Proč diskuze na toto téma a proč právě já?
Před půl rokem jsem si verdikt CELIAKIE vyslechla od lékařů a to u mojí 4leté dcerky Johanky. První momenty byly opravdu nepříjemné, chaotické s otazníky co si teď počneme, jak situaci budu ze dne na den řešit. Doma jsem si sedla na gauč a vyčítala si, co jsem kde udělala špatně? Kde jsem v miminkovském období udělala chybu? Pak přišla fáze smiřování a odpovědí, že opravdu o nic nejde! Však stačí jen změnit jídelníček. Tak jsem tak udělala, ale tím to bohužel nekončilo. Musela jsem si nastudovat vše potřebné k nemoci, hledala lidi v okolí, volala o pomoc jinde jen ne u lékařů, kteří stejně na vás čas nemají.
Hledala komunity maminek, oveřené recepty, rady, nápady. Za běhu řešila Johančiny bolesti bříška a související ekzém. Ale zadařilo se a v podstatě i díky Ženám s.r.o. jsem přišla na jednu spřízněnou duši a to Milušku, která mi byla a je stále velkým rádcem neb s celiakíí má jako výrobce nemalé zkušenosti. Situace se ustálila, Johanku přestalo bolet bříško a já si musím jen zvyknout na každodenní vaření do školky. A vězte v denním provozu to je někdy velké přemáhání, ale vím, že vše co dělám je správné a pakliže ji ulevím od bolestí, je mi fajn. Je velmi milé sledovat to 4leté dítko, jak si samo zvládne určit co smí a nesmí, ta zodpovědnost vůči sobě samé! Někdo tu zodpovědnost nemá ani v dospělosti :) A tak šel čas a já se dostala více do komunity celiaků. Zjistila jsem, že toto onemocnění má stále více lidí a ti kteří nemoc nemají lékařsky potvrzenou, prostě bezlepkovou dietu drží a to prostě jen tak, pro dobrý pocit, pro život bez lepku.
Lepek je označován za zlo v oblasti stravování a i já ho tak vnímám. Bezlepkově se stravujeme celá rodina samozřejmě ne vždy, ale třeba víkendové vaření je u nás ryze bezlepkové a já citím, že je nám lépe, lehčeji. V podstatě díky celiakii se nám změnil život, ale vězte k lepšímu, i přes všechny trampoty.
Celiakie je téma na dlouhé diskuze, a tak jedna z věcí na závěr - vadí mi, jak si někteří na celiakii staví bussines. Je to smutné, když někdo na nemoci druhých vydělává. Ti, kdo drží dietu striktně, protože musí, opravdu utratí mnoho a mnoho peněz a není lehké se s tím poprat. Proto třeba i kvůli tomuto spojujme se, tvořme besedy, kruhy, skupinky, naučme se společně vařit a sdělujme si vše na co nechceme být samy.
Závěrem Celiakii vlastně děkuju - naučila mne mnohé. :-*
A já se ptám ... Stravujete se bezlepkově ? Pokud ano, tak proč? (nemoc, dobrý pocit, zdravý životní styl). Máte celiakii, jak ji vnímáte jako nemoc nebo výzvu, životní změnu? Kdo vám radil v začátcích ? Tip, kam se obrátit o radu. Potraviny a jejich cena, přijde vám to jako bussines? Nebo si uvědomujete opravdovou kvalitu? Chtěly by jste založit třeba u nás na webu samostanou skupinu pro ženy celiatičky? Co takhle pravidelné kurzy, workshopy vaření a besedy s lékaři a lidmi žijící s celiakíí několik let, exkurze k výrobcům? Plánujeme toto v Pracovně v Chrudimi, přidáte se?
Zdroj foto: Pixabay.com
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...