Dlouho jsem zde nebyla - příroda rozhodla jinak, tak jsem našla fotky, které nechci už nikdy vidět.

Konec června  - normální den,  čtvrtek s nenormálním koncem. Den, kdy se nám život obrátil " vzhůru nohama."  Seděli jsme celou noc venku, byla to" krásná" noc, přemýšleli, co bude dál. Nebýt okamžité pomoci, nad ránem se začaly ozývat sirény hasičů, policistů, armády z celé republiky, asi bychom to vzdali. S nimi přišla naděje, že to zvládneme, že máme východisko, že nejsme sami, že to prostě půjde.   Kdo to s náma prožil - ví. Nikdo z nás nedokáže plně ocenit a poděkovat vojákům, hasičům, policistům. Slova jsou asi zbytečná, Policisté nás chránili před nájezdy "novinářů|" a jiných rádoby mecenášů. Díky, díky. Změnil se ráz krajiny, než dorostou stromy, v Mikulčicích byla alej ve tvaru kříže - byla. Prázdniny - ne moře, ne relax - tvrdá práce, ale v Moravské Nové Vsi funguje škola - úžasné.  Hrušky - obec žije. A my ostatní taky. Hodonín - užili jsme si "hody." Nedokážu tady vyjádřit svůj osobní dík všem, co přispěli, pomohli. Pořád mám v slzy v očích a budím se v noci hrůzou. Propadali jsme zoufalství, plakali jsme, ale právě dobrovolníci byli ti, co nás zvedli a dali nám víru, že bude líp.  Více fotek nedám, nemám sílu.  Děkuji všem, všem co jste nám pomohli, byť jen tím, že jste drželi pěsti, palce. A že jste byli s námi v myšlenkách.  Dali jsme to!!!!!! DĚKUJI VŠEM!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! P.S.  Do dnešních dnů není plně zprovozněná trať mezi Břeclaví a Hodonínem.