Vědecký a umělecký pohled na facelift aneb co věděl už Leonardo da Vinci

Tento článek přináší V CLINIC, klinika estetické chirurgie v Brně se specializací na zákroky v obličeji (Facelift, operace očních víček, zvětšení rtů …), operace prsou (zvětšení prsou, zmenšení, modelace …) a estetickou gynekologii (labioplastika, vaginoplastika, hymenoplastika …). Pokud jste ještě nečetli první díl "Facelift z pohledu vědy a umělecké estetiky", určitě se nezapomeňte podívat, nyní na něj navazujeme.

Jak věk a stárnutí ovlivňují obličej

Při popisu efektu, který má stárnutí na vzhled obličeje, se nejčastěji používají dva argumenty: gravitace a ztráta objemu. Platí oba? Pokud ano, který je dominantní? Studie QMed Institute ve Švédsku si dala za cíl analyzovat změny v obličeji v různých obdobích průběhu života. Výsledky ukázaly, že kolem 40 let věku začíná docházet k postupné ztrátě objemu tkání v obličeji, ke které se kolem věku 50 let přidává vliv gravitace. Pod pojmem gravitace v tomto případě myslíme posouvání objemu z horních částí obličeje směrem k dolním, např. k nosu. Tento objem se posléze začne usazovat nad nosoretní rýhou a zvýrazňovat ji. Lékaři tento proces označují jako centrofaciální stárnutí. Díky tomuto přesunu objemu získává obličej hranatější obrysy a tváře, které se zmenšují, přestávají fungovat jako zmíněná základna pro oči. Tím se oči stávají méně výraznými a trpí tím i centrální obličejový trojúhelník. Je tedy zřejmé, že úbytek objemu a vliv gravitace v důsledku stárnutí skutečně negativně ovlivňují mladistvý vzhled. Pokud by si však někdo myslel, že je tento vědecký popis obličejových změn v důsledku stárnutí něčím zcela novým a inovativním, mýlil by se. Úplně stejně totiž o obličeji uvažoval již Leonardo da Vinci. Právě on totiž ve svém pojednání o malbě obličejů uvedl, že pro vyjádření věku je nejdůležitějším tvar obličeje. Druhé místo na jeho žebříčku významnosti zaujaly rysy tváře, typicky oblast mezi nosem a ústy, a teprve poté přicházejí na řadu vrásky. Tato Leonardova teoretická práce je dnes součástí sbírek pařížského muzea v Louveru. Ztráta objemu ve středové části obličeje tedy upozaďuje oči. Ve chvíli, kdy vliv gravitace způsobí prohloubení osy nos-ústa, centrální obličejový trojúhelník se de facto otočí vzhůru nohama. Najednou se nejedná o trojúhelník, jehož vrchol míří dolů, ale naopak o trojúhelník s vrcholem namířeným vzhůru. Leonardo da Vinci je dnes považován za největšího umělce všech dob. Důvodem je fakt, že jeho obrazy zobrazují krásu maximálně přirozenou. Dosahoval toho dokonalou znalostí vývoje vzhledu obličejové části s věkem, stejně jako hladkými siluetami v oblasti čelisti a krku. Vždy měl na paměti význam centrálního obličejového trojúhelníku, byť tento výraz da Vinci samozřejmě nepoužíval. Pro svá pravidla měl jiný název: "vzorec pro ženskou věčnost". Věda nám dnes ukazuje, jak náš mozek vnímá krásu a na co se přitom zaměřuje. Vrací se však přitom k uměleckému cítění Leonarda Da Vinci. To lze vyjádřit také následovně: Přirozená krása = mládí + ženskost + elegance přičemž: Mládí = kontury ve středu obličeje Ženskost = výrazná spodní část obličeje Elegance = hladká silueta v oblasti čelisti a krku a nakonec: Kontury, výraz, silueta = vzorec pro věčnou ženskost Pokud chceme aplikovat da Vinciho vzorce znamená to, že se musíme zabývat všemi třemi částmi obličeje najednou. Jakýkoliv chirurgický zákrok, který má vytvořit mladistvý vzhled, který působí přirozeně a harmonicky, se musí týkat všech částí obličeje současně.   Zdroj: V CLINIC Foto: Adobe Stock