Myšlenky a slova tvoří naši realitu....

A vyřčená slova mohou následovat laskavé a láskyplné činy.

Myšlenka vytváří slovo.

Nejsem katolík ani evangelík, ale Bible je jedním ze základních "literárních děl" naší evropské civilizace v posledních 2000 letech.... tak ji mám přečtenou. A mnohdy mi některé pasáže vytanou na mysli a jsou skutečně moudré... a jsem u slov... Slova  z této staré knihy jsou plná moudrosti, pokud ji čteme a vnímáme bděle, pokud jsme ochotni o nich přemýšlet, nevnímat jejich podstatu.... pomohou nás mnohdy vést cestou života tak, abychom zbytečně nežili vnitřní ani vnější konflikty.

A mnoho konfliktů vzniká z vyřčených slov.... před těmi vyřčenými slovy jsou emoce, myšlenky.... mým názorem je to, že myšlenka následuje emoci... pokud jsem vyrovnaná, klidná, moje emoce jsou pozitivní, a tak je následují pozitivní myšlenky.... pokud jsem nevyrovnaná, nešťastná, nespokojená, moje myšlenky následují můj emoční stav s pak i slova jsou jejich odrazem. Před každým slovem, než ho vyslovíme je myšlenka... uvedu příklad: než řeknu někomu dobrý den..... předchází to myšlenka: potkávám někoho koho znám, pozdravím ho.... pozdrav je slovo, které následuje předchozí myšlenku... tedy myšlenka vytváří slovo.

Mnoho myšlenek ani nejsme schopni vnímat, lítají nám myslí vědomou i podvědomím jak chtějí a i když je neregistrujeme, velice nás ovlivňují.... uvedu příklad: kdysi nás pokousal pes..... zážitek je vtištěn v naší mysli, možná jsme to na vědomé úrovni již zapoměli, ale v podvedomí žije dál.... A nyní jdeme a potkáváme psa.... naše mysl se rozpomíná na nepříjemný zážitek a startuje pocit strachu, ohrožení... a přechází do vědomé úrovně naší mysli a nám naskakuje myšlenka: pozor, mohl by mě kousnout! A popřípadě následují slova k pánovi psa: chyťte si ho na vodítko! A přitom je třeba ten psík mírumilovný, klidný a vůbec nepotřebuje chodit přivázaný, ale realita naší paměti v podvědomí je prostě ohrožení psem v minulosti, tak nyní nastartovala myšlenkový program ohrožení a slova jsou jen její otisk.

Když už jsem zmínila Bibli, je v ní také psáno: ne podle slov budeš souzen, ale podle činů... já to vnímám tak, že skutečně velice záleží na tom co říkáme, samozřejmě pod vlivem slov a myšlenek jim předcházejících potom konáme a tak vytváříme realitu.

Pokud budeme trošku bdělí, budeme se učit vnímat své pocity, řídit vlastní myšlenky, budou naše vyřčená slova následovat laskavé a láskyplné činy, budeme vytvářet harmonickou realitu.... uvedu příklad: slova Dobrý den jsou láskyplná... podtext těchto slov je přání dobrého dne tomu, komu to říkám... to je láskyplné.... a pokud to říkám opravdu ve vědomí smyslu těchto slov, každému, komu to říkám dávám Lásku a tak bez manipulace vytvářím láskyplný prostor kolem sebe.

Pozor ale na náš současný slovník.... je plný paradoxních spojení, která vytvářejí zmatek v realitě... například říkáme: to je strašně krásné! ....to je příšerně dobré!.... to jsem hrozně ráda! Strašný v sobě skrývá něco nepříjemného, krása ale není nepříjemná.... Proč to používáme? Asi proto, že jsme zmateni, žijeme v myšlenkovém balastu, neděláme psychohygienu, přestože zuby si čistíme několikrát za den, mysl necháme zanášet balastem a smetím... a naše zanesená mysl potom produkuje zmatená slovní spojení a zmatek v našem životě se šíří.

Můžeme přeci říci: to je velice krásné..... to chutná lahodně,.... to jsem moc ráda...... tato spojení si neodporují a nevytváří tak nesoulad.... stačí málo a naše realita se mění od zmatku a nerovnováhy k souladu a rovnováze... začíná to v maličkostech....

A uvádět slova do souladu s činy také můžeme hned teď... nebudu slibovat něco, o čem již teď vím, že nechci nebo nemohu splnit. Nebudu pomlouvat, protože mě se také nelíbí když mě někdo pomlouvá. Budu hovořit o tom co si přeji a co si nepřeji... bez bázně ... budu se učit upřímnosti  sama k sobě i k druhým. Mohu dělat mentální hygienu, mohu vážit slova, mohu dávat slova do souladu s vlastními činy.... to vše mám ve svých rukách, mohu začít hned teď!!!
Aloha!!!

Zdroj foto: Pixabay.com