Petra je specialistka na zdravou výživu, koučka a autorka řady televizních a rádiových projektů. Zároveň je to maminka a žena, kterou trápí (možná) podobné životní problémy jako vás. Sama přiznává, že právě ty ji v určitém věku dohnaly až do stavu zoufalství. Jaká ve skutečnosti je autorka blogu Zápisník zhýralé matky, která za posledních pár let prošla neskutečnou proměnou? Neváhejte se seznámit v rozhovoru, který pro vás připravila Eva Čejková.
Známe se už spoustu let a když si uvědomím Tvou obrovskou proměnu za poslední tři roky, tak říkám wow! Ve Tvém případě to nebylo ale jenom o tom, že sis řekla – chci zhubnout. Ty jsi do toho šla komplexně. Myslíš, že i právě proto je účinek dlouhodobý?
Děkuji! Taky si někdy říkám wow (smích), co dokáže s jednou ženou udělat srovnaná hlava. Začnu trochu obšírněji, nevadí? Tři dny přemýšlím nad tvými otázkami a děkuji za ně. Rozhodla jsem se, že na ně odpovím otevřeně. Jsem přesvědčená, že moje autenticita může pomoci ženám, které se ocitnou v životních situacích, s nimiž si neví rady a první po čem sáhnou, je láhev vína a „něco k němu“. Černé myšlenky jsou na každodenním seznamu mentálních aktivit. A najednou se vám nic nechce. Z osobních i profesních zkušeností vím, že trápení dokáže ženu dohnat až do stavu zoufalství. Mně se stalo právě to, že ve dvou po čtyřicítce přišla tak složitá trápení (několik úmrtí v rodině) a těžké životní situace a prohry, které mi způsobily řadu dalších doprovodných jevů. Jedním z nich byla velká nadváha. Smutek, strach a trápení jsme zajídala. Do dvaačtyřiceti jsem jela jako formule. Nikdy jsem si nestěžovala. Nic nebylo problém. Byla jsem tam vychovaná. Byla jsem tak zvyklá. Zvládla jsem dostudovat druhou vysokou, porodit druhou dceru těsně před čtyřicítkou. Pracovala jsem v médiích, která miluji a u toho zvládala péči o rodinu, k tomu podnikala. A na konec řady povinností postavila sebe. Sil a energie jsem stále měla na rozdávání. Pak přišel 29. říjen 2013. Ráno, po napůl probdělé noci, jsem se probudila a neměla jsem sílu vstát z postele. Plakala jsem. Nebyla jsem schopná začít s běžnými denními úkony. Pamatuji si, že jsem se strašně styděla za to, že selhávám. V hlavě mi pořád jelo, co musím a mám udělat. Jenže došly síly. Tušila jsem, že je zle. Začala jsem hledat odbornou pomoc a našla koučink. Za pár měsíců jsem už seděla v mezinárodně uznávané školicí firmě a učila se koučovat. A taky jsem byla koučována. Ohromně jsem začala růst a pečlivě spravovat všechny porouchané životní oblasti. Koučinku jsem propadla. Hlavně proto, že jsem sama na sobě poznala jeho moc. A když se ptáš konkrétně na váhu, ta mi rapidně vzrostla právě v době, kdy jsem byla na dně. Jídlo pro mě bylo vším. Antidepresivem, emoční berličkou a solidní jistotou. Když jsem se po třech letech nošení 25 kil navíc definitivně rozhodla zhubnout, právě koučink mi nesmírně pomohl, a to nejen v samotném procesu redukce nadváhy. Především v tom, že mi pomáhá váhu stabilizovat.
Když jsme spolu byly na obědě, tak jsi také vybírala jídlo podle svých ověřených pravidel, tzn. stalo se to Tvým životním stylem, rituálem? Jak bys to nazvala?
Přirozenou součástí. Chci a tak to je. Děje se to. Evi, upřímně, hledala jsem roky způsob, jak jíst a zhubnout, jíst a nepřibírat na váze. Za poslední dekádu jsem poskládala funkční systém stravování. Život bez skvělého jídla si neumím představit. V době, kdy jsem tloustla a hubla, přesněji řečeno nabrala deset a shodila pět kilo, až z toho bylo čtvrt metráku tuku nahoře, vyzkoušela jsem kde co. Včetně nejuznávanějších nutričních odborníků. Nikdo mi nedokázal postavit jídla tak, abych jedla s chutí, a přitom zhubla a následně dokázala, řekněme v nějakém pevném stravovacím módu zůstat s lehkostí natrvalo. Stalo se tak až s jedním stravovacím programem, který je velice upjatý, jako Němci ☺, v dobré slova smyslu, a udal mi směr. Ale nakonec jsem musela naplnit své představy a cíle sama. A tak vznikl program FIT a FRESH. Vím, co jím a důležité je, že vím, kdy jíst a jak jídla kombinovat. Na váze se v pohodě držím čtvrtým rokem. Občas vybočím a zase se pokorně a rychle vracím k fit a fresh stravování. Protože mi v něm je dobře, zdravě a bezpečně.Pokud bych chtěla také projít takovou změnou jako Ty a stále se nemůžu rozhoupat, jak se mám konečně odhodlat?
Vše je v hlavě. Prvním krokem je rozhodnutí ke změně. Nejdůležitější je uvědomit si, kde budeš bydlet, když nebudeš mít své tělo. A taky, jak moc plnohodnotný život chceš žít. Já miluji být zdravá a plná sil. Tak se dlouho nehoupej a přidej se k nám. Odměním tě zdravým a fungujícím tělem i hlavou. Ze začátku budeš mít pocit mírného diskomfortu, ale ten přichází s každou změnou. Výsledky stojí za to!
Když se podívám na tvou fotografii ve 40 a pak v 50, tak mám pocit, že je to úplně jiná žena! Nejenom vzhledem, ale i energií. Do jaké míry Tě ovlivňovala v rozhodování i Tvá životní situace?
Rozhodla jsem se k velké změně až ve chvíli, kdy jsem měla stabilizovaný život. Rozuměj, všechny důležité oblasti – práci, vztah k sobě a vztah partnerský. Vyrovnala jsem si i vztah s dcerou. Rozloučila se s toxickými lidmi. A přesně věděla, co nechci. V tom mi pomohl koučink. Když bylo tohle všechno vybalancované, pustila jsem se do toho posledního, co se mi opakovaně nedařilo a chtěla jsem změnit několik let – být zase ve svém těle, tak akorát.
Dá se říci, že i správná strava je to, co může ovlivnit pak náš životní přístup a myšlení?
Ano i ne. Já jsem zastáncem principu nejdřív hlava a potom strava. Kdybych se nerozhodla, nestanovila si cíl, neodměňovala se za dílčí úspěchy a neměla vybalancovaný život – podporu rodiny a pak taky fanoušků a sledujících na sociálních sítích, ani sebelepší jídelníček by mi nepomohl. A pro posílení svých rozhodnutí i dobré nálady jsem začala intenzivně sportovat. Tahle triáda – hlava – strava – pohyb, je zázračná. To ovlivní život ve všech směrech.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...