Začínáte v byznysu? Nebuďte zbytečně neskromné, radí Margareta Křížová.
Jak lokální tradice může inspirovat růst a inovace v byznysu?
Poslední dobou časté téma mnoha diskusí a novinových článků v oborech zdánlivě nesouvisejících. Potraviny a business. Lokální versus globální. Trendem v potravinách je lokálnost. Brambory z Vysočiny, chřest z Mělnicka či Ivančic, sýry z české kozí farmy. Čínský česnek, polský salám, holandská rajčata – nemyslitelné. Nikdo není zvědavý na globální jídlo. Co si doma vypěstujeme, to si také doma sníme.
Oproti tomu, začínající byznysmeni a byznysmenky, neboli startupisté nebo prostě začínající podnikatelé často slyší z mnoha stran: „hlavně globálně, lokální je příliš nevýznamné a malé.“ Chápu to u technologických firem, ale co ty ostatní?
Všechno je relativní. Lokální business, který dává jistotu jedné rodině, příklad potomkům, kteří vidí jak těžké je vydělat peníze poctivou cestou a práci dalším lidem, má cenu zlata. Lokální business staví svoje podnikání na znalosti lokálního trhu a zákazníků, kteří se na něm pohybují. Zná jejich zvyklosti, preference, antipatie, a historické souvislosti. Takový lokální obchodník ví poměrně přesně, jak se chovají zákazníci na dobře známém trhu, co kupují a proč a kolik jsou ochotni zaplatit.
Nemám nic proti globálnímu businessu, ale přece jen není to větší zábava sledovat retro povedené reklamy na nealko nápoj, který známe už odmala a plovárnu, kam většina z nás chodila s dvoukorunou v kapse? Jedna kačka na vstupné, druhá na limču z reklamy. Není tahle lokální reklama přece jen trochu bližší než globální reklamy, kde prefabrikované hospodyňky v globální kuchyni sypou do globální pračky globální prací prostředek?
Fandím nejen lokálním potravinám, ale i lokálnímu českému businessu. Malý český business může učinit řadu lidí šťastnými, zodpovědnými za svůj život, úspěch a blahobyt, případně neúspěch a neblahobyt. Malý business může vyrůst v business velký, který se zbaví vysmívané provinčnosti a uspěje ve světě. Pokud by šel člověk do businessu s jediným cílem, aby byl business globální, našlo by se těch odvážlivých mnohem méně. Nejsem si jistá, jestli Michael Marks a Tom Spencer zakládali svůj penny bazar s cílem vytvořit síť obchodních domů po celém světě. Šli do toho, protože perfektně znali místní trh a přesně věděli, co zákazník té doby potřebuje. Stejně tak William Colgate otevřel svůj první obchod jako čistě lokální drogerii v New Yorku. Zakladatelé Českého akciového pivovaru, dnešního Budvaru asi také svou světovost neplánovali a chtěli prostě jen vařit dobré české pivo, podobně jako Baťa na počátku svého podnikání šil a opravoval boty v Čechách. Z lokálních businessů se stali globální firmy souhrou vývoje světových událostí, náhod, štěstí, šikovnosti vlastníků a jejich vizionářství. Je mi tedy poměrně sympatické, pokud někdo založí firmu na typicky české koláče a bude je prodávat ve stánku na rohu. Je dost možné, že v dnešní době technologického úprku se začnou do roka a do dne „typical Czech colache“ prodávat na Manhattanu, ale spíše souhrou vývoje ve světě, náhody, štěstí a šikovnosti toho odvážného pekaře, než jeho rozhodnutím na začátku, že když ne na Manhattanu, tak ani na Karlově náměstí.
Další blogy Margarety Křížové najdete zde.
Zdroj foto: Pixabay.com
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...