Toho, aby neproběhla plná infekce virového onemocnění,
lze dosáhnout několika způsoby.
Podle použitého způsobu se rozlišují následující typy vakcín:
Oslabená vakcína (atenuovaná vakcína) je tvořena živými patogeny, které ztratily
schopnost vyvolat onemocnění. Po takovéto vakcíně proběhne obvykle nanejvýš
mírná infekce, která zanechává imunitu jako po prodělaném onemocnění.
Inaktivovaná vakcína je tvořena usmrcenými patogeny. Usmrcení patogenů musí
být provedeno takovým způsobem, aby byly zachována struktura antigenů,
které rozpozná imunitní systém.
Toxoidová vakcína je tvořena bakteriálními toxiny, které mají potlačenou schopnost
vyvolat toxickou reakci, ale stimulují imunitní odpověď. Například očkování
tetanovým toxoidem nijak neomezí množení původce tetanu, ale zabrání
vzniku tetanu.
Subjednotková vakcína je tvořena pouze některými fragmenty původce onemocnění, proti kterému se očkuje. Výroba probíhá tak, že se patogen pomnoží, usmrtí a následně separuje na jednotlivé fragmenty.
Konjugovaná vakcína je tvořena vlastním zpravidla polysacharidovým antigenem, na který je třeba vyvolat imunitní odpověď, a obvykle proteinovým nosičem (difterickým nebo tetanovým toxoidem), který usnadňuje prezentaci antigenu imunitnímu systému.
Rekombinantní vakcína je podobná subjednotkové vakcíně, ovšem podjednotky jsou získány pomocí technik genetického inženýrství jako produkty činnosti bakterií a kvasinek.
Genová vakcína (RNA vakcína) je nejnovější koncept vakcíny, která donutí několik buněk očkovaného, aby dočasně produkovaly fragmenty patogenu, proti kterým imunitní systém vytvoří imunitní odpověď.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...