Obezita u dětí i dospělých: Jak ji řešit bez jojo efektu
Obezita trápí nejen dospělé, ale stále častěji se vyskytuje také u malých dětí. „Podle určitých kritérií jsme jeden z nejnezdravějších národů světa,“ říká specialistka na výživu Margit Slimáková, která se věnuje poradenství a osvětě v oblasti zdravého stravování. Do jaké míry můžeme ovlivnit obezitu u dětí a jak dosáhnout vysněné váhy dlouhodobě bez takzvaného jojo efektu?
Margit, jak vy vnímáte stravování Čechů v současné době?
Přejídáme se, namísto kvality kupujeme kvantitu – velké množství levných potravin. V posledních letech významně stoupá výskyt obezity u dětí a nemoci související s nadváhou, jako například cukrovka 2. typu, se stále posouvají do nižšího věku.
Na druhé straně u nás jako houby po dešti rostou skvělé restaurace a výrobny zdravé výživy, stoupají prodeje bio potravin, stále více z nás chápe, že zelenina to nejsou jen rajčata a okurky, nakupuje u farmářů, neodměňuje děti čokoládou či gumovými medvídky. Po letech nabízení sladkostí ve školách zde máme Pamlskovou vyhlášku, která nezdravé potraviny a nápoje úspěšně ze škol vyházela… To velmi oceňuji.
Můžeme považovat obezitu za nemoc?
Ano, obezita je multifaktoriální onemocnění. U každého s nadváhou mohou být její příčiny poskládány z jiné směsice důvodů. Nemyslím si, že všichni s nadváhou se přejídají, nehýbou a chybí jim disciplína. O zpracování živin a ukládání kilogramů na našem těle zásadně rozhoduje i náš hormonální systém a ten opět ovlivňuje celá řada faktorů jako je třeba i spánek anebo stres.
Co jsou podle vás další příčiny obezity, o kterých se běžně nemluví?
Sama zásadně kritizuji takzvané toxické stravovací prostředí, které podporuje konzumaci těch nejméně prospěšných potravin a nezdravá doporučení mnoha expertů, která také situaci jen zhoršují. Mám na mysli například propagaci dietních potravin, doporučování pojídat drobnosti po celý den, neustálé počítání kalorií anebo se stravovat podle naší zastaralé nezdravé výživové pyramidy postavené na sacharidech.
Co obezita u dětí, je to dědičné, nebo to mohou rodiče do velké míry ovlivnit a jak?
Dědičné jsou geny i stravovací zvyky rodiny, ale i u dětí jsou příčiny nejrůznější. Samozřejmě, že základem zdravé hmotnosti a zdraví obecně je rodina, ale nezbytná je i podpora ostatních lidí z okolí až po státní doporučení a zásahy.
Vím například o maminkách, které si daly tu práci a děti vychovaly na neslazených nápojích a omezeném příjmu sladkostí. Pak je však pošlou do školky a posléze do školy, kde se zpravidla (a někde výhradně) podávají jen slazené nápoje a v některých školkách děti stále odměňují bonbóny. Což považuji za velký problém.
Myslíte, že počítání kalorií k ničemu nevede?
Rozhodně zapomeňte na kalorie. Pro zdravé jezení nikdo nepotřebuje nic počítat. Užívejme si jídlo bez stresujícího a zbytečného kontrolování. Vybírejme si z nabídky to nejkvalitnější (zdůrazňuji, dejme přednost kvalitě před kvantitou!), dopřávejme si spousty zeleniny, po větším jídle si to následující raději odpusťme (dejme tělu čas pořádně vytrávit), střídejme těžší jídla s lehčími (která jsou snadno stravitelná, například zeleninové polévky).
Co je podle vás vyvážený jídelníček, jak by to mělo vypadat u dětí i dospělých?
Žádné vzorové jídelníčky nejsou. Každý z nás dospělých i dětí je jedinečná osobnost se svými chutěmi, životním stylem a aktuálním stavem, kterému může prospívat nejrůznější strava. Namísto čtení studií, tvrzení médií a prodejců diet a dietních zázraků vnímejme své tělo, jezme to nejlepší pro něj, dělejme to, co nám prospívá.
Máte nějaký tip, jak předcházet nemocem, které nás v zimě často sužují? Stačí opravdu jen jíst více ovoce a zeleniny?
Možná i naopak. V zimě máme přirozeně méně ovoce a zeleniny. Dopřávat si skleníkových rajčat anebo jihoamerických borůvek není třeba. Jezme sezónně. To znamená, že třeba v zimě si zeleninu budeme dopřávat zejména v podobě pečených dýní anebo kysaného zelí, ovoce jako křížaly na dezerty a slazení.
Máte ještě nějaký praktický tip, jak dobít v zimě baterky a předcházet únavě?
Proti únavě nejlépe funguje procházka na čerstvém mrazivém vzduchu. Energii nám dodá kvalitní spánek. A když na vás něco poleze, zkuste třeba Kurkuma Latte od Sonnentoru – nápoj z výborně chutnající kombinace těch nejúčinnějších povzbuzovadel. Prášek je z kurkumy, skořice, kakaa, zázvoru, vanilky, lékořice a černého pepře. Vše samozřejmě v bio kvalitě. Stačí doplnit kravským nebo rostlinným mlékem – z těch mám nejraději kešu, mandlové nebo makové. A máte hotovo. Kurkumové mléko si občas, když cestuji, dávám místo snídaně, doma se nám skvěle osvědčuje jako prevence i terapie nachlazení.
Jak se vy sama stravujete a sportujete?
Jím moc ráda a skvěle, to pro mě znamená kvalitní základní anebo jen minimálně průmyslem upravované potraviny a pokrmy z nich. Aktuálně k mým nejoblíbenějším patří krémové zeleninové polévky, staročeská krupota, zapečený kozí sýr se zeleninou a ořechy, mexická fazolová jídla, indické dhály nebo italské těstoviny. Nejlepším dezertem je káva a čokoláda.
Z pohybu mám nejraději procházky. Chodím denně několik kilometrů. Když najdeme chvilku o víkendu, zajdeme si s manželem zabruslit a letos jsem prvně zkusila snowboard. Doma se občas protahuji, jednou týdně si dávám intervalový trénink a občas si zajdu zaskákat s naším nejmladším na trampolínu.
Co byste popřála ženám do nového roku?
Pohodu. Užívejte si a oceňujte vše skvělé, co máte, podporujte své tělo a pak už jen počkejte. Při takto správné péči si samo najde své správné tvary. *heart*
Zdroj foto: Martina Richterová
