Ten nejtěžší krok: ZAČÍT

Dneska krátká ukázka z první kapitoly, resp. závěru první kapitoly, kterou hned po úvodním příběhu shrnuje stručné desatero a doplňuje ji jeden z mých přátel svým postřehem.

Ivan Hoffmann: Svoboda podnikání a cesta k úspěchu.

Desatero poučení pomůže vám při učení: 1. HLEDEJTE PŘÍLEŽITOSTI – nebojte se zkoušet nové věci, s věkem člověk ztrácí odvahu. 2. PŘIPRAVTE SE NA TVRDOU PRÁCI – jenom talent nestačí; nebojte se na začátku vzít opravdu téměř každou práci, každá nová zkušenost vám ukáže směr, kterým byste se mohli dát. 3. JDĚTE ZA SVÝM CÍLEM – pokud již víte kam, tak za tím jděte hned od začátku! 4. SBÍREJTE ZKUŠENOSTI – i ty špatné se vám budou hodit; je dobré vědět, kudy cesta vede a kudy ne. 5. UČTE SE ZE ZKUŠENOSTÍ A CHYB DRUHÝCH – to je možná ještě moudřejší pravidlo než to třetí a čtvrté. 6. SEZNAMUJTE SE A SBÍREJTE KONTAKTY – nikdy nevíte, kdy budete potřebovat zvednout telefon a potřebovat poradit; vztahy pěstujte od začátku. 7. NEZAPOMEŇTE NA SLUŠNÉ VYCHOVÁNÍ – kontakty vám budou nanic, pokud lidi zklamete, naštvete nebo se budete chovat nevhodně. 8. PŘIZNEJTE SVOU NEZNALOST – pokud něco nevíte, nevymlouvejte se a nelžete; nebojte se přiznat své chyby a napravit je. 9. ZACHOVÁVEJTE SVÉ NÁZORY A ZDRAVÝ ROZUM – nenechte se ovlivňovat těmi, s jejichž názory nesouhlasíte; rady vyslechněte, ale buďte připraveni si svůj názor hájit a prosadit. 10. KDO NIC NERISKUJE, NIC NEZTRATÍ – pokud s tímto souhlasíte, nikdy nepodnikejte! O podnikání Ivan Hoffmann, podnikatel, jednatel společnosti Hoffmann, s.r.o. (poctivý podnikatel, skvělý člověk, nakažlivý optimista; každému bych přála takového přítele a našemu státu více takových podnikatelů) Podnikání je krásné i přes všechna svá rizika, do života vnáší absolutní svobodu. Vyžaduje však nadání, disciplínu, trpělivost, ukázněnost, slušnost, odvahu a teprve potom i trochu štěstí. Úspěšným podnikatelem nemůže být každý, stejně tak jako vynikajícím sportovcem nebo umělcem. Slušné podnikání je u nás bohužel diskreditováno různými kšeftaři, kteří se živí okrádáním druhých, stát nevyjímaje. Někdy se zdá, že každá státní zakázka je zmanipulována a předražená. Nevylučuji, že to nemusí platit pro všechny, jen se o těch, na kterých se podílejí firmy korektní, z médií nedozvíme. Při rozhodování, zda podnikat, je nutné kriticky zhodnotit své možnosti, šance i podmínky. Ani po více jak dvaceti letech svobody v nás ještě není plně obnovena tradice podnikatelské cti, dědictví čtyřiceti let komunistického marasmu je stále přítomno. Rodičům a prarodičům dnešních mladých a začínajících podnikatelů bylo podnikání znemožněno po velkou část jejich života. Do svobodných poměrů hladce vplula struktura veksláků, kteří svými neblahými metodami podnikají dodnes, a to na všech frontách. (Vekslák nelegálně vyměňoval lidem české koruny za tuzexové bony, za které šlo koupit všechno to, co zde běžně koupit nešlo - takové samozřejmosti jako džíny, kvalitní kosmetiku, hezké prádlo, barevnou televizi a slušné auto. Bony získával vekslák od čs. státní banky výměnou za tzv. valuty US dolary, západoněmecké marky a jiné. Tyto peníze zase nakupoval v násobně jiném, pro cizince lepším kurzu, než nabízely oficiální směnárny. Byla to hrůza. Je darem dnešní doby, že toto ponížení a diskriminace již neexistují.) Prohlašuji však, že lze úspěšně podnikat, těšit se z úspěchu, přinášet jistotu zaměstnancům, užitek státu, městu, obci, sociální sféře, své rodině i svým následovníkům. Naše rodina podniká již ve třetím století, přežili jsme dvě války, několik státních zřízení, krizí, měnové reformy a naplňujeme své sny i dnes. Jakkoli mně vadí neskutečná bruselská byrokracie, skutečnost, že můj rakouský vnuk po ukončení studia bude se mnou pracovat a následně převezme rodinnou firmu bez jakýchkoli komplikací, mně přináší radost a jistotu. S moudrými desatery v této knize bez výhrady souhlasím, nic nebylo opomenuto. Přesto bych rád doplnil několik svých rad a doporučení. Myslím, že podnikání nemusí nutně být prvním krokem v praktickém životě. Zaměstnáním u dobré firmy lze mnohé získat. Ne však jaké úředník ve státní správě. Jejich snaha věci komplikovat, neřešit bez obstrukcí, a tím opodstatňovat svou existenci je opakem toho, co vyžaduje podnikání. Je dobré, když je v začátku podnikání na co navázat - na zkušenost v oboru, rodinnou tradici nebo alespoň na studium určité profese. Čím specifičtější obor, tím je po zvládnutí všech úskalí větší naděje na úspěch. Asi nejdůležitější je absolutní úcta k penězům. V podnikání, jako v počasí, není vždy ideálně. Občas někdo nedodrží smlouvu, nezaplatí, objeví se nečekaná konkurence nebo podvodník či zkorumpovaný úředník. Dodržování smluv, dohod, termínů splatnosti vytváří váš obraz a postavení firmy. Dobré jméno firmy je největší deviza, o kterou se vyplatí usilovat. Na počátku každého krachu stojí vedle špatných obchodních rozhodnutí malé lži, neserióznost a hochštaplerství. S utrženými penězi by měla firma nakládat v jasném pořadí - úhrada faktur, daní (nebo vytvoření rezervy na jejich úhradu), mzdy zaměstnanců včetně sociálního a zdravotního pojištění, nutné investice do firmy a zbude-li něco, pak je teprve čas uvažovat o vlastních potřebách. Autorka této knihy to ví, je to předmětem našich rozhovorů již přes deset let. V tomto příspěvku nenabídnu žádné své desatero poučení, knížka to řeší vyčerpávajícím způsobem. Mohu však říci, že úspěch v podnikání i dílčí dobré výsledky přinášejí úžasný pocit, pocit srovnatelný se sportovními vítězstvími. Znám obojí. Úředníci toto nikdy nezažijí. Nebojte se podnikat! Text je použit z knihy Úspěch měřím štěstím, redakčně kráceno, vydala Mladá fronta 2013. Autorky: JItka Skalická, Eva Čejková Vašková Zdroj foto:Pixabay.com