Oslava kávy: Jak dobře znáte tento oblíbený nápoj?

Káva patří k nejoblíbenějším nápojům na světě, proto se není čemu divit, že má i svůj mezinárodní den, který připadá na 1. října. Bez šálku ranní kávy si mnozí neumějí představit den, je pro ně rituálem i zdrojem energie, její pití během dne zase bývá symbolem společenské interakce. Tohoto lahodného moku oblíbeného napříč kontinenty se vypijí miliardy šálků ročně. Co ale o kávě vlastně víme?

Kde se vzala káva

Podíváme-li se na historii kávy, datování jejího objevení se může lišit, ovšem nejčastěji se uvádí 6. století. Místo je však jasné – Etiopie. Tamní pastevci koz si prý všimli, že jejich kozy byly po požití určité rostliny neobyčejně čilé. Jednalo se o kávové třešně v jejichž středu se nachází kávové zrno. Což je také důvod, a to vás možná překvapí, proč je káva ve skutečnosti řazena mezi ovoce. Ale pojďme zpět. Pastevci zkusili tyto třešně žvýkat také a účinky je nadchly, pocítili příval energie a zvýšenou bdělost. Jedna z legend dokonce říká, že pastýř jménem Kaldi donesl poté rostlinu i do místního kláštera, kde mnichům pomáhala zůstat vzhůru během nočních modliteb. Lidé pak začali kávová zrna i pražit a postupem času se káva rozšířila přes Jemen dál na Blízký východ. První kavárna byla otevřena v Istanbulu v roce 1475 a až začátkem 17. století dorazila káva také do Evropy. Dovezli ji benátští kupci a v Benátkách také vznikla v roce 1645 první evropská kavárna. O historii kávy by se dalo ještě dlouze povídat, například o tom, že první kávovar na espresso vymyslel Ital. Roku 1901 si totiž továrník Luigi Bezzera všiml, že pro přípravu opravdu dobré kávy je potřeba mít správnou teplotu a tlak. Teď si ale raději řekněme něco víc o druzích kávy a především kávových zrn.

Rozdíly v chuti

Druhů kávy existuje na světě více než 100, obecně se však dá říci, že se používají hlavní dva druhy kávových zrn, a to Arabica a Robusta (setkat se místy můžete také s druhy Liberica a Excelsa). Zrna Robusty mají vyšší obsah kofeinu, oplývají silnější chutí. V kávě z nich uvařené můžete cítit nejen kávovou hořkost, ale také určitou sladkost či ovocnou kyselost. Více než 70 % vypěstované kávy ovšem tvoří Arabica typická svou aciditou neboli kyselostí a mnohdy až rafinovanou chutí. Přednost můžete dát jedné nebo druhé, ale například správné italské espresso potřebuje kombinaci obou. Musí být totiž hořké, pořádně nakopávající (tedy s dostatkem kofeinu), ale zároveň s výraznou chutí. Kávě pak dodává specifickou chuť také způsob pražení, který má každá pražírna jiný. Nejsvětlejší způsob pražení se nazývá skořicový, pak následuje několik dalších stupňů, přičemž nejtmavší, který když se neuhlídá, dochází k destrukci zrn, se nazývá Španělské pražení. Jak už název napovídá, nejoblíbenější je právě ve Španělsku a také na jihu Itálie.

Jak si kávu vychutnat

Kde už se jen těžko dobereme nějakého čísla, to je počet možností, jak kávu pít. Někdo nedá dopustit na hořkou černou, jiný v ní musí mít spoustu mléka a cukru, další si ji ozvláštní pouze špetkou skořice či jiného koření. Kolik lidí, tolik chutí. A to nemluvíme o táborech, kde jedni preferují kávu z čerstvě namletých zrn, zvláště starší generace se kloní k pořádnému "turkovi" z mleté kávy a někomu stačí káva instantní.

Podobně širokou škálu káv má kupříkladu také L´or, kde si na své přijdou i milovníci kávy připravené z kapslí. A takto bychom mohli pokračovat dále i k řetězcům typu Starbucks. Jak si nejraději vychutnáváte svou kávu vy? Nebo snad preferujete zcela jiný nápoj? Mnohdy je snad i důležitější, zda si dáte šálek v klidu o samotě doma či vyrazíte s někým do kavárny. Alespoň dnes, na Mezinárodní den kávy, by to chtělo si dopřát nějakou opravdu kvalitní.   Zdroj: Wikipedia Commons, kavologie.cz, questcoffee.com.au Foto: Shutterstock a se souhlasem Jacobs