Táhneme to dál - za jeden" provaz??"

Prázdniny skončily - návrat do školy je v nedohlednu. Upřímně - aspoň náš sbor je téměř celý v karanténě, neměl by kdo učit. Jsme skoro všichni v karanténě. Jsme až tak zodpovědní? Dlouho jsem si myslela, že nějaký covid se mě vůbec, ale vůbec netýká. Týká, víc, než jsem ochotna  připustit. Náš malý - vnouček skončil na Bulovce na infekčním - průjem, teploty, křeče v bříšku. Byl dehydrovaný, vyčerpaný.  Snacha volala - marně - dětské lékařce - nezvedala telefon. Na pohotovosti ji nadali, že má volat dopředu, nicméně, měli dojet. Dojeli, malého prohlédli, poslali domů.  O pár hodin později - opět volali, dojeli, vzali malého a snachu a oba byli hospitalizováni. Malý  - je pozitivní, má covid. Asi ze školky??? Syn - nikam se už třetí den nedovolal, nicméně udělil si karanténu. Snacha - je ráda, že jdou domů Jonášek - už ho bříško nebolí, je rád, že byl s maminkou My všichni - jsme rádi, že je malý v pořádku.  I když jsme všichni dodržovali vše, co lze - bohužel.,   Prosím, snažme se všichni neohrožovat své okolí.   Děkuji