Nezavírejte před tím oči.
"Nepamatuji si, kdy to začalo.
Mám prostě pocit, že to bylo odjakživa a neznala jsem nic jiného.
První zážitek, který si opravdu pamatuji, začal v mém dětském pokoji.
Byla noc a on si pro mě přišel. Snažil se mě stáhnout z postele a já se podvědomě bránila. Zřejmě už se to někdy stávalo, ale já to vytěsnila z paměti.
Odnesl si mě do ložnice, vyhrnul mi košilku a začal mě osahávat. Kromě toho, že uspokojoval sebe, snažil se rukou uspokojit i mě.
Nezmohla sem se na nic jiného, než mačkat plyšáka, kterého jsem si stačila vzít s sebou.
Následně se do mě snažil zezadu vniknout, ale vzhledem k mému nízkému věku, to moc nešlo. Šíleně to bolelo.
Na konci vždy opakoval, že to bude naše tajemství a za mlčení mi dával sladkosti.
V dětství jsem nenašla sílu to ohlásit. Otec byl bývalý policista a všichni se ho báli.
Nakonec, asi v patnácti letech, jsem s tím vyšla na povrch.
Proběhl soud, který spíš připomínal frašku, a on vyvázl jen s podmínkou.
Nyní se s rodiči nestýkám a nehodlám to měnit.
Jsem obětí dlouhodobého sexuálního zneužívání vlastním otcem a zažila jsem nejméně 380 aktů znásilnění."
A já dodávám:
Včera odstartovala velká věc. Projekt Terezky Pomschárové a Fotografa bez talentu o násilí. Jsem jeho součástí, jak se asi dozvíte později. Cílem je pomoc všem, které to zažily nebo zažívají. Prosím Vás, sdílejte to. Nezavírejte před tím oči. Tohle je sice vidět, ale to, co si všechny ty holky nosí v duši, to nevidí nikdo. Děkuju!
Tereza
Odkaz na Terezku máte zde: http://www.zenysro.cz/tereza-pomscharova
Zdroj: Terezie Schliková
-scaled-e1777480317930.jpg)
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...