Ekostatek Bezděkovský mlýn je rodinný statek rodiny Řezníčkovy z Rozhozné u Jihlavy. Celý statek se řídí přísnými podmínkami ekologického zemědělství. Projevuje se to jak v chovu zvířat, tak v respektu k přírodě, životnímu prostředí a všemu živému obecně. Jak rodina s hospodařením na statku začala a co všechno to obnáší? To vám představí přímo paní Řezníčková v našem rozhovoru.
Podělte se prosím se čtenáři o svůj příběh. Co vás vedlo k založení ekostatku?
Všechno začalo na podzim roku 1992, kdy rodiče v restitucích získali pozemky maminčiných rodičů, bývalých mlynářů Bezděkovských. Hospodařili na 36 hektarech orné půdy. Taťka v roce 1999 zemřel a mamka na pole zůstala sama s námi 3 dcerami. V té době jsem chodila s budoucím manželem, který byl na vojně. Podařilo se nám ukončení jeho vojny, aby mohl pomoci při žních. Manžel skočil do všeho nepřipravený a začal pomáhat a starat se. V roce 2010 jsme začali s ekologickým hospodařením. Začalo to hlavně kvůli tomu, že děti chtěly jezdit s tatínkem traktorem a on je nechtěl brát kvůli postřikovači. Další podíl na tom měl Pepa Sklenář a jejich chlapské debaty o ekologii. A hlavně jsme chtěli šetřit přírodu.
Název Bezděkovský mlýn vznikl vlastně až za mého hospodaření. Maminka mi předala své hospodářství, když odešla do důchodu. Tehdy jsme začali produkovat maso, navíc jsme si podle názvu našeho ekostatku nechali udělat etikety, a tím to všechno začalo.
Původní mlýn před r. 1916
Jaký je podle vás jeden z nejdůležitějších a zároveň nejjednodušších kroků na ochranu přírody? Nějaká maličkost, kterou člověk může udělat každý den, ale zároveň má velký dopad.
Když jdete přírodou, je všude spoustu odpadků. Stačí je jen nevyhazovat, nebo když někomu něco spadne, tak se jen obyčejně sehnout a zvednout to. Letos jsem se s dětmi zúčastnila sběru odpadků kolem silnic v okolí naší Rohozné a nestačili jsme se divit, co jsme všechno našli. Děti se u toho dost nasmály a bylo vidět, že je to i bavilo.
Mohli byste trochu přiblížit, jaká jsou specifika ekologického statku a ekologického zemědělství vůbec? V čem je bio maso lepší, vyplatí se za něj připlatit?
Naše bio maso pochází od spokojených zvířat, která se pasou na pastvinách a jsou krmena produkty vypěstovanými na našich polích a lukách. Pole jsou hnojena hnojem a chemicky neošetřená, takže neobsahují pesticidy. Naše zvířata nedostávají růstové hormony, zvýrazňovače chuti, geneticky modifikované krmivo a další aditiva. Při zimním ustájení jsou větší požadavky na životní prostor pro jedno zvíře s možností výběhů. Preventivně a plošně nepoužíváme antibiotika. Důležitá je i porážka. Zvíře, které vezeme na bioporážku není stresované, nevidí a neslyší, co se děje před ním. Čekárna i porážka je s přirozeným světlem. Nepoužívá se elektrický pohaněč. Nahánění probíhá v klidu. Je to o trpělivosti a úctě ke zvířeti. To všechno přispívá ke kvalitnímu masu a vyplatí se za něj připlatit, protože si opravdu pochutnáte. Jsou zákazníci, kteří se ptají, jestli si za maso říkám dost peněz, protože chtějí, abychom pokračovali dál v tom, jak to děláme. Nejdůležitější je pro nás spokojený zákazník, který příště přijde znovu a dává naše kontakty dál svým kamarádům a rodině. Spokojený zákazník je nejlepší reklama.
Pořádáte nějaké akce pro rodiny s dětmi nebo je možnost se k vám přijít na zvířata podívat i jindy?
Na statek k nám chodí děti ze školy a ze školky, vždycky pro ně připravím nějaké otázky s tématem zemědělství. Pobaví se i učitelé. Nedávno k nám přišli prvňáci, protože naše nejmladší dcera tam domluvila exkurzi. Ráda vysvětluje kamarádkám, jak se rodí telátka 🙂 Když k nám přijedou zákazníci pro maso a mají s sebou děti, tak se chodí dívat na zvířata a ptají se hlavně na mláďata. Chtějí si je i pohladit. Před dvěma roky za námi přijel náš pan učitel ze zemědělky s vnučkou, která se dokonce povozila na kravce Mazleně. Při letošním ocenění jsme na děti taky nezapomněli. Měli jsme připravené zemědělské stroje – hračky Bruder, semínka, rostliny a zvířata na poznávání. Ty stroje měly asi největší úspěch, protože si děti s nimi mohly i pohrát.
Pomáhají vám vaše děti s hospodářstvím?
Máme 4 děti. Nejstarší dcera si vybrala obor zemědělský. Zajímá ji hlavně chov zvířat. Letos si udělala řidičák na traktor. Dokáže tatínka zastat při krmení. Druhorozený syn si vybral obor Opravář zemědělských strojů. Ten zase dokáže vypomoct při polních pracích. Oba to baví a pomáhají, co můžou. Co bude zajímat menší děti, se uvidí. Zatím mají traktor na povození a zvířata na pohlazení. Letos nám už dokonce pomáhaly sbírat menší kamení. Víc se sice vozily, než sbíraly, ale aspoň vědí, co ta naše práce všechno obnáší, že není lehká, ale že se u ní i zasmějeme.
Jakým způsobem je vedete? Co říkáte na domácí vzdělávání, lesní školky a další alternativní možnosti?
Obdivuji maminky, které si děti doma učí samy. Neměla bych na to čas, ale asi ani trpělivost. Když jsou ve škole, udělám si práci, kterou s malými dětmi nestihnu. A jim prospěje dětský kolektiv.
Máte nějakou radu ohledně výchovy pro ostatní rodiče? Jaká je podle vás nejdůležitější věc, kterou je třeba dětem předat nebo je naučit?
Slušně pozdravit, poprosit a poděkovat. Vždycky mám velkou radost, když slyším chválu, že naše děti ze mlejna to umí. Radši ať pozdraví, poprosí nebo poděkuje 2x, než ani jednou. Když byly děti malé, stačilo jen říct: “něco jsem neslyšela”, a ony hned věděly, co mám na mysli. A časem jsem to už ani říkat nemusela.
Práce na statku je určitě hodně fyzicky i psychicky namáhavá. Jakým způsobem rádi odpočíváte nebo jak nejlépe “vypnete”?
Odpočinku v zemědělství moc není. Když je ale chvilka, tak s dětmi hrajeme stolní hry nebo třeba vybíjenou na silnici před mlýnem. Kolikrát se k nám přidali kolemjdoucí nebo cyklisté. Večer si zahrajeme třeba na schovku. Máme registrovanou přepravu zvířat, tak občas vyjedeme jako rodina na výlet. Podíváme se, kdo kde jak hospodaří, popovídáme, vyměníme zkušenosti.
Jaká bylinka by podle vás na domácí zahrádce nebo v truhlících na balkoně neměla chybět a proč?
U nás se vaří hodně polévky, máme je rádi, a proto nám na zahrádce nechybí libeček. Přes léto čerstvý, v zimě pak mražený. Mám taky trošku meduňky a máty a sirupy z nich jsou výborné. Nejoblíbenější je ale bezový sirup, který vařím na celý rok. To se mnou chodí i děti sbírat květy.
