Ospravedlněním pro odpor ke změnám bývají naše přesvědčení

Vyrůstáme s nejrůznějšími přesvědčeními a myšlenkami, které stojí na počátku našeho odporu ke změnám. Například: - To není hotové. - To není ono. - To se nedělá. - To není duchovní. - Duchovní lidé se nikdy nerozzlobí. - Tohle muži/ženy nedělají. - U nás doma se to tak nikdy nedělalo. - Láska není nic pro mě.  - Je to celé nesmysl. - Musí se kvůli tomu dojíždět. - Je to příliš namáhavé. - Je to příliš drahé. - Trvalo by to příliš dlouho. - Nevěřím tomu. - Nejsem ten typ.

Jako ospravedlnění pro odpor ke změnám také často využíváme vžitá přesvědčení o sobě samých: - Jsem na to příliš stará/mladá. - Jsem příliš tlustá/hubená. - Jsem příliš malá/vysoká. - Jsem příliš líná. - Jsem příliš silná/slabá. - Jsem příliš hloupá/chytrá. - Jsem příliš chudá. - Jsem příliš neschopná. - Jsem příliš lehkomyslná/vážná/upjatá. Atd.    Zdroj: Louise L. Hay: Miluj svůj život Foto: Pexels