Jazyk, kterým mluvíte, mění váš pohled na svět (1. část)

Lidé, kteří mluví dvěma jazyky, mají veškeré možné výhody. Lepší vyhlídky na práci, kognitivní (poznávací) podporu a zároveň ochranu před demencí. Na základě nového výzkumu se nyní ukazuje, že tito lidé jsou také schopní vidět svět různě, a to v závislosti na konkrétním jazyce, který ovládají. Během posledních 15 let proběhlo ohromné množství výzkumů na téma dvojjazyčnosti, přičemž většina důkazů poukazuje na hmatatelné výhody toho, když lidé ovládají více, než jeden jazyk. Přecházení z jednoho jazyku na druhý je určitým druhem tréninku mozku, kdy je náš mozek postrkován k větší flexibilitě. Je to stejné jako s pravidelným fyzickým cvičením, kdy naše tělo získává určité biologické výhody. Ovládáním dvou nebo více jazyků náš mozek získává kognitivní (poznávací) výhody. Tato mentální flexibilita vyplácí velké dividendy zejména v pozdější fázi života: typické známky kognitivního stárnutí nastávají u dvoujazyčně hovořících lidé později - a počátek degenerativních poruch, souvisejících s věkem, jako je demence nebo Alzheimerova choroba, se u dvojjazyčně mluvících osob zpožďují až o pět let.

Němci vědí, kam směřují Ve výzkumu, který byl nedávno publikován v Psychologické vědě, byli zkoumáni lidé, kteří ovládají němčinu a angličtinu, a zároveň lidé, kteří mluví pouze jedním jazykem.  Cílem výzkumu bylo zjistit, jak různé jazykové vzorce ovlivňují reakce těchto lidí na experimentální úrovni. Výzkumníci ukázali lidem, kteří hovoří německy i anglicky, videoklipy s různými pohybovými událostmi (např. ženu kráčející k autu nebo člověka jedoucího na kole směrem k supermarketu), a požádali je, aby tyto scény popsali.

Když měl takovou scénu popsat člověk, který hovoří pouze německy, měl snahu popsat děj, ale též cíl. Takže tito lidé říkali „žena kráčí směrem k autu“ nebo „muž jede směrem k supermarketu“. Oproti tomu lidé, kteří hovoří pouze anglicky, popisovali tyto scény jednoduše: „žena kráčí“ („a woman is walking“) nebo „muž jede na kole“ („a man is cycling“),aniž by se vůbec zmínili o cíli. Světonázor, který získali německy hovořící lidé, je holistický - tzn. že Němci mají tendenci pohlížet na událost jako na celek – zatímco lidé, hovořící anglicky, mají tendenci „zaostřit“ na událost a zaměřit se pouze na dění. Zdá se, že lingvistický základ této tendence je zakořeněn v tom, jak různé gramatické „nástroje“ umisťují děj v čase. Např. angličtina vyžaduje, aby mluvčí gramaticky označovali události, které právě probíhají, morfémem -ing: „Hraju na klavír a nemůžu jít k telefonu“ („I am playing the piano and I cannot come to the phone“) nebo „Hrál jsem na klavír, když v tom zazvonil telefon“ („I was playing the piano when the phone rang“). Němčina toto nemá.   

Článek byl původně publikován na theconversation.com, přeložila Jana S.