Většina lidí, když začne myslet na své zdraví, pak především na to fyzické, ovšem psychické zdraví je úplně stejně důležité. Mluvit o něm otevřeně však stále představuje velký problém. Přitom podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má nějakou zkušenost s duševní poruchou každý osmý člověk na světě, v Evropě dokonce každý druhý. Podíváme-li se na Českou republiku, odhady říkají, že se s psychickými obtížemi potýká téměř 15 % populace, ovšem reálná čísla mohou být ještě mnohem vyšší. Spousta osob, které by odbornou pomoc potřebovala, ji totiž vůbec nevyhledá, neboť se většinou obávají předsudků. Světový den duševního zdraví, připadající na 10. října, si klade za cíl toto změnit a přinést trochu osvěty.
Duševní zdraví je neoddělitelnou součástí naší celkové pohody a ovlivňuje, jak se cítíme, jak zvládáme stres a jak se dokážeme vyrovnávat s nástrahami každodenního života. Mezi hlavní důsledky zanedbané péče o duševní zdraví často patří deprese a nadměrné úzkosti. Mohou se však dokonce objevit i bipolární porucha, anorexie, bulimie nebo schizofrenie. V nejhorších případech se mohou vyskytovat i sebevražedné myšlenky. „S občasným stresem, horší náladou, únavou nebo problémy s pamětí se občas setkává každý z nás. Rozdíl nastává zpravidla tehdy, když tyto potíže začnou narušovat běžný život, práci či vztahy. Právě v tu chvíli je vhodné vyhledat pomoc odborníka,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka BENU lékáren.
Strach z předsudků přetrvává, ale mladší generace už je otevřenější
Podle dat se odhaduje, že se s psychickými obtížemi potýká téměř 15 % české populace. Statistická čísla však mohou být zkreslená a ve skutečnosti daleko vyšší, a to kvůli vysoké stigmatizaci duševních onemocnění. Zatímco mladší lidé jsou k tématu duševního zdraví dnes již obvykle vnímavější, ve starších generacích často stále přetrvává pocit studu či obava z odsouzení. Jen 6 % Čechů řeší své psychické problémy s odborníky, často totiž čekají až do doby, kdy už jsou obtíže tak závažné, že vyžadují specializovanou léčbu. „Je důležité zdůraznit, že vyhledání psychologa nebo psychiatra není selháním, ale zodpovědným krokem. Stejně jako chodíme na preventivní prohlídky k lékaři, měli bychom se učit pravidelně pečovat i o svou psychiku,“ doplňuje Ivana Lánová.
Prevence: I malá každodenní změna může mít velký dopad
Za základ dobré duševní kondice bývá považována právě prevence. Odborníci v jejím rámci doporučují:
-
pravidelný spánkový režim,
-
dostatek pohybu na čerstvém vzduchu,
-
vyváženou a pestrou stravu,
-
omezení času tráveného na sociálních sítích a on-line,
-
sociální kontakty a otevřenou komunikaci s blízkými.
Preventivním opatřením může být i dostatečný příjem určitých minerálních látek a vitaminů. „V období, kdy dochází ke zkracování dní a poklesu slunečního světla, může dojít i ke snížení hladiny vitaminu D, který je spojovaný s udržováním dobré nálady a prevencí únavy či psychických rozladů. Za podporující správné fungování mozku jsou označovány i vitaminy skupiny B, především B6, B9 a B12. Má se totiž za to, že pomáhají při tvorbě tzv. neurotransmiterů, které jsou považované za ovlivňující psychickou pohodu,“ radí Ivana Lánová. Další klíčovou minerální látkou je hořčík. „Ten přispívá k normální činnosti nervové soustavy a ke správné psychické činnosti. Jeho nedostatek naopak může vést k nervozitě, podrážděnosti až úzkostným stavům či depresivním pocitům,“ dodává Ivana Lánová.
Světový den duševního zdraví tak připomíná, že duševní zdraví není samozřejmostí a zaslouží si stejnou péči jako zdraví fyzické. Otevřený dialog, odbourávání stigmat a důraz na prevenci jsou klíčové kroky, aby se téma duševního zdraví stalo běžnou součástí našeho života.
Zdroj: BENU lékárny, www.who.int, www.consilium.europa.eu, www.ceskovdatech.cz
Foto: freepik.com
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...