V Česku se většina domácností neobejde při vánoční večeři bez rybí polévky a smaženého kapra s bramborovým salátem. Každá země má ale svoji historii a zvyky. Kde se nám pokrmy přibližují nejvíce a kde naopak konzumují pochoutky, které by nás snad ani nenapadly?
Štědrý večer obsahuje mnoho zvyků a tradic, které odrážejí kulturu dané země. Mezi ně patří i tradiční štědrovečerní pokrmy. V České republice patří na vánoční stůl ve většině domácností smažený kapr a bramborový salát. I když si na kaprovi pochutnávají na Vánoce i v sousedním Slovensku nebo Rakousku, k vánočním chodům dlouho nepatří. Štědrý den byl vždy považován spíše za postní den, proto se dávala předost spíše prostším pokrmům jako je například houbový kuba, zelná polévka nebo pučálka – napučený a opražený hrách.
Zůstaňme ale ještě chvíli v Evropě. Ve Francii se servíruje tzv. le reveillon, tedy pokrm složený například z ústřic, klobásek, pečené šunky a salátů. Nesmíme samozřejmě vynechat slavnostní šampaňské a následně víno se sýry. Složení celého pokrmu se navíc liší dle regionů. V Alsasku si rádi pochutnávají na huse a v Paříži převládají ústřice. Ať tak či onak, Francouzi jako vyhlášení gurmáni si večeři až o 12 chodech vychutnávají, povídají si u ní a jedná se o rituál trvající i několik hodin.
Štědrý den drží i na Islandu a večeře probíhá většinou okolo 18. hodiny. Tradičním jídlem je rjúpa alias bažantovitý pták bělokur. Jejich existence je však v posledních letech ohrožena, proto jsou postupně nahrazováni uzeným jehněčím masem hangikjöt s červeným zelím a různými omáčkami. Přílohou je pečivo zvané laufabrauð, což jsou kulaté, nůžkami zdobené neslané placičky z tenkého těsta.
Pohled za oceán
Evropských států je tolik, že bych zde mohla popisovat sváteční pokrmy ještě týden. Přesuňme se teď za oceán. Do kanadských tradic se silně otiskla britská kultura. Proto na většině vánočních tabulí naleznete podobně jako ve Spojených státech pečeného krocana, šťouchané brambory, omáčku zvanou gravy, brusinkovou omáčku a vařenou zeleninu jako mrkev, hrášek a další. Jako dezert si pochutnávají na jablečném nebo dýňovém koláči a pudinku politém koňakovou polevou.
V Mexiku si naopak na zdlouhavé přípravy jídla nepotrpí. Servírují to, co má každý rád a především, aby to bylo na přípravu rychlé. Záměrem Váno je být s rodinou, ne se celý den motat kolem plotny. Pokud ale chceme zmínit alespoň nějaké dobroty, patří mezi ně pozole (silná kukuřičná polévka), tamales (tašky z kukuřičného těsta s masovou náplní a zabalené do banánových listů. Nechybí ani klasické tortilly, rýže a fazole.
Vzhledem k silné katolické víře v Jižní Americe, zde ve státech velmi bujaře oslavují Štědrý den. V Peru se podává opět pečené krůtí a rýže ochucená česnekem. Součástí tabule jsou také často opékané brambory a slazené jablečné pyré.
V Asii se taky slaví
I když náboženství v asijských zemích je rozmanité, najdeme křesťanské komunity, které vánoční svátky udržují. Příkladem je Libanon. Tradiční sladkostí jsou v cukru obalené mandle. K večeři se Libanonci pochutnávají na pečené krůtě nebo kachně s libanonským salátem zvaný Tabouleh.
A Japonsko? Podle mé kamarádky, která už v Japonsku žije přes deset let, se tam Vánoce v podstatě vůbec neslaví. Japonci si ale potrpí na trendovost, proto když se doslechli, že ve světě je populární kuře, pochutnávají si o Vánocích na něm.
A co vy? Trávili jstě někdy Vánoce mimo Česko a štědrovečení večeře vás překvapila? Podělte se s námi. Dále by vás mohl inspirovat netradiční recept na bylinkového kapra. Možná nepohrdnete ani vepřovou pečení s chilli a jablky.
Zdroj foto:Pixabay.com
