Jen málokterá žena vyjde dnes na ulici bez toho, aby použila tuto kosmetickou drobnost. Najdeme jí takřka v každé dámské kabelce a už i malé holčičky jsou nadšené, když se nějaké té starší maminčiny rtěnky „zmocní“ a mohou si před zrcadlem „hrát“ na velké.
Kde to všechno ale začalo?
První doloženou barvu na rty známe z Mezopotámie. Objevena byla ve městě Ur a je stará přibližně pět tisíc let. Jako ozdoba rtů sloužily rozdrcené drahé kameny smíchané s rudou barvou. Ve zvýraznění rtů se přímo vyžívali starověcí Egypťané. Nejen ženy, ale i muži. A složení rtěnek?
Vyráběly se z čistě přírodních sloučenin, ze kterých by však dnešní vyznavači přírodní kosmetiky nadšení nebyli. Sytých červenofialových barev se docílilo sloučením jódu a jedovatého bromu, který způsoboval četné zdravotní komplikace. Není se co divit, že rtěnka získala název „Polibek smrti“. Dalšími oblíbenými barvami byla oranžová a červená. Sytě rudými rty proslula zvláště královna Kleopatra. Docílila jich kombinací drcených karmínových brouků, mravenčích vajíček a vosku. Lesk pak dodávaly rybí šupiny. Rtěnky provázely Egypťany i do říše mrtvých. Dva kelímky barev na rty byly běžnou součástí pohřební výbavy.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...