Od mala se věnovala sportu, ale závodit za naši zemi se ji podařilo až na prahu padesátky. Anna se podílela na založení golfové seniorské kategorie reprezentace ČR a dnes je pětinásobnou držitelkou titulu Mistrině ČR. O golfu říká, že je to sport levnější než lyžování a že věková hranice, kdy s ním začít, neexistuje.
Anno jak dlouhá je cesta než se člověk dostane k prvnímu vítězství na golfovém turnaji? Co Vás ke golfu vlastně přivedlo a kdy?
Od mala jsem se věnovala sportovní gymnastice a atletice. Dostala jsem se pokaždé do širší reprezentace, ale sen závodit za naši zemi se mi nesplnil. Poté přišla doba, když odrostly děti a já hledala nový koníček. Zkusila jsem tenis, aerobik a pak jsem přišla ke golfu. Ze začátku jsem byla čistě rekreační hráčka. Když mi bylo padesát, objevila jsem, že existuje seniorská kategorie a protože jsem soutěživý člověk, tak jsem si chtěla sen z dětství splnit.
Zašla jsem na Českou golfovou federaci a pídila se po tom, jak funguje český seniorský golf. Do té doby totiž nebyl u nás nijak organizovaný. Vytvořili jsme nominační kritéria a seniorský žebříček k určení šesti členného týmu, který reprezentuje ČR na Mistrovství Evropy. Poprvé jsme se v roce 2014 umístili na 15. místě, vloni již na 12. místě. Já se účastnila Mistrovství Evropy seniorek v roce 2017 a skončila jsem nadšená na 12. místě, jsem pětinásobnou mistryní ČR.
Je golf stále sportem „bohatých lidí“ tak jak si to asi většina lidí v Čechách myslí?
Jsem smutná, že se kolem golfu vytvořilo jakési fluidum nedostupného sportu. Já sama jsem golf začala hrát ve svých 38 letech a je nádherné, že tento sport můžu provozovat až do konce svých dnů. To například týden lyžování na horách je finančně mnohem náročnější. Česká golfová federace pracuje aktivně na zpřístupnění golfu široké veřejnosti, vytváří různé podpůrné projekty a zavádí golf dokonce jako doplňkový sport během výuky tělesné výchovy na školách.
Co mám udělat, když chci začít hrát golf? Kolik mě to bude stát finančně a časově?
Rozhodně pro začátek doporučuji vyhledat si nejbližší cvičnou louku a objednat si několik hodin u trenéra. Je totiž důležité od samotného začátku naučit se správnému postoji, držení hole a základům golfového švihu. Po několika prvních lekcích si už můžete chodit trénovat sami a postupně se zlepšovat. Pak si třeba zase zajít za trenérem na dvě tři hodiny a zase si trénovat sami. Na cvičnou golfovou louku můžete přijít a za 100 Kč trénovat třeba celý den. Stačí vám začít s jednou holí, nemusíte si ihned kupovat celý set.
Co se Vám na golfu nejvíce líbí? Je to adrenalin nebo spíše relax?
Když se člověk neznalý dívá v televizi na golf, má mnohdy pocit, že to snad ani není sport. Golf je sport velmi akční, ale jaksi vnitřně. Když nastupuji na první jamku na Mistrovství Evropy, mám tep asi 200 a zároveň hledám vnitřní uklidnění, aby mé tělo a má mysl mohly harmonicky fungovat. Během golfového turnaje ujde hráč 10-12 km, udělá asi 200 dřepů a několik desítek golfových švihů. Terén na hřištích je málokdy rovina, takže i těch výšlapů do kopečků několik absolvujeme. Ty vrcholné turnaje bývají 3denní, takže i toho fyzického pohybu je tam dostatek.
Vnímáte golf jako místo, kde vzniká ženské přátelství?
Během 4 let, kdy jezdím na různá Mezinárodní Mistrovství a turnaje, jsem se spřátelila se spoustou zajímavých cizinek. Jsou to vesměs ženy velmi vyrovnané, mají prostor věnovat se samy sobě a baví je utkávat se při sportovních turnajích. Stejně jako náš tým i ony na sobě neustále pracují, chceme být všechny zdravé, skvěle hrát a ještě dobře vypadat. A když hrajeme na ME týmů za ČR, kde hraju ve funkci kapitánky, dokážeme se semknout a navzájem se uklidnit, podpořit ale i vyhecovat.
Co si myslíte o tom, že v dnešní době cítí ženy potřebu se více sdružovat, držet při sobě?
Sama žiju v hezkém manželství, ale některé věci prostě nemůžu s manželem sdílet. Zkoušela jsem to a i on měl dobrou vůli, ale pokaždé to vedlo jenom k napětí mezi námi. Mám kolem sebe kruh svých „žen“, panuje mezi námi pochopení. Je to něco, co v životě potřebuji a uklidňuje mě to.
Napsala jste krásnou knihu Pohádky mého života, kde mimo jiné píšete (cituji) “Lekce, kterými procházíme, jsme si sami vybrali a všichni v našich životech hrají roli, o kterou jsme si požádali”.
Berete život tak, že se vše děje z nějakého důvodu?
Věřím silně ve smysl všeho, co se nám děje a jak se nám to děje. Je to náš scénář, který jsme si vytvořili a který teď zažíváme. Takže proč se na někoho nebo něco zlobit? Vesmír s námi neustále komunikuje a je jenom na nás, zda jeho hlas zaslechneme. Někdy mi dokonce přichází informace: „Málo se ptáš“.
Co Vás dělá šťastnou?
Šťastnou mě dělá spousta věcí. Když slyším smích mých dětí, když mě manžel obejme a řekne mi, jak moc mě miluje, když se mi v turnaji ze začátku nedaří, já to nevzdám, najdu na sebe recept a poslední jamky hraju krásné rány, když jsem se letos znovu potkala s tibetským Rinpočhe, který za mnou přijel do Prahy z 5 tis m.n.m, …
Štěstí mi taky přináší pocit, že cesta a kroky, kterými ve svém životě kráčím, někam vedou a dávají mi smysl. Jak říká astrolog pan Stříbrný, být dobrým člověkem se vyplatí. Jsem šťastná, když vidím, že jsem na něčem dlouho pracovala, zvládla nějakou zkoušku a posunula se. V tuhle chvíli se například propracovávám ke vnitřnímu klidu. Mé současné motto zní: Vnitřní klid začíná v okamžiku, kdy se rozhodnete, že není možné, aby jiná osoba nebo událost ovládala vaše emoce. Je to proces na celý život, ale ty maličké posuny a mé zvládnuté reakce již vnímám. A to mě dělá šťastnou.
Byla inspirací k napsání knihy Vaše cesta po Tibetu? Proč jste tam jela a na jak dlouho?
Přátelům jsem vyprávěla o některých mých životních prožitcích a o mém mimořádném setkání s buddhistickým lámou Rinpočhe během golfového zájezdu do Číny a po dvou letech mou cestou za ním do Tibetu do 5 tis m.n.m. Byli mým vyprávěním tak uchváceni, že mě všichni popostrkovali a podporovali, abych napsala knihu. Tři roky jsem si dělala poznámky a během loňské zimy jsem každý den psala. Proces dokončení knihy trval měsíce, ale v tuhle chvíli je kniha na světě a velice úspěšně se prodává. Dokonce jsem si knihu sama v audio studiu namluvila. Vše kolem knihy byl a stále je úžasný proces. I to mě dělá šťastnou.
Jaký nejhlubší zážitek jste si z Tibetu odnesla?
Silný zážitek bylo první setkání s ním. A pak možnost být 14 dní vedle něho v jeho domě v Tibetu bylo neuvěřitelné. Rostete jenom tím, že vedle něho pobýváte. Je velice zvláštní to vysvětlit. Ta jeho energie vás velice silně ovlivňuje a vy se měníte. Jeden ze silných zážitků popisuji na konci mé knihy, kdy mi chudý pastevec, na důkaz úcty jako vzácnému hostu, podával na rozloučenou bankovku v hodnotě asi 7 korun českých, aby mi přinesla hojnost a prosperitu. To mě dojalo k slzám.
Krom psaní také ráda fotíte, autentické fotografie, které vznikly v Tibetu, jsou k vidění na výstavě v pražské Kotvě – čím mohou lidé pomoci jejich koupí?
Rinpočhe v této nadmořské výšce na své náklady, pomocí sbírek od lidí a firem postavil školu pro děti pastevců, kteří by jinak vyrůstaly bez vzdělání. Uchvátila mě tato myšlenka a rozhodla jsem se finančně podpořit provoz školy. V OD Kotva v Praze jsou k vidění fotografie z tohoto neprobádaného místa Tibetu, kde ve výšce 5 tis m.n.m. jsou zelené kopce poseté květy. Koupí fotografií mají všichni zájemci možnost podpořit chod školy.
Co chystáte do budoucna? Jaké máte plány?
V tuhle chvíli se připravuji na ME týmů v seniorské kategorii, jedeme do Belgie a jsem kapitánkou ženské reprezentace. Nikdy jsem v této zemi nebyla a tak se moc těším. Miluji belgické čokoládové pralinky. A taky si dávám dohromady podklady pro mou další knihu. Bude o golfu i pro negolfisty. Žádná výuka golfu, ale čtivé povídání o tomto mimořádném sportu, který vám nabízí prostor k sebepoznání, je tak nádherně mnohobarevný a díky němu můžete během turnajů zažívat chvíle, které byste ani nevymysleli. Je to vesmírný scénář a mě baví pozorovat, co si pro mě přichystal, s čím a s kým se mám ještě v životě potkat a něco prožít.
Hodně štěstí 🙂
