Loňský rok byl… jedním slovem náročný. Roky, které mají na konci devítku, jsou totiž velice často ve znamení ukončení všeho, co dál v našem životě nemá místo, co pro naše dobro musí skončit a nemá dál pokračovat.
Málo kdy jsme ale ochotni se pustit. Lpíme na všem, co je součástí naší komfortní zóny. To je pochopitelné, že se změnou přichází strach. Proto se také naší komfortní zóně říká komfortní. A v takových případech se pak s pravidelností objeví rok, který by se dal nazvat jako čistič. Ať na něčem lpíme sebe víc, vezme nám to. A my cítíme díru. Nevidíme příležitost. Cítíme, že nám bylo něco vzito, neco odebráno, něco bylo odejito.
I já se dlouho na svém blogu neozvala. Tento rok byl opravdu náročný. Mému muži 2 měsíce po svatbě našli nádor na mozku… Zvládli jsme to. Už bojovat nepřestaneme. Posílilo nás to. Alespoň tak se na to snažíme ze všech sil dívat. O roku, který nás zkouší, který bere něco vím. Proto každý den říkám svému Vesmíru, že mám radost, že od nás odešel právě ten nádor. Byť je to zlé, je to pro něco dobré. Pro manželovo zdraví. A takto se můžete i Vy dívat na každou svou ztrátu.
Nebuďte proto dále smutní! To, co mělo odejít, odejít muselo. Zkuste to vzít takto, z tohoto úhlu, třeba se Vám uleví. Zkuste popřemýšlet nad myšlenkou, že vše odešlo právě kvůli tomu, abyste se mohli posunout kupředu, k něčemu většímu a lepšímu. ????




-scaled-e1777480317930.jpg)




Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...