„Jsem učitelkou a koučkou v oblasti ženské intimity a sexuality,“ říká o sobě Lucie Sitařová. Nejprve se zajímala o tantru, díky které se později stala tantrickou masérkou a masírovala převážně muže. Poté prošla výcvikem Sexological Bodyworku, díky kterému může pomoci lidem, kteří řeší problémy v intimní oblasti. V současné době se věnuje pouze ženám a zaměřuje se mimo jiné na vaginální mapování, o kterém jsme spolu hovořily v následujícím rozhovoru.
Lucie, čím se aktuálně zabýváte?
Hlavním jádrem mého působení je práce s tělem. Když totiž pracujeme přímo s tělesnou a buněčnou pamětí, dějí se změny nejrychleji a nejefektivněji a téměř vždy se v důsledku práce s tělem dějí změny i na těch jemnějších úrovních – psychologické a energetické.
Postupem času jsem si dodělala školu koučinku a kurz psychologie, neboť většina témat, se kterými za mnou klientky chodí, má i psychologické pozadí. Spolu s mým partnerem Martinem Plasem vedeme také Školu intimního splynutí, která zajišťuje kurzy pro veřejnost a individuální výuku párů. Mimo jiné vyučujeme i metodu vaginálního mapování.
Zabýváte se zmíněným vaginálním mapováním, což je téma, se kterým se v současné době můžeme stále častěji setkat. Ale věřím, že většina lidí přesně netuší, o co se jedná…
Vaginální mapování je citlivá doteková metoda, při které se „mapuje vagina“, respektive její jednotlivé body. Zjišťujeme, nakolik je klientka cítí – zda jsou citlivé, „hluché“ (necitlivé) nebo dokonce bolestivé. Vše probíhá často velmi pomalu a jemně.
Tato metoda vychází z poznatků neurovědy. Stejně jako jinde na těle se nám ukládá jakýsi zápis z prožitých situací, ať už příjemných či nepříjemných, děje se to i ve vagině. Jde zejména o situace týkající se naší intimity a sexuality. Pokud šlo o nepříjemnou situaci, ukládá se nám v těle/ve vagině napětí a vznikají bloky. Tato místa jsou pak určitým způsobem zatuhlá a zamrzlá. Fyzicky se to projevuje jako necitlivost, bolest, anorgasmie, sexuální chladnost a jiné.
Jak přesně nám může tato metoda pomoci?
Během dotýkání bodů se aktivuje buněčná paměť těla, která může vyvolat stejnou emoci, kterou si žena na základě konkrétního zážitku z minulosti do daného místa uložila a opakovaně jej prožívala při intimním kontaktu. Může jít o pachuť z necitlivého sexu, stejně tak jako o vzpomínku na chlad gynekologických kleští, traumatický porod nebo pocit zrady a bezmoci při odhalené nevěře. Při mapování se podobné prožitky zvědomí. Dáme jim prostor je procítit a necháme je z těla odejít.
Díky vaginálnímu mapování můžeme navázat hlubší kontakt se svým tělem, začít vnímat svou vaginu a svou pánevní oblast – tedy náš střed a rozproudit v ní energii, kterou často blokují fyzická či psychická zranění z minulosti. Spolu s uvolněním starých bloků tím otevřeme prostor k léčení.
Při jakých problémech může vaginální mapování nejvíce pomoci?
Tato metoda může pomoci u funkčních poruch, tedy u takových, kde nenacházíme žádné zřetelné onemocnění a často vycházejí z psychické nepohody ženy – patří mezi ně anorgasmie, vaginismus, snížená chuť na sex, snížená vzrušivost, nepříjemné pocity až bolest při milování, snížená lubrikace v produktivním věku ženy, celkové napětí v pánvi a chronické gynekologické potíže (např. výtoky), bolest při menstruaci, pokud tyto potíže mají psychickou příčinu a jiné.
V kombinaci s prací s jizvami také přináší skvělé výsledky při nápravě všech druhů jizev po porodu – po nástřihu, natržení i po císařském řezu. Dobře se může doplňovat se cvičením pánevního dna, kdy pomáhá napravit potíže vzniklé ochablými svaly pánevního dna.
V jakém případě tedy konkrétně doporučujete ženě tuto metodu zkusit?
Pokud netrpíte vážným gynekologickým onemocněním nebo nemáte přesnou diagnózu od lékaře, stojí to za to. Vždy vám to přinese aspoň znatelné zlepšení vašeho intimního života a vašeho přístupu k němu.
Co je podle vás největším problémem žen v intimním životě?
Obecně to, že se neumíme uvolnit či vypnout hlavu. Řešíme často úplně zbytečné věci, nosíme si do postele každodenní starosti, a když je žena stažená ze stresu, nemůže si sex nikdy užít. Dále také nezřídka vnímáme sex jako povinnost. Také si odpíráme potěšení. Mám pocit, že ve společnosti je stále zakořeněna mylná představa přetrvávající z minulosti, že na potěšení a rozkoš v sexualitě mají právo pouze muži. Stydíme se za bouřlivější prožívání své rozkoše. Je čas odložit stud i tento mýtus a dát svému ženskému prožívání prostor.
Může vaginální mapování ženě pomoci i psychicky?
Ano, především psychicky. Žena se spojí se svou vaginou, a hlavně se svým centrem v pánvi. Začne více vnímat své tělo i své potřeby a touhy. Zjistí, že není divná, že její potřeby a touhy jsou naprosto normální a tím se jí velmi uleví. Dále také zjistí, že její intimita i její prožívání je jedinečné, je pouze její vlastní záležitostí a rozhoduje si o něm jen ona sama. Přestane se stydět a začne si naplno užívat svoji sexualitu. Naučí se také cítit celé své tělo a citlivě prožívat intimní věci. A v neposlední řadě se také naučí komunikovat své hranice a říkat si v intimitě, co chce.
