Finanční gramotnost: Od vydělávání po rozmnožování peněz
Často se při svých seminářích setkávám s lidmi, kteří pod pojmem finanční gramotnost vidí jen finanční produkty a služby, nebo úroky a půjčky. Finanční vzdělání je tady však už od dob počátků lidstva. Prvními lidmi, kteří se už 400 let před Kristem snažili finance učit a popisovat byl Platón, který studoval chování člověka v domácnosti při zajišťování svých potřeb nákupem a prodejem své práce za nutné zboží a služby k přežití. Platón dal tak základ ekonomii (výraz ekonomie pochází z řeckého slova oikonomia = řízení domácnosti). Že neučil o finančních produktech, je zcela jasné, protože dnešní finanční sektor, se svou širokou škálou finančních produktů a služeb, virtuálním světem internetového bankovnictví a platebních karet, a obrovským zadlužováním soukromého sektoru vznikl až v druhé polovině dvacátého století.
Základy finanční gramotnosti nespočívají tedy v produktech a službách, ale ve znalosti, kterou ráda označuji jednoduchou zkratkou – VŘSR. Že v nás tato zkratka vyvolává úsměv, je spojené se vzpomínkou na školní lavice a účením o Velké říjnové socialistické revoluci. Z mé strany je to však čistý úmysl, protože chci, aby byla definice finanční gramotnosti pro všechny lehce zapamatovatelná. Skrývá se v ní totiž vše, co by měl finančně vzdělaný člověk vědět, a to: jak peníze Vydělat, jak peníze Řídit, jak peníze Spravovat a jak peníze Rozmnožovat.
A proč bychom měli být finančně vzdělaní? Protože jsme se nenarodili pro práci.
Smyslem života člověka není od rána do večera pracovat, i když nám to politické, filosofické či náboženské ideologie často prezentují jinak. Od dob otroctví jsme postoupili k nevolnictví, od nevolnictví k zaměstnání, a díky obrovskému předlužení domácností se vracíme opět do období nevolnictví, kdy od rána do večera pracujeme v takzvaném krysím závodu, abychom svou prací pokryli nejen své základní životní potřeby, ale i dluhy (cizí peníze), které jsme utratili. Snad se historie nebude až příliš opakovat a neskončíme opět v dobách starého Říma, kdy předlužený člověk propadl nejen majetkem, ale i životem (propadl do otroctví tj. stal se majetkem svého pána - věřitele).
Smyslem života je žít šťastný a naplněný život.
Už americký psycholog (ruského původu) Abraham Harold Maslow se snažil vyjádřit motivaci života člověka ve své zjednodušené pyramidě potřeb, kde nejvyšší metou je seberealizace (osobní naplnění). Abychom jí však mohli dosáhnout je třeba zabezpečit potřeby na nižších úrovních. Jako jsou: základní fyziologické potřeby (potřeba přežítí – jako je jídlo, teplo, bydlení, oblečení….), potřeba sounáležitosti (potřeba někam patřit), potřeba lásky (být milován a milovat), potřeba uznání a úcty, a poslední potřeba nejvyšší – potřeba seberealizace (smysl vlastního bytí, pomoc bližnímu…).
Kde nám v naplňování našeho šťastného života může být užitečné finanční vzdělání?
Právě v té nejnižší úrovni Maslowovi pyramidy potřeb – potřebě přežití a zajištění základních fyziologických potřeb. Americký biolog Bruce H. Lipton, Ph.D. se snažil ve své práci objasnit, jak funguje tělo a mysl člověka. Lidské tělo je tvořeno z 50 bilionů buněk, kde každá buňka pracuje zcela samostatně a kooperací s ostatními buňkami tvoří společenství orgánů, až do velikosti člověka jako celku. Ve své práci se Lipton zabývá zkoumáním činnosti buněk jejich obnovou, růstem a evolucí. Na vědecké bázi dokazuje, že buňka, která je ohrožena (ohrožení přežití) vydává veškerou svou energii na obranu života, naopak buňka, která ohrožena není, vydává veškerou svou energii k obnově a růstu. A jak to souvisí s financemi? S ohledem na to, že žijeme ve velkých společenstvích a nikoliv v malých osadách, kde se dalo směňovat naše zboží a služba za jiné, které jsme pro přežití potřebovali, vznikla potřeba vzájemně uznávaného platidla ve společnosti. Tím platidlem se staly peníze. Abychom tedy v dnešní době, při současném způsobu života, dokázali naplnit svůj život štěstím, láskou a smysluplnou činností (a dosáhli mety nejvyšší - seberealizace), potřebujeme peníze na pokrytí úrovní nejnižších tj. úroveň základních fyziologických potřeb. Platí, že pokud má člověk (buňka) obavy o přežítí, tj. nejsou naplněny jeho základní fyziologické potřeby a každý den řeší, zda bude mít dostatek prostředků na jídlo, bydlení, režii spojenou se svým životem, bude svou životní energii spotřebovávat na obranu, nikoliv k růstu. A velmi těžko dosáhne vyšších met na stupnici šťastného a naplněného života, plného radosti, lásky a sebenaplnění.
Kvalitní finanční vzdělání pomáhá člověku růst a dává odpovědi na otázky:
- Jak získat potřebné finanční prostředky?
- Jak je vydělat? Jako zaměstnanec, živnostník, majitel nebo investor?
- Jak je řídit a spravovat, abychom měli vždy dostatek, zajistili si kvalitní životní úroveň a dokázali zabezpečit svůj život i pro budoucnost?
- Jak je rozmnožovat, aby jsme na pokrytí svých životních potřeb už nebyli nikdy sami, ale vytvořili si armádu peněžních nádeníků, kteří budou pracovat vedle a za mě ve stylu “peníze, dělají další peníze”? V 19.století nás bylo na planetě 2 miliardy, v 21.století nás bude 9 miliard, kdy zdroje obživy jsou a budou omezené.
- Jak tedy získat náskok a konkurenční výhodu před ostatními?
- Jak nejlépe využít svůj čas, dovednosti, um a znalosti, abychom v dnešní době obstáli?
Doporučení za mě: získejte výhodu vzdělání, a to včetně vzdělání finančního.
Zdroj: Marcela Hrubošová - Finance pro radost
www.marcelahrubosova.cz
www.financeproradost.cz
www.kuratkopipo.cz
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...