavřít vlhkost. Musí být prodyšná. Nesmí dráždit svým složením nebo obsahem alergenů.
Jak často je třeba dítě přebalovat?
Novorozenec močí zhruba dvacetkrát denně, roční dítě pak šest až sedmkrát denně. Dítě je nutné přebalit, abychom zabránili působení přetrvávajícího vlhka, případně stolice, na doposud ne zcela zralou a tedy méně odolnou kůži dítěte. Pokud bychom to neudělali, zcela jistě by na kůži vznikl patologický, zánětlivý stav, který nazýváme „plenková“ dermatitis. Příčin jejího vzniku je hned několik:
přetrvávající vlhkost pokožky způsobená močí nebo jejími výpary někdy potem, někdy oboj
neprodyšné pleny, které brání odpařování
zvýšená teplota kůže pod plenou (dochází tím k rozšíření cév, což usnadňuje vznik zánětu kůže), prodlužovaný kontakt kůže se stolicí, čím dochází k aktivaci fekálních enzymů a jejich působení k poškození epidermis až její maceraci
macerace kůže, která vede ke snadné propustnosti pro dráždivé látky, například kosmetické krémy, saponáty, desinfekční prostředky
růst patogenních mikroorganismů. Na poškozené kůži snadněji rostou některé patogenní mikroorganismy, které celou situaci ještě více komplikují.
větší oděr či otlak. Vznik zánětu urychluje větší oděr či otlak kůže, způsobený nekvalitní nebo špatně založenou plenkou.
Z uvedeného vyplývá, že nutným úkolem maminky je přebalit novorozence alespoň 12x za den, nejlépe po jídle, protože v tomto období jsou děti – rád používám ten termín – „průtokové“. Je třeba si uvědomit, že miminka močí, jen když jsou bdělá, největší porce je obvykle ráno. Tomu musí minimálně odpovídat počet přebalení. Maminkám doporučuji, aby se snažily o co nejkratší kontakt kůže dítěte se stolicí. Musí se snažit vypozorovat rytmus defekací dítěte. Někdy nám pomohou děti „signalisté“, které hlásí křikem každé „ukrápnutí“ do plenky. To jsou velcí estéti, kterých je však málo. Naopak většina kojenců považuje stolici za příjemné ústřední topení a zprávu o nutnosti přebalení nám nikdy neoznámí. Teprve následně nás informuje čichový vjem, ale to už může být pozdě.
O hygienu dítěte je potřeba systematicky dbát. Maminkám radím, aby však hygienu nepřeháněly častým mytím. Nebudeme zatěžovat dětskou pokožku častým kontaktem s mýdlem – jemné dětské mýdlo použijeme pouze po stolici. Jinak preferujeme jemné opláchnutí pod tekoucí vodou se šetrným osušením kůže, nebo použijeme vlhké ubrousky.
Zdroj foto:Pixabay.com
