Jak v sobě ukončit "násilí"? - 5. část

Abychom se dostali mimo násilí, nemůžeme jej popřít a potlačit, ani prohlásit, že je to něco lidského, anebo že s tím nechceme mít nic společného. Musíme se podívat násilí do očí, musíme násilí studovat, musíme se s ním sblížit. A to není možné, když jej zavrhneme anebo odsoudíme. Zanechme teď na chvíli odsuzování a zavrhování, což mimochodem děláme neustále.  Jestliže chcete, aby se násilí zastavilo, aby skončily války, kolik ze sebe sama, kolik své životní energie jste tomu ochotni obětovat? Nebo je snad pro vás bezvýznamné, že lidé ve válkách umírají? Nevidíte, že násilí ve vás ničí vaše děti? Nebo to vnímáte jen abstraktně?  Vložte do zkoumání násilí celé své myšlení a srdce. Na zlobu a násilí se nelze dívat očima, které jej odsuzují nebo ospravedlňují. Pokud pro vás násilí není palčivý problém, nepohnete s ním ani o milimetr. Takže se nejdříve musíte naučit vidět svou vlastní zlobu, naučit se dívat na vlastního partnera, děti, naslouchat politikům a chápat, proč váš pohled není objektivní, proč v jednom případě odsuzujete a jindy máte okamžitou omluvu.

   Zdroj: Džiddú Krišnamúrti: Volnost, která neví Foto: Pexels