Aktuality z médií ukazují, že role žen v mezinárodních jednáních stále narůstá. Tento trend je podporován novými iniciativami zaměřenými na zvyšování účasti žen v mírových jednáních a bezpečnostních programech, ale i novou strategií pro zahrnutí genderových perspektiv do vyjednávání o jaderném odzbrojení. Ta má zajistit, aby hlas žen byl slyšet v debatách o globální bezpečnosti a odzbrojení. V úřadu pro otázky odzbrojování při OSN pracuje sedmadvacetiletá česká odbornice Vanda Prošková. V rozhovoru s námi se podělila o své zkušenosti a náhledy na současné globální výzvy v oblasti mezinárodní bezpečnosti a odzbrojování, ale i o to, jaké to je prosadit se v oboru, který stereotypně „patří“ spíše mužům.
Vanda Prošková je příkladem, jak lze propojit vášeň pro mezinárodní bezpečnost s konkrétními kroky a programy, které mají reálný dopad na světové dění. Češka se v OSN momentálně zabývá především programy zaměřenými na jaderné zbraně a práci s mladými lidmi. Její práce a odhodlání jsou inspirací nejen pro studenty, ale i pro všechny, kteří věří v mírové řešení konfliktů.
„Bohužel, žen je v tomto oboru pořád zoufale málo, a je to velká škoda,“ říká Vanda Prošková. „Statisticky bylo dokázáno, že když jsou součástí mírových jednání ženy, vyjednaný mír je udržitelnější. Řečeno v číslech to znamená, že šance, že mír, na jehož vyjednávání se podílely i ženy, vydrží alespoň patnáct let, je o pětatřicet procent vyšší. Je tedy jasné, že bez žen to nejde.“ Podíl žen mezi zaměstnanci OSN činí 51 %, na misích je číslo odlišné, tam působí zhruba 30 % žen. „Pracuji s těmi nejchytřejšími ženami, jaké jsem kdy poznala. Mám se toho od nich ještě hodně co učit,“ dodává Prošková.
Často mě zvali na konference jen proto, že jsem mladá žena z východní Evropy
Vanda Prošková navíc patří mezi ty nejmladší zaměstnankyně úřadu. Jako reprezentantce neziskových či akademických organizací se jí často stávalo, že ostatní předpokládali, že se jednání účastní jako zapisovatelka nebo asistentka. O to víc účastníky pak překvapilo, když zjistili, že je řečnicí nebo dokonce organizátorkou akce. „To se mi už jako zaměstnankyni OSN nestává,“ říká Vanda. „Uvědomuji si ale, že jsem v minulosti byla mnohokrát pozvaná na konference jen proto, že jsem mladá, žena, a navíc z východní Evropy, kam je Česko zařazováno. Na taková pozvání jsem se už naučila říkat ne a věnovat volný čas pouze projektům, které mi opravdu dávají smysl a kde jsem ceněná za svou práci a znalosti, ne za věk, gender nebo původ.“ Vanda Prošková je například jednou z 50ti členů rady World Future Council, spolu s lidmi jako je Dr. Auma Obama, sestra bývalého prezidenta Baracka Obamy, nebo Jane Goodall.
Obor mezinárodní bezpečnosti zoufale potřebuje více mladých lidí a více žen
Vanda Prošková nyní pracuje na programech zabývajících se jadernými zbraněmi a prací s mladými lidmi. „Momentálně za finanční podpory Japonska připravujeme studijní program pro 50 mladých studentů, se kterými navštívíme Hiroshimu a Nagasaki. Studenti budou moct diskutovat s „hibakusha“, tedy lidmi, kteří přežili atomové bombardování těchto dvou měst, a na vlastní oči se podívat, jak jaderné zbraně dokáží udělat celá města neobyvatelnými,“ vysvětluje Vanda. Jedná se o roční program s názvem Youth Leader for a World without Nuclear Weapons, který ocenil například i herec Michael Douglas. „Doufám, že se nám podařilo všechny zúčastněné studenty něco o světě jaderného odzbrojování naučit, a třeba je i inspirovat, aby si obor mezinárodní bezpečnosti vybrali pro svoje budoucí kariéry. Obor mezinárodní bezpečnosti zoufale potřebuje více mladých lidí a více žen. Jsem pyšná, že náš úřad vytváří programy, které aktivně pracují na tom, aby se tento obor více otevřel právě těmto lidem, a jsem vděčná, že do těchto procesů můžu přispět,“ komentuje Vanda Prošková.I Česko hraje na půdě OSN důležitou roli
Co se týče samotných Čechů, pro OSN jich pracuje velmi málo. Přímo v New Yorku, kde momentálně žije i Vanda, jich na půdě OSN působí zhruba jen pět. „Zajímalo by mě, jestli to je tím, že Češi o takovou práci nemají zájem, nebo se jim nedaří projít často opravdu náročným výběrovým řízením,“ přemýšlí Vanda. „Obecně mi přijde, že v porovnání se zahraničím v Česku se o OSN moc nemluví a vlastně ani moc neví. Nedivím se, systém celého OSN je poměrně komplikovaný, navenek může působit byrokraticky a zastarale. Myslím, že si neuvědomujeme, že i Česko hraje na půdě OSN důležitou roli.“ Vanda už během svých bakalářských studií na pražské Anglo-American University (AAU) věděla, že by chtěla pracovat na půdě OSN. „Byl to jeden z důvodů, proč jsem si AAU jako školu vybrala. Studium v angličtině a mezinárodním prostředí byla skvělá průprava pro mou nynější profesi,“ říká Vanda. „Velmi jsem ocenila také výběr různých volitelných předmětů, které mi umožnily se profilovat, například Kurz o NATO, v rámci kterého jsme navštívili vojenské cvičení Ample Strike. Využila jsem také možnost studovat jeden semestr na partnerské škole v Austrálii, kde jsem si vybrala předměty zaměřené přímo na mezinárodní bezpečnost.“ Už během bakalářského studijního programu Vanda také spolupracovala s několika organizacemi, které při OSN působí, nejprve jako stážistka, později jako konzultantka, a přímo jako mladá expertka na půdě OSN několikrát promluvila
První nositelkou Nobelovy ceny za mír byla žena
Pro její budoucí kariéru ji inspirovalo také několik žen, které rovněž působí nebo působily v oboru mezinárodní bezpečnosti. „Napadá mě několik jmen, například ambasadorka Maritza Chan, skvělá diplomatka působící v New Yorku, která byla nedávno zvolena předsedkyní nadcházejícího prvního výboru Valného shromáždění. Maria Fernanda Espinosa byla předsedkyní 73. zasedání Valného Sshromáždění OSN a nyní pracuje s různými organizacemi na podpoře žen v tomto oboru. A pak Soo Hyun Kim, která založila program, skrz který pracujeme s mladými lidmi. Dělá svojí práci opravdu srdcem, a to se dnes vidí, speciálně v tomto oboru, málokdy,“ říká Vanda. Ta se hlásí také k odkazu Berthy von Suttnerové, která se sice narodila v Praze do rodiny Kinských, ale v Čechách ji málokdo zná. Zatímco v Rakousku mají její podobiznu na dvoueurové minci. „Bertha byla první nositelka Nobelovy ceny za mír a samotnou inspirací pro Alfreda Nobela tuto cenu založit. V roce 2019 ještě při studiích na Anglo-American University jsem měla tu čest vést projekt (bertha.praguevision.org/cs/), který do novodobé češtiny přeložil její nejznámější knihu (Složte zbraně!) a zorganizoval mezinárodní konferenci pod záštitou MZV a Města Prahy. K jejímu odkazu panevropanství a řešení konfliktů mezinárodním právem se vracím snad každý den.“ Kromě práce se studenty se Vanda Prošková s kolegy z odboru soustředí převážně na probíhající a nadcházející mezinárodní konference. Úřad, ve kterém Vanda působí, funguje jako sekretariát například pro Nuclear Non-Proliferation Treaty nebo pro každoroční zasedání prvního výboru Valného shromáždění OSN. „Prakticky to znamená pomoc státům s přípravou, právními otázkami, ale i samotným vyjednáváním. Často nás navštěvují ambasadoři a diplomaté, kterým pomáháme připravit se na vyjednávání nebo s přípravou textů k různým usnesením,“ říká Vanda Prošková. Celá OSN momentálně žije také nadcházejícím Summit of the Future.Světové velmoci snad v budoucnosti pochopí, že není v jejich zájmu jaderné zbraně udržovat
Obecně je Vanda přesvědčena, že svět bez jaderných zbraní je možný. Světové velmoci podle Vandy v ne až tak vzdálené budoucnosti pochopí, že jaderné zbraně jsou vlastně zastaralé, a že není v jejich zájmu tyto neskutečně drahé zbraně udržovat. Jaderné státy Amerika, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína jsou navíc skrze Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NTP) zavázány jednat tyto zbraně nerozšiřovat, ale také pracovat na společném cíli totálního jaderného odzbrojení. „Otázka tedy není jestli, ale spíše jak jaderného odzbrojení dosáhnout. Indie, Pakistán, Severní Korea a Izrael součástí této Smlouvy nejsou, tam je vyjednávání těžší. Každopádně i v jejich zájmu je zbraně hromadného ničení nerozšiřovat. Další argument je, že u ostatních typů zbraní hromadného ničení, chemických a biologických, jsme toho už dosáhli. Tak proč by to nešlo s jadernými?“ ptá se Vanda.
Budoucnost jaderné energie Vanda vidí spíše v jejím mírovém využití. V rámci své profese měla možnost několikrát navštívit laboratoře Mezinárodní agentury pro atomovou energii IAEA (International Atomic Energy Agency), která sídlí asi hodinu od Vídně a podporuje mezinárodní spolupráci ohledně jaderné energie. „Pracují na celé škále mírového využití jaderné energie od zdravotnického sektoru po potravinovou bezpečnost. Díky jaderným technologiím dokáží například vyhodnotit kvalitu potravin či bojovat proti malárii sterilizací hmyzu. Jadernou energii pro mírové účely má za mě tedy určitě smysl nadále prozkoumávat, “ uzavírá Vanda.
Zdroj/autor: Vanda Prošková/redakční text
Foto: se souhlasem Vandy Proškové
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...