Deník idiotky: Toužím

Padám Do Hlubiny Nadechnutí Procitnutí   Píšu a cítím, že žiju.   Vidím. Osobu. Stojí ve tmě. Kdo? Záře. Uchopit. Poodejde. Pouto. Kdo jsi? Ptám se.   Tvoř.   Slova. Přistoupit blíž. Nemůžu. Padám. Pochopím. Sklo. Můj obraz. Jsem to já. Jsem si blízká a vzdálená zároveň. Jsi to ty? Má duše?   Tvoř. Tím mě v sobě objevíš.   Malovat. Svět. Lidi. Lásku. Barvy.   Já?

 

 

Zima

Srdce se chvěje

Chladné ruce zebou

Necítíš, jak bije

Jak tluče, když tě musí s čímkoliv odmítnout

Když ti musí říct na cokoliv ne

Proč se zas a znovu bojí bolesti

Necítíš to

Neslyšíš tlukot

Proč

Už nechce

Jak se můžeš zlobit za to, že nechce trpět

Ublížils

Vyměnil

Vzdal  

Brouzdání ve tmě

Bloudění

Zlomená

Nevěřící

Nejistá budoucností

Nechtíc slyšet jakákoliv slova

Bolí

Jen domov

Choulíš se do sebe

Braň

Sama sebou

Chraň

Zachumlaná

V bezpečí  

Už nepatříš…