Renata Šíchová Brixí je úspěšnou českou podnikatelkou a také maminkou malé dcery. Jak se jí daří skloubit práci ve vlastní firmě, jež se zaměřuje na pořádání nejrůznějších společenských a firemních akcí, s náročnou péčí o rodinu? Nejen o tom si můžete přečíst v rozhovoru s další z tváří kampaně na podporu ženského sebevědomí Den, kdy se mám ráda.
Kdy ses rozhodla postavit se na vlastní nohy? Tedy začít podnikat a opustit jistotu zaměstnání?
Já vlastně nikdy nebyla plně zaměstnaná. Po škole jsem se tak trochu náhodou dostala k práci na vysokém postu, který byl ale podmíněn podnikáním. A to mi zůstalo dodnes. Za ta léta už jsem rozhodně nezaměstnatelná – nedokázala bych sedět v kanceláři od osmi do pěti.
Jak toto rozhodnutí ovlivnilo tvé sebevědomí ženy?
Určitě hodně. Musela jsem se umět víc prosadit než moji vrstevníci a myslím, že jsem tím rychleji dospěla. Ale nikdy jsem toho nelitovala.
Bála ses někdy, že to nezvládneš? Že zůstaneš bez práce?
Určitě, mnohokrát. Ale vždycky jsem to riskla. A když bylo práce méně, našla jsem si něco třeba na půl úvazku, abych ji doplnila. Nebo jsem šla na pár měsíců pomáhat kamarádce do kavárny, abych se zabavila.
Když ses rozhodla, že budete mít rodinu, vnímala jsi to jako výzvu a příležitost pro sebe jako ženu? A ovlivnilo to nějak tvoje přemýšlení pro podnikání?
Abych byla upřímná, já nad tím vůbec nepřemýšlela. Prostě jsme to nechali osudu a jednoho dne ta malá dušička přišla a bylo hotovo. Vždycky jsem věděla, že děti chci, ale neplánovala jsem kdy, ani co bude dál. Samo to nějak plyne a já se jen snažím vše brát s ohledem na dceru, aby ani ona nestrádala a obě jsme byly spokojené. Z role matky se stal můj největší a nejnáročnější životní projekt a jsem za to moc vděčná.
Jak se ti daří skloubit práci a rodinu?
Jak kdy. Někdy je to úplná pohodička a někdy si říkám, že mi to všechno přerůstá přes hlavu. Ale takových období je naštěstí málo a vždy rychle pominou. Většinou nastávají s blížící se akcí a po ní je zase klid. Jsem ráda, že v mé hlavě existují i jiné věci, než je dítě, baví mě to a v podstatě svojí prací i částečně relaxuju, protože ji miluju.
Dcera přeci jenom v noci zrovna moc nespí, pořád kojíš, moc toho nenaspíš, přesto ráno vstaneš a musíš fungovat. Jak to zvládáš?
Manžel mi hodně pomáhá. Často si maličkou vezme ráno k sobě a já třeba ještě půl hodinky nebo hodinku dospávám, než on vyrazí do práce. A naučila jsem se spát i po obědě s dcerou, tedy když to jde.
Chtěla bys ještě jedno dítě?
Určitě ano. Možná i dvě!
V čem tě mateřství nejvíce změnilo?
Mateřství mě hodně uzemnilo. Než byl prcek, byla jsem rozlítaná po celém světě, pracovala jsem často na dálku. Teď jsem ráda, když někam vyjdeme, ale zároveň cítím, že doma je vlastně největší klid.
Co bys doporučila ženám, které se rozhodují mezi mateřstvím a prací a pořád mateřství odkládají kvůli kariéře?
Myslím, že v tomto ohledu není na co čekat. Já čekala jen na toho správného partnera a pak bylo jasno a všechno šlo dost rychle. Práce vždycky nějaká bude, ale dítě být nemusí. A já bych bez dítěte nebyla úplná.
A rada ženám na závěr k jejich vlastnímu sebevědomí?
Buďte hlavně samy sebou a poslouchejte svoje ženské instinkty. Například v těhotenství fungují na výbornou a my bychom jim měly naslouchat a nenechat se ovlivňovat okolím nebo internetem.
Foto: archiv
Autorka: Eva Čejková Vašková
