Co vše je dobré vědět o manipulačních technikách využívaných v on-line prostoru

Člověk je skupinovým tvorem, žít ve skupině dalších lidí má pro vývoj člověka a socializaci zásadní význam. Jsme-li ve skupině, kde šíří ostatní nějakou dezinformaci, a potvrzují to i lidé kolem, nás to ovlivňuje a my potom podléháme davu - pro obavy, že jinak nebudeme společností přijati. Dezinformacemi označujeme nepravdivé a falešné informace, které nás mají zmanipulovat a v konečném důsledku působit na veřejné mínění. Jejich snahou je záměrně ovlivnit názor a rozhodování jednotlivce, skupin nebo celé společnosti.

Jak poznáme dezinformace aneb jejich společné znaky

Dezinformace jsou často postaveny na falzifikaci, přímé lži či podvodu, kdy je nějaká informace předkládána společně s pravdivým tvrzením. Samotný příspěvek nejčastěji obsahuje šokující slova, skandální odhalení, nabízí neověřitelné „tajné informace“. Autor příspěvku často není znám, při jejich čtení je evidentní, že v nich něco chybí, velmi často využívají principu prokliknutí se na určité webové stránky, které si klikem zvyšují svou návštěvnost.

Vyvolání falešného dilema aneb nutnost rozhodnout se tady a teď

Falešné dilema poskytuje krajní řešení, slouží k oklamání posluchače v rozhovoru, zprávách či u hromadných nebo při skupinových diskuzích. Představuje manipulační techniku známou jako argumentační faul a staví nás před rozhodnutí, kdy nám ani jedna z nabízených možností nepřijde ideální nebo bychom si naopak chtěli vybrat možností více a nemůžeme: "Buď jsi s námi nebo proti nám."

Argumentum ad populum a využití psychologie davu

Argumentum ad populum jako preferování skupinového přijetí informací, znalostí nebo zpráv, kdy svůj úsudek podřizujeme většině. Naše jednání následně hodnotíme jako omluvitelné a přijatelné, protože to dělají všichni ("Kdo (ne)volí XY, je vlastizrádce.").

Whataboutismus aneb tvůj dotaz při diskuzi nebude přímo zodpovězen

Volně přeložitelné jako "a co". Využívá změny tématu diskuze na téma, které je více vyhovující či přímo odvádí pozornost od tématu směrem k nesouvisejícímu či zdánlivě významnějšímu problému či skutečnosti, například "A co všichni muži, kteří jsou v soudní síni trestáni mnohem více jako ženy."

Proč se nedovedeme bránit manipulaci v on-line prostoru?

Na tuto otázku není těžké odpovědět - svou roli hraje současný svět. Ve školním prostředí chybí snaha pěstovat a podporovat kritické myšlení v žácích, učitel si neověřuje a nezjišťuje pochopení učiva žáky, nevyužívá zpětné vazby. Škola je oprávněna zadávat žákům domácí úkoly a smí vyžadovat jejich zpracování, ale při nevypracování domácího úkolu nehrozí žákovi postih. Nikdo s nikým nemluví, jsme zahlceni "digi" světem, který upřednostňujeme před plnohodnotnou konverzací. Kolik z nás si jde sednout s přáteli a mezitím vede na mobilu další paralelní konverzace? Kolik z nás si vlastně jde reálně sednout s přáteli? Je stále častější konverzovat přes sociální sítě a neopustit zdi bytu. Mladší generace pěstuje vztahy na sociálních sítích, žije ve vztahu s někým, i když toho dotyčného "naživo" neviděli a neměli možnost se ho dotknout a považují to za regulérní vztah, za normu. Neustále pracujeme, snažíme se stihnout všechno možné v jednom dni, neumíme vypnout. Nemyslím vypnout "digi" nástroje, myslím vypnout sami sebe, odpočívat a relaxovat. Neumíme si sednout a přečíst tištěné noviny, jak tomu bylo dříve. Při televizních zprávách plníme mnoho činností, od přípravy dítěte do školy, úklidu zanedbané domácnosti či přípravy stravy. Vnímáme tak napůl a kontext nám často uniká. Je jednodušší přijímat informace plošně, neověřovat fakta a hledat podrobnosti. Přijímat a plasticky a rychle reagovat je důležitější než podrobit se důkladné analýze stavu věci. Pracujeme s informacemi, znalostmi nebo skutečnostmi kolem nás podle toho, jak a s kým v daném okamžiku jsme, kdo a co nám předává, jak se nám to aktuálně hodí. Síla šíření dezinformací souvisí s tím, jak a jakým způsobem žijeme svůj život, souvisí a sílí s aktuální dobou.   Autor/zdroj: Mgr. Lenka Maturová Foto: Shutterstock