Bylo to gesto logické – logické vzhledem k okupaci i vzhledem k tomu, že porota nespravedlivě „doplnila“ její sovětské soupeřce body tak, aby se o medaili rozdělily.
Zkrátka sport na této úrovni byl – a je – politika.
Mimochodem, tu svatbu v kostele jí komunisté také neodpustili. Stejně jako zmiňovaný podpis, kterým podpořila petici Ludvíka Vaculíka a spol. Dva tisíce slov. Čáslavská podpis nikdy neodvolala, ačkoli ji k tomu nabádali mnozí „dobří přátelé“ (ve službách tajné bezpečnosti).
Odjela do Mexika
Pravda, kariéru si Čáslavská zničila na samém jejím konci. V srpnu následujícího roku se jí narodila dcera Radka, o pět let později syn Martin. Zvládla v Československu i vystudovat Fakultu tělesné výchovy a sportu.
Práci ale sehnat nemohla, komunistický režim ji deprimoval domovními prohlídkami, v roce 1971 ji ze svých řad dokonce vyloučila Tělovýchovná jednota Rudá hvězda Strašnice.
Zlom přišel, když v roce 1971 nebyl Sovětský svaz schopen dodávat Kubě uhlí. Mexiko se nabídlo, že dodávky supluje – výměnou za „ikonu“ Věru Čáslavskou.
Tak mohla Čáslavská i s rodinou odcestovat do relativně neutrálního prostředí, kde měla možnost trénovat a byla milována a ctěna. Dokonce měla svůj vlastní televizní pořad.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...