Espresso. Roztomile a absolutně nevinně vyhlížející nápoj, který působí na kavárenském poli tolik emocí a bizarních nedorozumění, že byste přísahali, že z něj jde strach. (Jediné, co z něj jde je samozřejmě pouze voňavá pára.) Zatímco někteří kafaři si na něj dělají chutě nehledě na to, jak se slovo espresso vyslovuje či skloňuje, takzvaní "kávoví fašisté", jak bývají někdy hanlivě označováni, by za malý šálek a svou ideologii klidně vyrazili do boje s dezertní vidličkou.
To, že piccolo neexistuje a že je to jen čirý mýtus, jsme už někde zaslechli. Jsme z toho pochopitelně zmateni, poněvadž jsme ho každý jistě už minimálně několikrát viděli na vlastní oči, a stejně tak jako kasteláni, kteří spatřili Bílou paní, bychom si raději celou situaci nejprve racionálně vysvětlili, než začneme pochybovat o své psychické formě.
Tak tedy ano, „piccolo“, „pikolíčko“, „malé presso“, „presso“, „prso“ a tak dále jsou časté, ale bohužel zavádějící a nepřesné názvy pro jeden a ten samý nápoj – roztomilý elegantní šálek kávy o objemu 30±5ml s doporučenou dobou extrakce 20 až 30 sekund a vyrobený pod tlakem cca 9barů. Espresso je zkrátka jen jedno a má svou neměnnou podobu, nemůže být ani velké, ani malé, je vždycky prostě akorát a buďme za to rádi, protože je samo o sobě dokonalé.
Zdroj foto: Pixabay.com
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...