Od pořádku v prioritách k Projektu Soucitných Škol

Během své cesty po Indi mám konečně čas si vše usp Sedím si v mé oblíbené kavárně a užívám při opět vynikající domácí bezinkové limonády, jahodového cheescaku... v kapse jsme našla dvě šišky, které mi během procházky na Sázavě cinkly do očí. Dortík postupně ubývá klasicky nepochopitelnou rychlostí:  “vždyť jsme měla jen dvě sousta??” Nad tímto fenoménem by se měli fyzici a jiní badatelé zajímat. Jev poměrně běžný a stále nevysvětlený. Koukám na dortík a najednou mám chuť tu krásu kvality nějak ocenit. Kromě hlasitého užívání zvyšuji svoji asetivitu na maximu a prechazím k akci. Mára do brčka- lehce smotat, druhá a ejhle ono to vypadá jako srdíčko. Super! Další části je precizní umístění toho lahodného dortíku. Jsem ochotna riskovat jeho smíchání s limonádou? Copak není všude okolo dost stresujících událostí?  Mé srdce dobrodruha však váhá pouze vteřinu. Je čas obětovat na oltář umění a ocenění nějaké případné oběti.  Lehké kolísání ořádat