Kdo by neznal tyto pocity. Každého z nás dokáží zastihnout, překvapit a mnohdy i ochromit. Kde se berou? Jak s nimi pracovat? Co pomohlo mně na cestě k sobě? Ráda se s vámi o to podělím.
Klíč k rozvoji sebevědomí a lásky k sobě
Poslouchejte své vnitřní dítě
Jistě si moc dobře vybavíte pláč svého dítěte ve chvíli, kdy je úzkostné nebo cítí strach. A naprosto stejně pláče takové dítě uvnitř vašeho nitra. Volá o pomoc a touží po objetí. Stojí před vašimi dveřmi a bojí se zaťukat, neboť se bojí odmítnutí. Krčí se na zápraží a čeká, až si ho samy všimnete. Zatím ale stále víc a víc strádá a prosí o vaši teplou náruč. Vaše vnitřní dítě. Málokdo si umí představit, že by objímalo a tišilo sebe sama. To je přece úkolem druhých, aby nás hýčkali. Jak daleko od pravdy jste?
Za vše může minulost
Z minulosti si neseme vzorce, které nás už jako malé odvedly od našeho já. Nevědomě kráčíme životem a v jejich duchu si ho utváříme. Ne ale k obrazu svému, nýbrž ke spokojenosti druhých. Nemůžeme přece rozzlobit maminku a rozladit otce. To se nesluší. Vydržíme to. Nemůžeme dopustit, aby si o nás pomysleli, jak nevděční a sobečtí jsme. Cítíte v předešlých řádcích ironii? Určitě ano. A možná se v nich i poznáváte. Je ten správný čas na změnu.
Je čas na změnu
Terapie vnitřního dítěte, prosazovaná například Jiřinou Prekopovou, je velmi účinnou metodou, jak se zbavit úzkosti, chronické únavy, pocitu osamělosti, strachu z partnera, pocitu bezmoci a mnoha dalších omezení. Autorka ve své knize Obejmi své vnitřní dítě píše, že když se naučíme ztišit dětskou stránku svého já, jsme na nejrychlejší cestě k osvojení si tolik potřebné sebelásky. A ta se pak stane základem pro postupné narůstání sebevědomí a nahrazování starých způsobů myšlení novými.
Zkusme začít u sebe
Terapie objetí našeho vnitřního dítěte je způsobem, jak uvěřit, že:
je důležité mít se rád a umět se utěšit svou vlastní přítomností
skrze vlastní projevenou lásku lze nalézt lásku a vztah k druhým
největší pomoc a útěchu nalezneme na konci svých vlastních pažínahrazením starých negativních vzorců myšlení (např. nejsem dost dobrý) myšlením novým, tvůrčím (např. jsem dokonalý, jaký jsem) lze vymýtit mnoho sebedestruktivních projevů chování
všechno máme ve svých rukou my samy; ne druzí, jimž často podléháme
Terapie vnitřního dítěte je jednou z nejpřirozenějších metod sebepoznání. Učí nás sebepřijetí a sebelásce, jež je startem na dlouhé, místy velmi těžké, leč krásné a dobrodružné cestě k sobě. Obejmout své vnitřní dítě je nejen obrazným, ale i skutečným pojmem. Naše ruce jsou přece těmi, jež nás mohou pohladit před usnutím a dopřát nám bezstarostný spánek. A schoulíme-li se pěkně do klubíčka, je nám dopřáno sladce usnout ve své vlastní náruči.
Zdroj foto:Pixabay.com
