Jedním z největších životních problémů je strach - 2. část

Hovořme nyní o psychickém strachu. Každý člověk se něčeho bojí. Neexistuje žádný abstraktní strach, každý strach se k něčemu vztahuje: strach ze ztráty zaměstnání, z nedostatku peněz, strach z toho, co si o nás pomyslí sousedé a lidé v okolí, strach z neúspěchu, ze ztráty společenského postavení, z výsměchu, pohrdání, bolesti a nemoci, z toho, že vás někdo ovládne, že nikdy nepoznáte lásku, ze ztráty partnera a dětí, ze smrti a ze života, z nudy či z toho, že nedostojíte představě, kterou si o vás druzí vytvořili, ze ztráty víry, atd.  Jak se svým strachem obvykle nakládáte? Utíkáte od něj, nebo ho překrýváte různými myšlenkami a představami? Útěkem se však strach ještě zvětšuje. Jednou z nejdůležitějších příčin strachu je skutečnost, že se nechceme podívat do tváře tomu, co jsme. Musíme tedy prozkoumat i rozvětvěnou síť "únikových chodeb", které jsme vybudovali, abychom se strachu vyhnuli. 

Když se mysl snaží strach překonat, uhlídat, udržet jej pod kontrolou anebo jej v cosi proměnit, dochází k určitému tření - k rozporu, který znamená ztrátu energie.  Především se tedy musíme ptát, CO je to vůbec strach, a jak vyvstává. Je třeba se pídit po tom, co je to strach - a nikoli čeho se bojíme.    Zdroj: Džiddú Krišnamúrti: Volnost, která neví Foto: Pexels