Jak se nezbláznit z distanční výuky

A jsme v tom zase!! Už třetí týden. Je zbytečné, jak se říká, brečet nad rozlitým mlíkem. Prostě každý den, každé ráno, místo toho, abychom popoháněli ( je tam správně měkké i, máme mezi sebou i kolegy muže) žáky do tříd, hlídali příchody, přezouvání, atd, však to známe, žejo? Tak místo toho každodenního "frmolu" je to jiné. Musíme věřit a spoléhat se, že internetové připojení bude na naší straně, všichni se spojíme, všichni budeme online. Není to komfortní pro nikoho, ale musíme si i v tom, co máme a nedokážeme změnit, najít to dobré nebo aspoň to lepší. Nechci rozviřovat diskuze, jak distanční výuka je či není efektivní. Všem - skutečně všem nám chybí vzájemný kontakt. Takže výhody - nemusíme vstávat a nikam chodit, dojíždět. Nenosíme doma roušky, ušetříme za dojíždění. Ale strašně moc si chybíme. Dokážeme napsat testy online, dokážeme nasdílet obrazovku a přednést co potřebujeme, dokážeme předat písemné podklady. Všichni se musíme moc, moc snažit. Mě osobně trvá příprava na jednu hodinu více než hodinu a půl. Já své žáky znám a mám je "prokouknutý" a vím, co kdo opíše a co vytvoří sám a oni ví, že já vím. Je to vztah, na kterém jsme pracovali - já i oni. Prostě - víme svý. Musím - zaujmout, vypíchnout podstatné, pořádně vysvětlit o co jde. navázat kontakt. Potřebujeme - popovídat si, sdílet co nás trápí, co nestíháme, z čeho máme obavy, co nás těší. Prostě musíme existovat, věřit a jít pořád dál. Sdílíme obavy maturantů. jak to všechno bude a společně děláme maximum abychom vše zvládli. Cítíme sounáležitost, jsme na jedné lodi a společně to, čemu všichni věříme, či alespoń se snažíme věřit, zvládneme.  Přeji všem, aby z těchto dnů vytěžili maximum dobrého, i když je to někdy hodně těžké. Toto období, aspoň to tak cítím, mě s mými žáky spojilo. A přiblížilo.  Strašně se na ně těším, až budeme pohromadě, nejen na jedné obrazovce. A zatím - hodně čtu, vymýšlím učební materiály, prezentace. Šiju. Pletu a snažím se nezbláznit. V odpoledních hodinách vypomáhám ve školách, kde jsou děti zdravotníků. Žiju.   Přeji všem hodně síl a zdraví.