Jak odlišit skutečnou potravinovou alergií od té, kterou si pod vlivem módních trendů jen namlouváme?
Tři otázky pro odborníka čtěte zde.
Trápí vás alergie? Tedy jste alergické i na něco jiného než jen na péči o domácnost, ranní vstávání či svého šéfa? S tím druhým vám, bohužel, nikdo nepomůže, ale s alergií se dostanete do péče specialisty – alergologa. MUDr. Tomáše Rohovského z brněnské Alergologicko imunologické ambulance HORNMED.
Zpovídala bloggerka teta Eva.
Potravinová intolerance a alergie – jedná o jiné pojmenování téhož, nebo o dvě rozdílné “obtíže”? Jak poznám, že jedno nebo druhé skutečně mám a jen si to nenamlouvám?
Potravinová alergie a intolerance se projevují velice podobně a je někdy velký problém i pro lékaře je od sebe odlišit. Nejčastěji má pacient příznaky kožní – vyrážky, ekzémy, svědění, kopřivky, příznaky z trávicího ústrojí – svědění úst, pocit otoku jazyka, pocity na zvracení, křeče v břiše nebo průjmy, příznaky z dýchacího ústrojí – dušnost a nejvážnější, naštěstí vzácné případy, kdy potravina provokuje anafylaktický šok, který může člověka i ohrozit na životě. Potravinová alergie musí mít imunologický podklad – typický příklad je například alergie na vaječnou bílkovinu nebo kravské mléko. Intolerance je oproti tomu vyvolána enzymovou nebo farmakologickou příčinou (jinou příčinou). Alergie a intolerance se tedy liší především vyvolávajícím faktorem.
Alergie se může projevit v jakémkoliv věku? Existuje něco jako genetické “předurčení”? Je jasné, že jsou-li oba rodiče alergici, má dítě velkou šanci toto onemocnění zdědit, ale je to tak vždy?
Těžká otázka. Existuje něco, čemu se říká atopie. Je to sklon k tomu reagovat na určité podněty přecitlivěle – alergicky. Potravinová alergie je součástí toho sklonu k přecitlivělosti. Nelze ji z toho vydělit. Často pozorujeme tzv. alergický pochod. Kojenec má atopický ekzém, v batolecím věku je atopický ekzém nahrazen potravinovou alergií, která ve školním věku přejde do alergické rýmy, která v pubertě přejde do astmatu. Nelze tedy vydělovat potravinovou alergii od ostatních alergií.
Alergie může skutečně propuknout v každém věku. Na druhou stranu je mnohem častější u dětí a mladých lidí. Důchodců máme v našich ordinacích minimum. Nějaká forma alergie postihuje v našich zemích zhruba 1/3 populace. Dá se tedy říci, že i u dítěte bez jakékoliv genetické zátěže se může alergie projevit. Pokud má alergii jeden rodič, je pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte 40%, pokud oba rodiče, tak 60%. Pokud oba rodiče trpí stejným typem alergie, je pravděpodobnost, že i jejich potomek bude alergický, až 80%.
V zahraničních médiích jsem nedávno zahlédla článek, že řada lidí si intoleranci a alergii na určité potraviny, hlavně na dnes nepopulární pšenici nebo kravské mléko, jen namlouvá. Můžeme se na ně nechat otestovat, abychom měli jistotu?
Preventivně testovat celou populaci nemá význam. Pokud opravdu máte obtíže, které jako alergie vypadají, je vhodné si o tom promluvit se svým lékařem. Ten zváží vhodnost nebo nutnost alergologického vyšetření. Takové vyšetření je pak hrazené z běžného zdravotního pojištění.
Více informací najdete na: www.alergologie-brno.cz
Zdroj foto: pixabay.com
